Vedle selhání základních kontrolních mechanismů je tu ještě jedna zarážející skutečnost. Zpravodajci si nechali policejním Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu odposlouchávat své vedení a monitorovat jeho aktivity, aniž o tom zřejmě věděli. Svědčil by o tom zmatek, který při razii v úřadu v té době nepřítomného Vlastimila Picka zavládl.
Hra s dynamitem
Zatčení šéfa VZ Milana Kovandy, bezpečnostního ředitele výzvědné služby Jana Pohůnka a Kovandova předchůdce Ondreje Páleníka kvůli sledování manželky premiéra Petra Nečase, řidiče jeho pravé ruky Jany Nagyové a zaměstnankyně Úřadu vlády má prapůvod v přílišném sebevědomí obou hlavních protagonistů, shodují se zdroje deníku E15.
„Páleník a po něm Kovanda propadli iluzi, že jejich postavení a zásluhy jsou neprůstřelné. Všechno začalo za éry exministra obrany Martina Bartáka, kdy zpravodajci a pod ně spadající 601. skupina speciálních sil získali naprosto nadřazené a výlučné postavení. Platili za to tím, že politickým elitám vycházeli vstříc,“ uvedl pod podmínkou anonymity důstojník generálního štábu.
Za neotřesitelným postavením Páleníka, který se často nechával vidět v Poslanecké sněmovně, byly úzké vazby na zákulisní hráče (Dalík, Tluchoř). Přestože bývalý ministr Alexandr Vondra několikrát plánoval Páleníkovo odvolání, někdejší lovec teroristů z Afghánistánu (po Páleníkovi se stal velitelem 601. skupiny Kovanda) odešel z čela VZ až loni na podzim, kdy začal řídit Správu státních hmotných rezerv.
Je to poprvé?
Přitom podezření ze sledování premiérovy ženy nemusí být první případ zneužití VZ. Před několika lety měli zpravodajci podle Radiožurnálu vyvíjet nátlak na některé novináře a odposlouchávat je, údajně stojí i za dehonestací svědka v kauze letounů CASA Karla Daňhela (dnes už zproštěného obvinění ze sexuálního zneužívání mladistvých).
„Kdyby se prokázalo, že Páleník a Kovanda na pokyn Nagyové Radku Nečasovou sledovali, bylo by to zoufalé. Znamenalo by to, že služba dělá něco, k čemu absolutně není ze zákona určena,“ konstatoval bývalý náčelník armádní rozvědky Andor Šándor.
Nečas za zpravodajství přímo odpovídal
Nyní už vazebně stíhaná Nagyová, které za organizování zneužití pravomoci úřední osoby hrozí až pět let vězení, se s Páleníkem seznámila přímo na ministerstvu obrany. Když v květnu 2009 padla vláda Mirka Topolánka, přijal Barták, který tehdy vystřídal Vlastu Parkanovou v čele rezortu, jako své poradce některé členy ODS propuštěné z ministerstva práce a sociálních věcí. Byla mezi nimi právě i Nagyová. Ta se účastnila porad vedení, kam chodil jak Páleník, tak třeba v té době nejvlivnější náměstek Jan Fulík, bývalý exponent civilní kontrarozvědky považovaný za hlavního strůjce nákupu letadel CASA (Fulík je od dubna ředitelem bezpečnostního odboru kanceláře prezidenta Miloše Zemana).
Nečasovi by při současné aféře mohl uškodit zejména fakt, že od konce prosince loňského roku až do poloviny března, což je období, které se částečně kryje s nelegálním sledováním, přímo zodpovídal za chod ministerstva a tedy i za VZ. Podle důvěryhodných zdrojů byla na sledování nasazena dohromady desítka zpravodajců. Skandál může oživit záměry některých politiků sloučit ofenzivní část VZ s Úřadem pro zahraniční styky a informace, kontrarozvědnou část pak s Bezpečnostní informační službou. To by znamenalo zánik armádních zpravodajců jako samostatné složky spadající přímo pod ministra obrany.
Proč se zatýkalo na obraně
Zatčení vysokých důstojníků Vojenského zpravodajství nebyl žádný omyl. Jeho současný šéf Milan Kovanda podle olomouckého státního zástupce Ivo Ištvana při výsleších na rovinu přiznal, že na pokyn šéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové služba sledovala ženu předsedy vlády Radku Nečasovou.
„Byl jsem u několika výslechů generála Kovandy a mohu prohlásit, že se ke skutkovému ději, který jsme zjistili, vyjádřil způsobem hodným vojáka, důstojníka české armády a generála. Potvrdil, že skutkový děj se udál tak, jak jsme ho popsali ve sdělení obvinění,“ uvedl státní zástupce včera v České televizi. Za to, že vyhověl Nagyové, je Kovanda stíhán ze zneužití pravomoci úřední osoby. Ištvan popsal i zatýkání na ministerstvu obrany: „Zatýkání proběhlo naprosto klidným, důstojným způsobem. Nedošlo k zadržení někde na ulici, nikdo nebyl povalen nebo spoután.“ Podle Ištvana policejní orgán postupoval zcela v souladu s trestním řádem.
