Josef Hladík: Česko-německé dilema

Závislost a propojení

Právě v tomto bodě začíná nedorozumění. Rozlišujme závislost a stupeň národohospodářského propojení. Námitky, že by se jednalo o jednostrannou záležitost, žádná čísla nedokládají. Pokud jde o vývozy, je Česká republika pro Německo dvanáctým nejdůležitějším partnerem. V oblasti dovozů zaujímá jedenácté místo z celkových 233 zemí. To je výborný a vyvážený výsledek. Přes veškerá konstatování, která ho níže mohou a budou částečně relativizovat. Hrdostí by mohl Čechy naplnit i fakt, alespoň na první pohled, že z těchto 233 ekonomik jenom šest dosáhlo v absolutním vyjádření lepšího salda zahraničního obchodu s Německem než právě naše země.

Proč hrdost jen na první pohled? Háček spočívá v tom, že v této šestici najdeme Číňany, Nory, Japonce či Rusy. Tedy státy, které Německo potřebuje z jiných důvodů než nás. Extrémně levnou pracovní sílu již nemáme. Špičkové technické produkty ještě nemáme. A plynem ani ropou naše krajina neoplývá. Z čeho tedy pramení naše téměř výjimečné postavení?

Odlesk robustnosti

Za úzké propojení s Německem vděčíme v první řadě náskoku, který jsme měli v devadesátých letech před konkurenty z bývalého východního bloku. Řada zahraničních firem, německými počínaje, se rozhodla v Česku působit. Co bylo obzvlášť důležité tehdy i později – v České republice tyto firmy také investovaly. Tím získalo jejich angažmá dlouhodobější charakter, nikoli však trvalý. Téměř třetina německých firem odpověděla nedávno záporně na otázku, zda by si opět zvolila za své působiště Česko – před rokem to byla jen pětina. Jestliže se německé firmy začnou z Česka stahovat, závislost na Německu poklesne. Ale je to skutečně ten vývoj, který si její kritici přejí?

Proč je Německo pro nás tak důležité? Čtvrtá nejsilnější ekonomika světa přenáší část své robustnosti i na české hospodářství. Bylo by ale lehkomyslné spoléhat se na nějaký automatismus, na to, že německý růst je jistou zárukou českého vzestupu. Korelace totiž pramení zejména z již zmíněné skutečnosti, že v Česku působí několik set německých podniků, které jsou prakticky přímo napojeny na mateřské hospodářství.

K zamyšlení v souvislosti s obavami ze závislosti na Německu nutí srovnání vývoje národního hospodářství v Německu a v Česku v uplynulých dvou letech a očekávání pro letošní rok. Německá ekonomika roste rychleji než česká. Je v této konstelaci skutečně rozumné zpochybňovat hospodářské vazby, které vznikly v průběhu dvaceti let a které se osvědčily i v době krize?

Jak udržet Němce

Vlastní problém spočívá v tom, že Česká republika nemá nástroje, aby německé podniky v zemi dlouhodobě udržela. Může se snažit, výsledek je otevřený. Mezeru by měli vyplnit originální čeští exportéři s produkty a infrastrukturou, které zatím nejsou v potřebné míře k dispozici. Zastánci hospodářského odklonu od Německa toto dilema podceňují, nebo si ho vůbec neuvědomují.

Autor je čestným předsedou Sdružení českých podniků v Německu