Česká armáda by měla posílit východní hranice NATO, míní bezpečnostní analytik a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar. „Ukrajině musíme dlouhodobě pomoci především ekonomicky, aby nebyla sražena na kolena. O to Rusku jde,“ dodává člen týmu poradců premiéra Petra Fialy.
Co byste nyní po útoku Ruska na Ukrajinu popřál ukrajinskému obyvatelstvu a armádě?
Celé zemi přeji silnou vůli a odvahu, aby vydržela. Aby zničila co nejvíce ruských letadel a tanků, protože na tom se bude lámat osud této invaze a další fáze okupace.
Má situace řešení?
Mělo by být diplomatické. Ale uvidíme, jak to skončí. Myslím, že v našem zájmu je naprosto jednoznačná podpora Ukrajiny. Musíme jí pomoci, jak nejvíce můžeme. Po nedávném projevu prezidenta Putina je zřejmé, že Ukrajinci bojují i za naši svobodu.
Dokážou ruské jednotky zatlačit?
Rusko to musí bolet. A mnohem více, než si připouští. Na tom bude stát a padat vůle Ruska a jeho občanů, jestli budou ochotni za tuto invazi a okupaci chudnout, krvácet a umírat. Je to na vůli Ukrajinců a Rusů. Je ale zcela nezpochybnitelné, že v právu jsou Ukrajinci.
Čekal jste, že nastane nejhorší scénář?
Doufal jsem, že k rozsáhlé invazi nedojde. Zhruba od úterý ale začalo mít spuštění onoho nejhoršího scénáře padesátiprocentní pravděpodobnost. Byly to klíčové hodiny, v nichž se rozhodovalo, zda se něco stane už nyní, nebo až v budoucnu. Vladimir Putin bohužel učinil nevratný krok.
Je to šílenství, nebo chladnokrevně promyšlená akce?
Nepochybně to byla dlouho připravovaná akce, Rusko shromažďovalo techniku a vojáky u hranic s Ukrajinou několik měsíců. V posledních týdnech byly přípravy velmi intenzivní. Na druhé straně netvrdím, že konečné rozhodnutí padlo už dávno. Jeden ze scénářů to ale byl.
Otázka je, jak definovat šílenou akci. Třeba tak, že má naplnit dlouhodobou vizi Vladimira Putina, o níž nyní hovoří mnohem jasněji. Že obnoví ruské impérium pokud možno co nejvíce v hranicích bývalého Sovětského svazu a sovětského bloku, jak si to pamatuje z dob, kdy sloužil jako důstojník KGB v Drážďanech.
Ministryně obrany Jana Černochová říká, že postup ze strany České republiky by měl být co nejtvrdší. Co si pod tím představit?
Nemohu mluvit za vládu a Bezpečnostní radu státu. Předpokládám ale, že na zasedání hlav států a premiérů evropských zemí bude Česko požadovat maximální možné sankce.
Ve středu zveřejněná opatření proti Moskvě byla některými českými i evropskými politiky označena za příliš mírná. Byl předpoklad, že přitvrdí?
Vladimir Putin něco podnikl a spojenci udělali protikrok. Nešponovali to ale do extrému. Bylo jasné, že přístup k sankcím bude gradualistický. Jiný být ani nemůže. Proto budou nyní přijata další opatření. Bezpečnostní architektura v Evropě se dramaticky změnila. Jsme na úsvitu nové studené války, která bude výrazně dělit Rusko a jeho satelity od svobodné, bezpečné a bohaté Evropy.
Měly by Spojené státy a Evropská unie spolu s Velkou Británií masivněji pomáhat Ukrajině? Mám na mysli i dodávky zbraní.
O dodávkách určitých zbraní lze uvažovat. V danou chvíli je to ale na Ukrajincích a jejich vůli a odvaze se bránit. Zbraní nemají málo, jakkoli by si zasloužili, aby některých bylo více a některé byly kvalitnější, když čelí silnějšímu agresorovi. Ukrajině musíme dlouhodobě pomoci především ekonomicky, aby nebyla sražena na kolena. O to Rusku jde. Je v našem zájmu, abychom stáli za Ukrajinou.
Změní se nyní něco na snaze země vstoupit do NATO?
Zatím to nikdy nebylo reálně na stole, a to včetně vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Jsou to hypotetické možnosti, které spadají do vzdálené budoucnosti. Na tom se nic nezměnilo. Na druhé straně chceme, aby země spolupracovala se Západem a byla s ním propojena.
Mělo by se Česko připravit na plynovou krizi, uprchlickou vlnu?
S ekonomickými i jinými dopady musíme počítat. Byť budou zvládnutelné, pocítíme je. V každé válce je to podobné a tato je velmi blízko. Musíme se také připravit na uprchlickou vlnu, i když nevíme, nakolik bude konflikt dynamický.
Poté co Rusko pošlapalo veškeré dohody, musíme posílit východní křídlo NATO. Prezident Putin vyslovil svoji vizi jasně, spadá tam i střední Evropa. Nárokuje si nejen Ukrajinu, ale i území České republiky a jejích sousedů.
Měli by k posílení přispět čeští vojáci?
Celé to spustil Vladimir Putin, my na to musíme reagovat. Jinou možnost nemáme. Jsem přesvědčen, že v rámci NATO bude česká armáda reagovat. Na posílení východního křídla by se měla podílet.
