Pavel Havlíček: Rusko by mělo být izolováno z mezinárodních vztahů

Demonstrace za podporu Ukrajiny na Václavském náměstí. (24.2.2022)

Demonstrace za podporu Ukrajiny na Václavském náměstí. (24.2.2022) Zdroj: Jan Zázvorka

Demonstrace za podporu Ukrajiny na Václavském náměstí. (24.2.2022)
Demonstrace za podporu Ukrajiny na Václavském náměstí. (24.2.2022)
Demonstrace za podporu Ukrajiny na Václavském náměstí. (24.2.2022)
Demonstrace za podporu Ukrajiny na Václavském náměstí. (24.2.2022)
Demonstrace za podporu Ukrajiny na Václavském náměstí. (24.2.2022)
10
Fotogalerie

Rusko od rána podniká koordinované údery proti několika částem ukrajinského území, zejména z východu, ale také severu přes Bělorusko, což umožnil běloruský diktátor Lukašenko. Mluví se také útoku přes Krym a vylodění na jižní hranici z Černého moře, které již reálně započalo.

Jako záminku si Moskva vybrala nepodloženou a do velké míry absurdní „ochranu ruského a ruskojazyčného obyvatelstva“, jak představil prezident Vladimir Putin, kterého o to měli údajně požádat takzvaní separatističtí vůdci. Nicméně jak je vidět na Putinově prohlášení k invazi, video bylo předem natočeno a ruské vedení k ní bylo rozhodnuto již nějakou dobu.

Kde se ruská vojska zastaví či čeho chtějí na Ukrajině v krátkém horizontu vlastně dosáhnout, není přitom známé. Z dlouhodobého hlediska to má oficiálně být „neutralizace“ či takzvaná finlandizace Ukrajiny, pod níž si můžeme představit ukončení spolupráce se Západem a konec euroatlantických aspirací země, což by bylo pro Kreml výhodné.

Video placeholde
Co se děje na Ukrajině? • Videohub

Zásadní přitom v tuto chvíli bude zejména reakce Západu, který musí rychle najít dostatečně silný trest, který bude na další ruský vpád na Ukrajinu dostatečně rezolutně reagovat. Mezi klíčové sankce patří několik opatření v klíčových oblastech.

Mezi nimi je nutné zdůraznit finanční a bankovní sektor stejně jako sankce proti ruským oligarchům a rovněž jejich příbuzným a přátelům Vladimira Putina. Kromě toho má na Západě majetek a finanční prostředky i celá řada ruských úředníků a představitelů státu, na což se také musíme nově více zaměřit. Obecně by Rusko mělo být v mezinárodním systému izolováno a hnáno k zodpovědnosti v rámci OSN, Rady Evropy či OBSE, kterých je formálně členem. 

Svou roli v tom všem musí hrát i Česko, které musí trvat na tvrdých sankcích a vynaložit na podporu Ukrajiny odpovídající zdroje a kapacity.  Dnešní tisková konference vlády a vyčlenění 300 milionů korun na humanitární následky krize představuje přesně takové silné gesto, které Ukrajina dnes potřebuje. Kromě toho musí však ČR rovněž posílit svou ochranu kritické infrastruktury, kterou se může Rusko také pokusit napadnout.

Příští hodiny a dny budou pro udržení Ukrajiny skutečně nejvýznamnější. Proto musí být jak tlak na Rusko, tak podpora Ukrajinců v první fázi co nejsilnější. Ukrajina bude nutně potřebovat jak finanční prostředky na stabilizaci ekonomiky a pokračování války, tak přímou vojenskou pomoc a humanitární podporu pro své občany v nouzi.

Nakonec Ukrajinci potřebují také mezinárodní solidaritu a jasná gesta podpory, mezi nimiž by mělo být i jasné potvrzení jejich euroatlantických aspirací, které se ruský režim pokouší zašlapat do země, podobně jako to již udělal s diplomatickým řešením konfliktu na Donbasu v podobě tzv. minského mírového procesu. To bychom však neměli dovolit, a naopak Ukrajince, mezi kterými více než 60 procent podporuje orientaci na Západ, ujistit, že se ze západní strany nic nemění.

Autor je analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky