Minimální mzda se v příštím roce zvýší o 1150 korun. Mzdové minimum bude činit 13 350 korun, zaměstnavatelé k tomu navíc zhruba třetinu stanovené částky odvedou na pojištění. Politické rozhodnutí, učiněné bez větší pozornosti, na čas umlčí vášnivé dohadování tripartity. Spokojen přitom není nikdo z účastníků, především ne zaměstnavatelé, na jejichž bedra rozhodnutí dopadne.
V době, kdy musejí zvyšovat mzdy, aby vůbec sehnali kvalifikovanou pracovní sílu, je to pro ně bezesporu nevítaná zátěž. Jenže tomu tak podle nich bylo vždy, kdy měli a museli z rozhodnutí vlády minimální mzdu zvýšit. K esu tvrzení proti vždy patřilo prohlášení, že budou nuceni propouštět. Nikdy se nepotvrdilo. Jistě, občas podniky musely propouštět, ne však kvůli zvyšování minimální mzdy. Z krizových let si to dobře pamatujeme.
Spokojeni nejsou po rozhodnutí kabinetu ani hlavní protihráči zaměstnavatelů, odboráři. Ti si pochopitelně představovali a prosazovali ještě vyšší růst minimální mzdy, protože se stále jedná o sumu, která nedosahuje ani čtyřiceti procent průměrné mzdy. Je ale dobojováno, a je škoda, že tento střet nápadně připomínal debaty, které se pravidelně opakují od devadesátých let minulého století. Nedozvěděli jsme se zhola nic nového. Úplně stranou opět zůstaly úvahy o trendech, které Česko neminou. Jako například o robotizaci.
Nakonec při čelním střetu je na myšlenky o budoucnosti jen malý prostor. Tak se přidržme současnosti. Jak už bylo řečeno, česká minimální mzda stále nedosahuje ani čtyřiceti procent průměrné mzdy. Česko se tak pohybu je někde ve druhé polovině žebříčku zemí Evropské unie, vedou ho vesměs západní státy, kde se minimální mzda pohybuje v rozmezí pětačtyřiceti až padesáti procent průměru. Je ale otázka, jestli takové srovnání skutečně není jen čistě mechanické.
V západních zemích je situace na trhu práce značně odlišná. Například v tom, že hojně využívají především zkrácené pracovní úvazky. Pokud jde o střední Evropu, třeba rozdíly mezi Českem, Slovenskem a Polskem budou napřesrok téměř nepodstatné. Na Slovensku by měla minimální mzda činit 13 430, v Polsku 13 630 korun. V tuzemsku minimální mzda vzroste v příštím roce o 8,2 procenta, mzdy obecně by měly podle odhadů růst o sedm až osm procent.
Jenže taková fakta nejsou v debatách na tripartitě směrodatná. Nepřátelské chcete-li soupeřící tábory už dlouhou dobu vedou v podstatě zákoovou válku, a na své straně mají i téměř stejně silné zástupy příznivců. Těch ze zásady nesouhlasících s jakýmkoli zvyšováním minimální mzdy a těch, kterým je jakýkoli růst vždy málo.
Růst minimální mzdy je v každém případě vděčné téma, dokáže vhodně naředit i ožehavé čistě politické debaty. Na to možná sází premiér Andrej Babiš. Na svém Facebooku už dal do placu, že v roce 2021 by mohla minimální mzda představovat 15 200 korun. A předpokládá, že i v příštích letech poroste rychleji než mzda průměrná. Třeba bude mít štěstí a na nahozenou udici se někdo chytí.
