Německý diář Petra Fischera: Kdo táhl německou ekonomiku? A kdo na tom reálně vydělal? | E15.cz

Německý diář Petra Fischera: Kdo táhl německou ekonomiku? A kdo na tom reálně vydělal?

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Německo opět po roce ekonomicky sílí. Anebo ne? Německá společnost se nemůže dohodnout, jak důležitý a efektivní je ekonomický růst ukazující se na pohybu hrubého domácího produktu, který zachycuje objem vytvořeného zboží a služeb. Všechno přitom vypadá tak jednoduše: ekonomika podle tamního statistického úřadu loni meziročně vzrostla o 2,7 procenta. Slušný výkon ale snižuje nízká srovnávací základna. Rok 2020 byl rokem covidového výpadku, dlouhých lockdownů, takže růst HDP v roce 2021 nikoho moc nepřekvapuje. Spíše je nemilým překvapením, že je tak nízký.

Dokonce i německá vláda – ta předchozí, ale v ní byl ministrem financí současný kancléř Olaf Scholz (SPD) – předpokládala, že ekonomika meziročně posílí o 3,5 procenta. Když se člověk ke všemu podívá do vývoje loňského růstu, snadno zjistí, že v posledním čtvrtletí roku německá ekonomika dokonce bezmála o procento klesla. Jistě, je to dáno hlavně výpadky v dodavatelských řetězcích, které postihly všechny ekonomiky včetně té české, ale na výkon německého hospodářství to mělo mimořádný vliv. Statistici odhadují, že výpadek, o nějž fakticky jde, přesahuje padesát miliard eur.

Nejde jen o to, že se firmám snižují obraty a zisky a tím i možnost platit vyšší mzdy, ale řada průmyslových podniků opět poslala své lidi na kurzarbeit, protože kvůli pomalým dodávkám zkrátka nemohou vyrábět. Lidem na kurzarbeitu se ale nekompenzuje celý plat a ani při těch největších podporách si nemohou vydělat to, co si vydělají při maximálních výkonech firem. V době, kdy inflace v Německu přeskočila hranici pěti procent a je nejvyšší za posledních třicet let, se hodnota podpor podobně jako mezd reálně snižuje.

Jak bude vypadat investiční rok 2022?

Video se připravuje ...

V Německu se i proto rozsáhle zkoumá, kdo na obnoveném růstu a předchozím propadu ekonomiky vydělal. Zaznamenají růst ekonomiky běžní občané? A poznají ho v peněžence? Do této debaty o rovnosti či vyváženosti zisků z ekonomického růstu vnesla velký rozruch zpráva charitativní společnosti Oxfam, podle níž se během pandemie znásobil majetek nejbohatších lidí světa. Nejkřiklavějším příkladem je majetek majitele Tesly Elona Muska, který skočil ze 160 na 300 miliard, majetek těch nejbohatších ale prudce vzrostl i v Německu.

Zpráva Oxfamu uvádí, že majetek deseti nejbohatších Němců zesílil během koronavirové pandemie o 78 procent. Původní hodnota jejich jmění v roce 2020 ve výši 125 miliard eur tak vyskočila na 223 miliard eur. Na podobnou sumu by se muselo složit zhruba 40 procent „ostatních“ Němců. I proto má vládní koalice ve svém programu větší zohlednění skutečného růstu bohatství domácností a nechce sledovat jen HDP.

Zatímco obnovený ekonomický růst pomohl těm nejbohatším, skupina chudých, žijících pod hranicí 50 procent mediánu disponibilních příjmů, se v Německu naopak rozšířila. Statistici uvádějí, že na hranici takto definované chudoby dnes v Německu žije skoro 13,5 milionu lidí. A tak se ani Německo nevyhýbá diskuzi o majetkových daních, jimž se ale tato vláda zřejmě vyhne, protože liberálové z FDP jsou proti jakémukoli zvyšování daní a posilování solidárního vztahu mezi bohatými a chudými. Vláda řeší situaci jako předchozí kabinet: prodlužuje kurzarbeit a zavádí další podpůrné balíčky pro německý průmysl. Celková hodnota posledního balíčku podpor oznámeného pro letošního rok je 130 miliard eur, což jsou peníze, které mají překlenout globální výpadky v dodávkách dílů a surovin. Ty se podle očekávání německé vlády mají naplno rozběhnout nejpozději na konci letošního roku.

Ve struktuře současného růstu německé ekonomiky je ještě jedna velmi zajímavá položka, které si média nemohla nepovšimnout. Růstu německé ekonomiky velmi pomohl obchod s očkovací vakcínou společnosti BioNTech, která sídlí v Mohuči. Institut pro makroekonomii a výzkum konjunktury (IMK) dokonce tvrdí, že německá ekonomika rostla hlavně kvůli obchodnímu úspěchu BioNTechu. „Efekt BioNTech“ je dán především tím, že do ekonomiky loni přitekly peníze za licence na výrobu vakcín. „Jen samotné tyto sumy jsou odpovědné za růst HDP o půl procentního bodu,“ řekl v německé televizi hospodářský ředitel IMK Sebastian Dullien.

Peníze, které BioNTech získal na prodeji licencí, ale neměly v reálné ekonomice velký dopad, zato se objevily v účetnictví, ve výkazu nárůstu vývozu. Společnost BioNTech, jejíž vakcína Comirnaty je jednou z nejpoužívanějších vakcín proti covidu-19 na světě, ještě v roce 2020 vykazovala obrat kolem půl miliardy eur. V roce 2021 se už v účetnictví společnosti objevuje objem obchodů za sedmnáct miliard eur.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery