Senát by se dnes měl zabývat dlouho očekávanou novelou stavebního zákona. I když jí jistě lze vytýkat některé dílčí chyby, v základu by měla konečně zjednodušit stavební řízení. Už je opravdu načase. Stavební řízení dnes připomíná spíše horor nebo kafkovský proces. Ví to každý, kdo chce něco stavět, ale cítí to i ostatní – vázne výstavba bytů, stavby i opravy dálnic. Do stavebních řízení zasahují, často zcela nesmyslně, nejrůznější „prudiči“ a profesionální ekologisté, kteří si z napadání nejrůznějších fází stavebního řízení udělali byznys.
Podle studie Doing Business, kterou každoročně vydává Světová banka, má Česko jeden z nejdelších procesů povolování staveb na světě. V roce 2016 jsme se umístili na 130. místě ze 189 porovnávaných zemí. V Evropě je proces delší už jen na Kypru, v Moldavsku a na Slovensku. Získat povolení k menší stavbě, jako je rodinný dům, trvá v Česku průměrně 247 dní. Ještě horší je to s většími stavbami. Tam se úkony protahují až k pěti letům.
Dlouhá stavební řízení mají zprostředkovaně dopad na ekonomiku. Zastarává bytový fond, rozpadají se liniové stavby. Následné opravy po dlouhém řízení přinášejí vyšší nároky na soukromé i veřejné rozpočty. U veřejných zakázek rostou kvůli průtahům různé vícenáklady, kterým se pak zase musí přizpůsobovat zadání veřejné zakázky. To vytváří další tlak na další výdaje.
Sněmovnou schválená verze stavebního zákona se snaží celé povolovací řízení staveb zjednodušit. Do takzvaného koordinovaného povolovacího řízení by se mělo sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posouzení vlivu na životní prostředí. To by mělo výrazně urychlit povolování staveb. Taková stavba bude jedním úředním rozhodnutím současně umístěna i povolena. Sloučené řízení však nebude povinné. Investor si bude moci vybrat, zda ho chce využít, nebo bude postupovat podle dosavadní právní úpravy.
Sloučení stavebního řízení bude možné především u staveb drah, silnic, dálnic a místních komunikací a také u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů, u produktovodů, u přenosových sítí elektřiny. Takzvaný oprávněný investor, což má být podle zákona vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, bude oprávněn požadovat, aby ho příslušný úřad informoval o projednávání návrhů zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.
Novela rovněž omezuje možnosti dosavadního bezbřehého zasahování profesionálních aktivistů do stavebního řízení. Už by neměli mít možnost zcela voluntaristicky napadat řízení v jakékoli jeho schvalovací fázi, ale budou se moci vyjadřovat pouze k posuzování vlivu na životní prostředí. Pokud zákon projde Senátem ve sněmovní verzi, mělo by se spoustě lidí i ekonomice ulevit.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
