Většina amerických povolebních analýz a komentářů se točí kolem emotivní otázky: Jak mohla Amerika zvolit otevřeně rasistického, homofobního a misogynního člověka? Tato otázka se přirozeně jeví problematická ve chvíli, kdy poražená kandidátka Hillary Clinton vyhrála v celkovém součtu hlasů téměř o dva miliony a kdy je zpochybňován samotný výsledek voleb pro podezření z jeho manipulování ve státech, kde se volilo elektronicky.
Nemá však cenu fňukat nad nespravedlivým systémem až ve chvíli, kdy se nám nelíbí volební výsledky. Pozměňme tedy trochu předchozí otázku: Jak mohlo tolik Američanů zvolit otevřeně rasistického, homofobního a misogynního člověka? Zkoumat demografické statistiky je velice lákavé a cynik by mohl prohlásit, že pokud v nich něco vidět chcete, rozhodně to tam najdete.
Roli hrály především etnická příslušnost, vzdělání, rozdělení město/venkov, náboženství, příjem, pohlaví. Samotná multifaktorovost značně komplikuje vyvozování jednoznačných závěrů. Je sice pravda, že většina bílých mužů bez vysokoškolského vzdělání volila Donalda Trumpa, na druhou stranu však tento kandidát nijak zásadně nepohořel ani u žen, dostal poměrně dost hlasů od Hispánců a „neštítili“ se ho ani vysokoškolsky vzdělaní lidé.
