Pavel Smolík: Kocovina pražské burzy

Burzovní palác Praha

Burzovní palác Praha Zdroj: eduard erben E15

Pro investory není pražská akciová burza v posledních letech zrovna rájem. Ale ne vždy tomu tak bývalo. Od splasknutí internetové bubliny dot-com po vypuknutí světové finanční krize mohl také drobný investor vydělat až šestinásobek svého vkladu, aniž by byl aktivním obchodníkem.

A takové zhodnocení bylo výrazně větší, než nabídl například index S&P nebo německý DAX. V roce 2008 se indexy včetně toho pražského sesypaly jako domeček z karet. Jenže zatímco se Wall Street (možná až příliš) rychle oklepal, tak pražská burza jako by se nemohla probrat z kocoviny. I když došlo k určitému zotavení, tak od evropské dluhové krize pomalu, ale jistě pražský index padá a nízké objemy obchodování značí, že investoři upřeli svou pozornost jinam. A přitom by na první pohled nemuselo být tak špatně.

Česká ekonomika roste jako málokterá v Evropě, obavy z Řecka či brexitu zůstaly zatím nenaplněny a i situace v Polsku by mohla prospět atraktivitě pražské burzy. Problém je však jinde: burza prakticky vůbec nekopíruje strukturu české ekonomiky a je silně exponovaná vůči bankovnictví a energetice. Problémy evropského bankovního sektoru povzbudí k investici jen adrenalinového nadšence.

Energetický sektor zas doplácí na nízkou cenu ropy. Pokud by se k českým blue chips zařadila i Moneta, tak se zaměření pražské burzy ještě více prohloubí. Vstup společnosti Photon Energy ani zvažované IPO některých státních podniků kocovinu pražské burzy určitě nevyléčí. Je třeba účinného vyprošťováku v podobě větších společností v některém z perspektivních odvětví.

Autor je analytikem České spořitelny