Monika Zahálková: Potřebujeme silné banky, které pomůžou v recesi

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Bankovky
2
Fotogalerie

Situace, ve které se v současnosti nacházejí veřejné finance a státní rozpočet, je velmi komplikovaná. Energetická krize úzce související s konfliktem na Ukrajině vyvolává další citelný tlak na pomoc státu ekonomice. Proto se nemůžeme divit tomu, že politická reprezentace se snaží hledat nové finanční zdroje.

Takové snahy jsou nyní pochopitelné a za bankovní odvětví mohu říct, že jsme připravení ekonomiku podpořit. Nicméně argumenty, které zaznívají ve prospěch dalšího zdanění bank, a to buď formou sektorové daně, nebo daně na mimořádné zisky (windfall tax), jsou často do velké míry jednostranné a neberou v úvahu veškeré relevantní informace. Na nadměrné zisky se zároveň můžeme dívat různou optikou a mohli bychom tak poukázat na celou řadu odvětví, která i v kontextu pandemie zaznamenala mimořádné zisky.

Já preferuji snahu nalézt systémové řešení, dlouhodobě udržitelné a nezatížené rozhodnutím, které bude dlouhodobě znejisťovat investory nejen v bankovním, ale i v jiných odvětvích. V období, kdy se všeobecně očekává zpomalení hospodářského růstu, nebo pravděpodobněji ekonomická recese, potřebujeme zdravé a silné banky, které budou schopné reálnou ekonomiku financovat.

Ony „nadměrné“ zisky letošního roku jsou navíc krom vyšších úrokových sazeb dány také nízkou srovnávací základnou po pandemii nebo dvojnásobným počtem poskytnutých hypoték v roce 2021 ve srovnání s předchozím obdobím. Taková úroveň zisků však není z dlouhodobého hlediska udržitelná. Bude ovlivněna i potřebou tvořit rezervy na „horší časy“ vzhledem k přicházejícímu ekonomickému ochlazení. Samotné vyšší úrokové sazby se také podepisují negativně na úvěrové aktivitě, jak dokládá 65procentní meziroční propad u nově poskytnutých hypoték. Očekávaný výnos daně z mimořádných zisků v řádu desítek miliard korun v letošním a příštím roce je proto nerealistický.

Investice v časech krve a slz. Válka přesměrovala peníze na nové adresy

Video placeholde
• Videhub

Bankám jsou vyčítány také zisky z úrokových sazeb centrální banky. Tento argument ale nebere v potaz vývoj celkových úrokových nákladů a jejich následný vliv například na nižší sazby u hypoték nebo spotřebitelských úvěrů, než by odpovídalo sazbám na trhu. Navíc se zapomíná na dlouhé období extrémně nízkých sazeb v posledních letech, argument pro mimořádné zisky při vyšších úrokových sazbách tak působí asymetricky.

Nepříliš přesvědčivá je i zahraniční zkušenost. Na Slovensku zavedli daň na bankovní sektor v roce 2012. Důsledkem byl velký pokles zisků v odvětví a snížení dynamiky poskytování úvěrů. V roce 2020 byla proto speciální bankovní daň zrušena a vláda s bankami podepsala memorandum, jehož součástí je závazek bank financovat veřejné projekty, podnikatelský sektor a státní dluh prostřednictvím nákupu dluhopisů.

České banky už drží státní dluhopisy v hodnotě téměř bilionu korun, což představuje asi 40 procent z jejich celkového objemu. Navíc chtějí hledat řešení, aby pomohly ekonomiku financovat. Už teď finanční sektor reinvestuje mnohem větší část výnosů z investic než jiná odvětví. Banky v posledních letech prokázaly, že jsou připraveny pomoci klientům v potížích. Poskytly odklad splátek téměř pro 350 tisíc domácností a přibližně 18 tisíc podnikatelů v celkové výši 443 miliard korun.

Věřím, že dokážeme nalézt řešení i v dnešní době. Jsme ochotni se podílet na systémových řešeních. Chceme podpořit projekty, které představují investice do naší budoucnosti, ať již v dopravní infrastruktuře, nebo do oživení výstavby dostupného bydlení. Řešení vidíme právě v partnerství státu, skupiny Národní rozvojové banky a komerčních bank, ale i celého finančního sektoru.

Autorka je výkonná ředitelka České bankovní asociace