Zatímco o letitém zpoždění stavby tunelu Blanka věděli snad všichni řidiči v metropoli, o podobném skluzu dopravně neméně významného střediska Malovanka ví z veřejnosti málokdo.
Magistrát toto dopravní centrum zdaleka nedostavěl, přestože dělníci do země prvně kopli už před téměř čtyřmi lety. Velín, ze kterého má být koordinovaná MHD, provoz v tunelech a na všech 660 světelných křižovatkách, chtěla přitom Praha zprovoznit současně s Blankou. Město teď projekt restartuje.
Radnice minulý týden vyzvala firmy k účasti v soutěži na stavbaře, který chátrající železobetonový skelet na Břevnově dokončí za předpokládaných 601 milionů korun. Celkové náklady včetně technologií mají podle původních plánů převýšit miliardu korun.
„Objekt se stane naprosto klíčovým místem pro dopravu v hlavním městě,“ slibuje náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) s tím, že zprovoznění centra po několikerých odkladech očekává v roce 2023.
Zdržení způsobil názorový obrat magistrátu z roku 2016. Už rok po zahájení stavby město výrazně změnilo zadání. Soutěž na projektanta, který změny začlení do podkladů, má město dokončit do konce roku a stavbaře vybrat v příštím roce. Stavba sama má trvat rok a půl. Závěrečným krokem bude výběr dodavatele technologií.
„Předešlá vedení radnice začala rušit legálně vysoutěžené zakázky kvůli podezřením na cizí zájmy. Nic se nepotvrdilo, zakázky naopak museli soutěžit znovu a za ceny vyšší až o třetinu,“ uvádí opoziční zastupitel věnující se dopravě a starosta Běchovic Ondřej Martan (ODS). „Malovanka se tak může prodražit řádově o stovky milionů. Je to odkaz nových sdružení a aktivistů, kterému se nevyhnulo minulé vedení radnice pod taktovkou hnutí ANO a ani to současné,“ dodává.
Propojíme všechny křižovatky, říká náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr
Proč Praha potřebuje Malovanku?
K lepší koordinaci dopravy. Propojíme 660 světelných křižovatek a pět tunelů, které jsou dnes řízeny samostatně. Senzory po celém městě budou sledovat dopravu a podle toho, kde je zrovna zácpa, budou uvolňovat nebo zadržovat auta. Ve světě systém zavedli například v Los Angeles, kde jsou asi čtyři tisíce světelných křižovatek. Plynulost dopravy to v čase dopravních zácp zrychlí až o patnáct procent.
Jak?
Shromáždíme všechny informace z čidel a kamer. Současné křižovatky se umějí řídit individuálně, ale ne koordinovaně. Nově propojíme všechny křižovatky. Pokud se severojižní magistrála ucpe, systém nebude pouštět další auta z bočních ulic typu Ječná či Žitná. Nezpomalí se tedy provoz na magistrále. Napojit se auta budou moci, až se magistrála uvolní. Je to stejné jako u tunelů. Dojde-li k zácpě v Blance, zastaví se provoz, auta nejsou vpuštěna a na vjezdu je červená i čtvrt hodiny. Hlavní ale je, že na výjezdu svítí zelená, aby se tunel co nejrychleji uvolnil.
Kdo v centru bude?
Dispečeři dopravy, technická správa komunikací, městská a státní dopravní policie, záchranka, hasičský sbor a ve výjimečných případech i krizový štáb. Bude tam i záložní datové centrum magistrátu. Pracovat tam bude sto lidí ve třech podlažích. Veškeré financování půjde z Prahy, uvidíme, zda půjde čerpat evropské peníze na technologickou část budovy. Dodnes město investovalo zhruba 150 milionů korun.
Proč změna projektu z roku 2016 způsobila takové zpoždění?
Zákon neumožňuje zásadně zvýšit práce původnímu vítězi. Například policie musí mít speciální místnost pro zbraně a nesmí sedět v jedné místnosti spolu s dopravními inženýry z TSK, ti se zase nesmějí policii koukat do počítače. Krizový štáb zase potřebuje například záložní zdroj elektrické energie.
