Není vyloučené, že vlna arabského jara tradičně komplikovanou situaci na Blízkém východě zamotala natolik, že se i ti nejfanatičtější příznivci spikleneckých výkladů mezinárodních událostí cítí poněkud ztraceni. Možná však i oni pochopili, že případný zisk těch pár set tisíců barelů nafty denně tentokrát nemůže vyvážit rizika podniku. Pro lepší představu, co by mohl v oblasti vyvolat dopad několika amerických raket, předkládám pomůcku, kterou k orientaci v regionálních spojenectvích zveřejnil list Financial Times, byť není zcela přesná a vyčerpávající: Írán podporuje Asada. Státy Perského zálivu jsou proti Asadovi. Asad je proti Muslimskému bratrstvu. Muslimské bratrstvo a Obama jsou proti generálovi Sisimu. Státy Perského zálivu jsou pro Spojené státy, ale zároveň jsou pro Sisiho. Hamas podporuje Muslimské bratrstvo, ale zároveň je proti USA a má podporu Íránu. Turecko je s Muslimským bratrstvem proti generálovi Sisimu, i když je zároveň se státy Perského zálivu proti Asadovi… Britští politici si možná tohoto průvodce přečetli. Bylo by ale fajn, kdyby ho přeposlali také do Bílého domu a Elysejského paláce.
Pavla Palaščáková: Manuál k syrské krizi
Dost jsem se těšila, že si v souvislosti se Sýrií zase po nějaké době od příbuzných, známých či hlasitých návštěvníků občerstvovacích zařízení poslechnu oblíbenou mantru „stejně tam ty Američani jdou jen kvůli tý ropě“ a s ní řadu nových šťavnatých konspiračních teorií. Bohužel je kolem tématu mezi lidmi nějaké podezřelé ticho.
