Registr účtů mohou zneužít firmy i politici. Provoz by spolykal stamiliony

Ministr financí Andrej Babiš (vlevo) a ministr vnitra Milan Chovanec

Ministr financí Andrej Babiš (vlevo) a ministr vnitra Milan Chovanec Zdroj: ctk

Ohrožení bankovního tajemství, tedy i zneužití informací v konkurenčním boji, a obecně bič, pomocí něhož by si policisté, berní úředníci či exekutoři mohli došlápnout na jakéhokoli občana. To jsou nejčastější výhrady k záměru ministrů financí a vnitra Andreje Babiše (ANO) a Milana Chovance (ČSSD) zřídit centrální registr účtů.

Databáze pro potírání daňových úniků, od níž si současný správce státní pokladny slibuje inkaso v řádu desítek miliard korun, není nic nového. Takzvanou národní evidenci účtů už chtěl zavést Nečasův kabinet, jak plyne z dokumentů o strategii boje s korupcí, které byly projednané v letech 2010 až 2013.

Jejich autoři argumentují stejně jako Babiš s Chovancem: Práce policistů, finančních úřadů a dalších orgánů se zrychlí, zefektivní a zlevní, protože se nebudou muset zdlouhavě a složitě dotazovat čtyř desítek tuzemských bank.

První se ozvaly banky

Poté, co oba ministři tento nápad oprášili, se jako první ozvaly finanční domy. Kvůli prolomení bankovního tajemství se obávají masivního úprku klientů do zahraničí.

„Úřady už nyní dostávají data o klientech, na něž mají zákonný nárok, ale pod kontrolou bank, které musí data svých klientů chránit. Po zavedení centrálního registru by z bank každý den odcházely informace o účtech úplně všech klientů. To znamená i těch, na něž se nikdo oprávněný neptá a ani nikdy ptát nebude. Takových účtů je naprostá většina,“ uvedl Jan Matoušek z České bankovní asociace.

Snadná cesta pro očerňování rivalů

Právě podnikání se nová databáze může dotknout nejvíce. Firma by si na konkurenci snadno obstarala informace o její kondici a úvěrech, tedy také o podnikatelských plánech. Prakticky nechráněný registr by mohl být zneužit i v politickém soupeření. Například tak, že se někomu objeví na účtu větší suma, jejíž původ nebude schopen vysvětlit. Pro očernění politického rivala a vůbec kohokoli nepohodlného si jednodušší cestu nelze představit.

Úřad pro ochranu osobních údajů si tato rizika uvědomuje. Podle jeho mluvčí Hany Štěpánkové není jasné, kdo a jakým způsobem by nakládání s citlivými údaji kontroloval. „Variant, jak by registr mohl fungovat, je více. Například může být decentralizovaný. Až vláda předloží konkrétní návrh, určitě se o něj budeme velice zajímat,“ ujistila.

Nákladný provoz

Každodenní doplňování rozsáhlé databáze by podle odhadů České bankovní asociace zaměstnalo desítky lidí a stálo stovky milionů korun. Na nákladnost registru upozorňuje také ČNB. Ta k němu měla řadu připomínek i v předchozích letech. Přitom už nyní funguje elektronický systém, který vyřizuje žádosti pomocí datových schránek.

„Je vyzkoušený v praxi, nevyžaduje legislativní změny a představuje lepší alternativu ke shromažďování dat na jednom místě. V řádu hodin banky reagují na žádosti některých úřadů a nově i VZP,“ dodal Matoušek. Zavedení tohoto systému pro zbylé úřady a státní instituce by podle něj stálo jen několik málo milionů korun.