Pokyn pomoci kandidátovi opoziční ČSSD dostali poslanci ODS, kteří se tak postavili do jednoho šiku rovněž s KSČM a Věcmi veřejnými. Vládní TOP 09 se Kala hrubě nelíbil, což dávala velmi jasně a zcela marně najevo.
Koaliční jednota, druhdy halasně vytrubovaná a kotvená v klauzulích koaliční smlouvy, je dávno v prachu. Už proto, že pod poslední koaliční smlouvou, která zatím v Česku vznikla, je podepsaná strana, která už je mnoho měsíců v opozici. „Nová“ koalice starých tváří se na nové smlouvě nedokázala dohodnout přinejmenším od začátku loňského listopadu, kdy se z „platformy“ LIDEM stala formálně skutečná politická strana. Koaliční smlouva měla být podepsána nejdříve do Vánoc, pak do února a dnes už raději nikdo žádná data nestanovuje.
Strany na počátku poměrně rozumně usoudily, že by bylo dobré v novém koaličním dokumentu nejen přepsat „Věci veřejné“ na „LIDEM“, ale také přehodnotit některé priority. Něco už se splnilo, něco už se nestihne, něco se ukazuje jako naléhavější než přede dvěma lety a tak dál. Dobrá úvaha. Jenže padla kosa na kámen a strany vládní koalice najednou zjistily, že už se vlastně na ničem neshodnou. TOP 09 najednou trvá na podpisu evropského fiskálního paktu a přímé volbě starostů, ODS o tom nechce ani slyšet a LIDEM postupně přikládá tu na jednu, tu na druhou stranu, aby se náhodou nezapomnělo, že strana, která má zhruba stejně členů jako voličů a ministrů, skutečně existuje.
V takové situaci je třeba se ptát, co ještě drží vládní tým pohromadě. Žádná ušlechtilá odpověď není po ruce. Jediný tmel, který je skutečně cítit ve vzduchu, je strach. Strach z tragických preferencí, strach z volební ostudy, strach z dotírajících hypoték poslanců, kteří vědí, že po dalších volbách už sněmovní lavice neuvidí.
Při předčasných volbách by nad výdělkem nesplakala snad jen TOP 09, která se ještě veze na vlně prezidentské kandidatury Karla Schwarzenberga. Pokud by volby dopadly podle posledních průzkumů, stala by se TOP 09 nejsilnější pravicovou stranou.
Jestli se Miroslav Kalousek rozhodne, že mu stojí za to tento status vyměnit za vládní pozice, bude mít záminek až až. Kromě fiskálního paktu, který už si připravil, mu dobře poslouží i politický kšeft kolem šéfa NKÚ. Na každý pád můžeme ve vládní koalici očekávat další bouřlivé dění, které bude nepochybně lecčím, jen ne vládnutím.
