Martin Čaban: ČSSD už se může porazit jen sama

Sjezd ČSSD

Sjezd ČSSD Zdroj: ctk

Česká strana sociálně demokratická nejenže chce vládnout, ale je na to zřejmě i obstojně připravena. Aby nebyla. Osm let v opozici je dlouhá doba, navíc osmileté cykly střídání pravicových a levicových vlád jsou v krátkých dějinách moderní české demokracie zatím pevným pravidlem, odmyslíme-li si „úřednické“ epizody.

Ale nesvádějme volební vyhlídky nejsilnější levicové strany jen na politický cyklus či na nemohoucnost současné vlády. Nebylo by to fér. Smutné bytí vlády samo o sobě socialisty k přesvědčivému vítězství nepřivede. Stačí vzpomenout na Jiřího Paroubka a jeho volební „výhru“ z roku 2010, která mu zlomila vaz. Nic takového si Bohuslav Sobotka nemůže dovolit. Průběh a atmosféra sjezdu ukázaly, že si toho je vědom.

Sobotka vypadá připraveně. Za dva roky od posledního sjezdu odvedl velký kus práce uvnitř partaje. Z Brna přede dvěma roky odjížděla ČSSD rozštípnutá. Těsně zvolenému Sobotkovi dýchal na záda Michal Hašek a jejich rivalita byla patrná na hony. Povinné řeči o jednotě působily kašírovaně, což také byly. Hašek se však během dvou let mocensky našel ve funkci šéfhejtmana a s pozicí prvního místopředsedy se zdá být zatím spokojen. Soudě podle podpory oběma mužům, takto postavené vedení vyhovuje i straníkům.

Druhým důležitým krokem, který socialistům otevírá cestu k přesvědčivému triumfu, je předjímání argumentů pravice. Jak se ČSSD otevírá spolupráci s komunisty v krajích, vládní představitelé stále častěji vytahují antikomunistickou kartu. Těžko říci, zda byl návrh jednoho z delegátů na zrušení bohumínského usnesení aranžovaný, nebo upřímný. Ale to, že jej sjezd valnou většinou zamítl, tuto kartu oslabilo – dokud bude usnesení platit, komunistický ministr se ve Strakově akademii neusadí.

Dalším častým argumentem proti vládnutí ČSSD bývá její tendence zvyšovat daně, útočit na živnostníky a zadlužovat stát kvůli bujným sociálním službám. Tento argument je stále platný; ty choutky nelze přehlédnout. Nicméně socialisté dnes ve všech programových prohlášeních zdůrazňují, že je třeba držet deficit pod třemi procenty HDP. Na navýšení příjmů státu ze zdanění bank či telekomunikačních a energetických monopolů navíc dost voličů uslyší. Bude se jim zdát, že to početně vychází, jakkoli už jen prosazení takových opatření je vzhledem k síle příslušných lobby krajně nepravděpodobné, o výnosech nemluvě.

Jak moudře pravil Sobotka, „ten zajíc ještě běhá po lese“ – volby ještě nebyly. Přesto platí, že jediný, kdo dnes může zhatit triumf ČSSD, je sama ČSSD. Pokud si udrží sílu demonstrovanou na sjezdu, těžko ji něco zastaví. Pokud by selhala, může toho spíše než pravice využít některá z podivných podnikatelsko-politických sil. To by byla pro českou demokracii velmi špatná zpráva.