S dvoucifernou inflací se jen tak nerozloučíme

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Dominik Kučera

Inflace v Česku v říjnu klesla v meziročním vyjádření ze zářijových 18 procent na 15,1 procenta. Tuto na první pohled optimisticky vypadající zprávu však kazí fakt, že k poklesu inflace došlo jen kvůli tomu, že statistický úřad do výpočtu zahrnul vliv vládních opatření proti drahým energiím. Od října totiž vešel v platnost takzvaný úsporný tarif a zároveň došlo k odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie. Nebýt těchto opatření, tak by podle ČSÚ meziroční růst spotřebitelských cen naopak zrychlil na 18,6 procenta.

Interpretace současné síly a přetrvání cenových tlaků v ekonomice je tudíž kvůli působení vládních opatření nyní složitější. Kdyby nebylo vládních zásahů, tak by cena elektřiny pro domácnosti podle ČSÚ opět meziměsíčně vzrostla, a to v průměru o 0,8 procenta. Vliv zde má pokračující a dosud jen pozvolný průsak předchozího dramatického zdražení energií na velkoobchodních trzích. Ceny plynu, jichž se vládní zásahy netýkají, v říjnu vzrostly meziměsíčně o 2,7 procenta.

S koncem letošního roku končí i platnost úsporného tarifu. Spotřebitelské ceny elektřiny tak zřejmě zaznamenají v lednu strmý nárůst. Jen jejich návrat na zářijovou úroveň by vedl k meziměsíčnímu růstu o sto procent. K tomu se však přidá další zdražení silové elektřiny. Řada dodavatelů již svým klien tům oznámila, že od nového roku jim bude účtovat ceny na úrovni vládních stropů. Snížení regulované složky, které ERÚ minulý týden ohlásil, tento vývoj i z důvodu rychle klesajícího podílu na celkové ceně elektřiny nezvrátí. Pro mnoho domácností to bude první setkání s tvrdou realitou drahých energií.

Lukáš Kovanda o zdražování a hrozbě propuštění

Video placeholde
• Pavlína Horáková

Meziroční inflace tak v lednu pravděpodobně opět zrychlí, podle odhadu Komerční banky k 17 procentům. Poté by již mohla postupně klesat, nejspíše však jen zvolna.

Horší čitelnost posledních dat vyvolala u části účastníků finančního trhu mylnou iluzi o slábnutí inflačních tlaků. To přispělo k poklesu tržních úrokových sazeb. Podle současných cen termínovaných kontraktů by ČNB mohla začít snižovat úrokové sazby koncem prvního čtvrtletí příštího roku a zhruba v jeho polovině by repo sazba mohla být mírně nad šesti procenty ze současných sedmi procent. My šanci na první snížení vidíme až ve druhé polovině příštího roku.

Autor je analytik Komerční banky