Americký prezident Joe Biden včera rozhodl, že Spojené státy počínaje prosincem uvolní 50 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv. Jde o součást mezinárodně koordinovaného kroku, největšího svého druhu v dějinách, k němuž se připojují další země.
Problém je v tom, že tyto země – klíčoví světoví čistí dovozci ropy – se připojují spíše symbolicky. Indie včera oznámila, že uvolní pět milionů barelů, Čína by dle odhadů mohla na trh dodat zhruba 11 milionů svých rezervních barelů. A Korea, Japonsko i Británie patrně jen méně než pět milionů. Trh tak na včerejší krok USA reagoval neintuitivně: ropa zdražila.
To proto, že jde vlastně o vyhlášení „ropné války“ kartelu OPEC a jeho spojencům, tedy zejména státům, jako je Saúdská Arábie a Rusko. Rijád, Moskva a další tradiční těžařské mocnosti se totiž v uplynulých týdnech odmítly podvolit tlaku hlavně právě Washingtonu, aby svoji těžbu navýšily, a nyní varují, že na uvolňování strategických rezerv odpovědí omezením své těžby. To by nakonec mohlo navzdory uvolnění rezervních barelů vést k ještě většímu převisu světové poptávky nad nabídkou ropy, než jaký je nyní. Proto jsou obchodníci s ropou opatrní a na žádné další výrazné zlevňování ropy zatím nesázejí.
Trh navíc kalkuluje už nyní s tím, že Spojené státy budou muset barely do rezerv zase dokoupit, což poptávku po surovině pochopitelně citelně navýší. Bílý dům plánuje rezervy doplnit později, až ropa zlevní. Zjevně podobně jako OPEC a jeho spojenci předpokládá, že ropa by mohla zlevnit už příští rok. Nynější další vlna covidu, s níž se stále intenzivněji potýká zejména Evropa, takovému předpokladu nahrává, jelikož opravdu může nynější enormní poptávku po ropě výhledově poněkud zchladit.
Proč rostou ceny energií?
Obava z „ropné války“, tedy z toho, že OPEC a jeho spojenci omezí těžbu, včera hnala nahoru také cenu zemního plynu v EU. Tento cenový růst, který již doléhá a ještě dolehne také na české domácnosti a společnosti typu Bohemia Energy, podpořil rovněž další včerejší krok Spojených států, a sice uvalení dodatečných sankcí na kyperskou společnost, pravděpodobně skořápku pro ruský kapitál, jejíž plavidla se podílejí na dostavbě plynovodu Nord Stream 2. Jde o symbolickou ukázku toho, že Spojené státy se s plynovodem, jenž má vést plyn z Ruska přímo do Německa, nehodlají jen tak smířit. To vyvolává otázka ohledně jeho zprovoznění, k němuž tak jako tak dojde nejdříve příští rok na jaře.
Přiškrcování těžby klíčovými těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem v době celosvětového ekonomického procitání z nejtěžších pandemických můr je hlavním důvodem letošního celoročního zdražování pohonných hmot v Česku. Například benzin Natural 95 od začátku roku zdražil z úrovně pod 28 korunami za litr až na 37,20 koruny v minulém týdnu.
V souvislosti s uvolňováním strategických rezerv lze tedy očekávat první trvalejší pokles cen tuzemských pohonných hmot v letošním roce. Ten ovšem bude tlumit momentálně citelně oslabující česká měna. Včera se vůči dolaru propadla na nejslabší úroveň za poslední více než rok, za poslední dva týdny ztratila skoro čtyři procenta. Toto oslabení koruny čerpací stanice teprve ještě promítnou do cen pohonných hmot, takže ty v příštích dvou týdnech zlevní jen poměrně mírně. Pokud OPEC a spojenci odpovědí na uvolňování z rezerv omezením těžby dostatečně rychle, k výraznějšímu poklesu cen pohonných hmot v Česku nakonec nemusí dojít vůbec.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
