Závěry sněmovní vyšetřovací komise k OKD – a k vládní roli v privatizaci této firmy – zní dramaticky. Ať už jde o skutky, které mohly být spáchány, či o zúčastněné osoby. V dokumentu se píše o vyvádění miliard do zahraničí, nezodpovědném chování představitelů státu, zneužívání pravomocí, budování klientelistické sítě či ovlivňování veřejného mínění.
A stejně tak těžkého kalibru jsou citovaná jména - od tehdejších ministrů a jednoho pozdějšího premiéra, dalších vrcholných státních úředníků přes prominentní právníky až po klíčovou osobu celé kauzy, Zdeňka Bakalu. A stejně tak dramaticky zní i záměr podat na zúčastněné trestní oznámení.
Celá kauza nemá ale jen jednu, ale přinejmenším tři roviny. Ta hlavní je trestně-právní. Neméně významná je ale politická, zvlášť s ohledem na současnost některých aktérů a citovaných stran. A také řekněme historickou, neboť je součástí koloritu první polistopadové etapy našeho vývoje.
Posledně jmenovanou rovinu bude asi lepší přenechat historikům. Trestně-právní zase vyšetřovatelům a především soudům, pokud tam opět kauza OKD dojde. Jakkoliv je zřejmě, že se kolem privatizace dolů děla spousta přinejmenším zapáchajících věcí, pořád jsme ve fázi avizovaných trestních oznámení. Což ještě neznamená stíhání, obžalobu či soud.
Pak je tu rovina politická. Oživení kauzy OKD je nepříjemné především pro sociální demokraty, zmiňován je především jejich někdejší šéf a premiér Bohuslav Sobotka, byť nejen on. Radost to také nepochybně nedělá někdejšímu ministrovi průmyslu a nynějšímu šéfovi Hospodářské komory Vladimíru Dlouhému, a to i vzhledem k jeho případným opětovným prezidentským ambicím.
Ve zprávě jsou citováni i příjemci Bakalových sponzorských darů – ODS, TOP 09 a Věci veřejné – či projekty spojené s jeho jménem a financemi. Od jeho nadací přes dobročinné organizace jako Člověk v tísni či Knihovnu Václava Havla. Autoři zprávy sice používají zdrženlivé formulace jako „je otázkou“ či „nelze vyloučit“, řadě lidí to ale může stačit.
A opominout nelze ani podobu sněmovní vyšetřovací komise k OKD. Vznikla z popudu Pirátů v prosinci 2017 a původně byla tvořena po jednom zástupci každé strany. V době zveřejnění zprávy jsou ale dvě strany, které jsou nejvíce spojeny s polistopadovým vývojem, bez zastoupení. Lubomír Zaorálek (za ČSSD) ji opustil po jmenování ministrem, Václav Klaus ml. zase mezitím vyměnil barvy ODS za Trikolóru. Což nutně nemusí nic znamenat, ale už dříve sloužila kauza OKD představitelům nových stran a hnutí jako příhodný klacek při poukazování na podivnosti polistopadového vývoje.
A hodit se nepochybně bude znovu.
