Uvažování vojáků
Jestliže vedení Barmy spustilo kaskádu prodemokratických reforem, muselo v jeho prioritách dojít ke strategickému obratu. Země velká jako dvě Polska se tísní mezi dvěma asijskými obry Čínou a Indií. Zjevně dospěla k závěru, že místo příchylnosti k tomu či onomu, která s sebou nese smrtelné riziko v případě jejich vzájemného konfliktu, bude lepší hledat silné partnery jinde. Nabízí se Západ.
Tak by asi uvažovali vojáci. A právě ti v Barmě už půl století vládnou. Nová ústava a formálně demokratické volby z listopadu 2010 je pouze převlékly do civilu. Legitimizace vládnoucí moci v Barmě nyní probíhá mnohem úspěšněji než v roce 1988. Tehdy demokraticky orientovaná strana Národní liga pro demokracii získala přes 80 procent hlasů ve volbách, které junta vyhlásila ve víře ve vlastní neporazitelnost. Šokována politickým debaklem pak armáda obrátila a otevřenou silou získala plně pod kontrolu politický proces.
Vůdkyně NLD Su Ťij od té doby až do předloňského listopadu téměř nevyšla ze žaláře či domácího vězení. Za mřížemi pobývaly i tisíce dalších odpůrců režimu. Stejně jako u Su Ťij se stává jejich osvobození hlavním požadavkem pro rovnoprávný dialog Barmy s demokratickým světem.
Příval vlídných slov
Po první „generální“ amnestii ze závěru loňského roku, kdy se na svobodu dostávali spíše lehčí zločinci než političtí vězni, se stal v půli ledna malý zázrak. Druhá amnestie otevřela brány žalářů pěti stovkám odpůrců režimu, novinářům, disidentským buddhistickým mnichům, ale volný je například i vůdce boje za nezávislost etnika Šanů či bývalý premiér a šéf špionů Khin Nyunt, jenž upadl v nemilost v roce 2004.
Tito lidé, jejichž tresty dosahovaly mnoha desítek let vězení, vítají toto a další gesta vlády spíše opatrně. Diplomaté s širším pohledem na věc však míní, že Barma se již v mnohém změnila a mění: ústava zaručuje civilní správu země, uvolňuje se svoboda projevu a shromažďování, sílí snaha zapojit etnické menšiny do národního dialogu.
Britský šéf diplomat William Hague byl tento měsíc ujištěn vedením Barmy o „nezvratitelnosti“ nastoupeného reformního procesu, jeho francouzský kolega Alain Juppé z Barmy do Bruselu vzkázal, že je třeba zvážit, zda jsou sankce EU ještě užitečné. Podobně postupují Austrálie či Kanada, USA po amnestii politických vězňů nabídly Barmě obnovení plných diplomatických vztahů.
Za vstřícnými slovy obou stran lze shledat přirozeně i zájmy zcela zištné. Vyspělý svět hledá nové příležitosti, jichž Barma s přechodem od ekonomického státního dirigismu k tržním mechanismům skýtá opravdu hodně.
Dobrý nový rok
Vyhráno ještě není. Záleží i na tom, jaký dojem udělají na svět dubnové doplňovací volby do parlamentu. Po nich by se součástí vlády mohla stát i Su Ťij. Jistě by si to zasloužila, než se na onom světě setká se svým obdivovatelem Václavem Havlem. Skutečné „barmské jaro“ by tedy mohlo nastat s novým rokem, který v Barmě začíná v dubnu.
Autor je publicista
