Nebýt Holanďanky Marie van der Hoevenové, český expremiér Mirek Topolánek by se nemusel ucházet o lokální šéfování tuzemského Teplárenského sdružení, ale mohl jednat v Paříži s představiteli Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). V únoru však uchazečství o vedení této vlivné organizace vzdal.
Přes podporu Velké Británie či Slovenska bylo jasné, že hlavní země už má za sebou sešikovány exministryně hospodářství Nizozemska van der Hoevenová. Není to přitom nějaká energetická expertka. Jak řekla tento týden nizozemskému hospodářskému listu Financieele Dagblad: „Podívejte se, nejsem žádný odborník na energetiku.
Je otázka, co by vlastně měl být výkonný ředitel IEA. Organizace má už dost energetických expertů. Na mně je dát jejich znalosti dohromady a šířit naše poselství.“ To bude mít těžké. IEA totiž právě znovu vymýšlí smysl své existence.
Pošramocené vztahy s OPEC
Vystudovaná učitelka van der Hoevenová přichází do agentury v neklidné době. IEA vznikla rok po ropné krizi roku 1973 jako mezivládní organizace, která řeší výpadky dodávek energie a uveřejňuje statistické informace. Zatímco OPEC reprezentuje vývozce černého zlata, IEA sdružuje především 28 dovozců. Organizace se věnuje i podpoře zelených energií či energetickým technologiím, největším trumfem ale zůstává možnost intervenovat na ropném trhu. To IEA udělala zatím jen třikrát: v roce 1991 během války v Perském zálivu, v roce 2005 po hurikánu Katrina a právě nyní během libyjské války. V červnu organizace oznámila, že vrhne na trh šedesát milionů barelů ze svých rezerv.
Dosavadní ředitel IEA Nobuo Tanaka sliboval: „Očekávám, že tento krok přispěje ke zlepšení zásobování trhů a k zajištění hladkého přistání globální ekonomiky.“ Nic takového se nestalo, cena ropy výrazně neklesla. Bývalý šéf energetických studií ve vídeňském ústředí OPEC Saadalláh Al Fathí celou akci, jako mnozí další odborníci, zkritizoval: „Neohlášená intervence poškodí vztahy mezi OPEC a IEA. Tíha vzájemných vztahů s OPEC bude pro Marii van der Hoevenovou hlavní zkouškou.“ Do toho by IEA ještě ráda ropné státy přesvědčila o zvýšení produkce. Hoevenová zatím žádnou strategii nenaznačuje, jen opakuje: „Jedna z mých prvních schůzek bude s generálním sekretářem OPEC Salemem el-Badrim. Je to nezbytné.“
Za vším hledej Boha
Její vzdělání se zdá pro tuto důležitou funkci zcela nedostatečné. Maria Josephina Arnoldina se narodila v roce 1949 do dělnické maastrichtské rodiny. Nejprve učila děti v základní škole, pak si dodělala zkoušky z angličtiny. A své vzdělání ještě obohatila manažerskými kurzy pro neziskové organizace či na Open University v Heerlenu. Těžko by si tehdy představila, že skončí u energetiky. Věnovala se školství nejen jako učitelka, ale i jako školní radní. A školství bylo jejím tématem i v Křesťanskodemokratické alianci (CDA), za kterou od roku 1974 seděla v městské radě Maastrichtu. Od roku 1991 za stranu zasedala i v parlamentu. Postupně se stala stranickou mluvčí v otázkách vzdělávání, kultury a vědy. V roce 2002 byla už ve straně tak důležitou personou, že vyjednávala i podobu nové vlády Jana Petera Balkenendeho. Pro sebe si vyhradila post ministryně školství, kultury a vědy.
Její působení v rezortu školství hodnotí Nizozemci jako podařené – školám dala více volnosti, úředního šimla v roce 2004 zkrotila proškrtáním 612 nejrůznějších ministerských regulací z celkových 1111. Většina obyvatel království si její působení na školství pamatuje ale spíše kvůli kontroverzi okolo takzvaného inteligentního designu, tedy teze, že Bůh dal první impulz ke vzniku života na Zemi.
V roce 2005 si tato římská katolička na svém webu poznamenala zápisek, který obrátil zemi naruby: „Měla jsem zajímavou debatu s nanotechnologem Ceesem Dekkerem. Podporuje teorii inteligentního designu. V ní jde o to, že zde musel být,designer‘, tvůrce všeho života na Zemi. Byla to opravdu vzrušující konverzace. Mluvila jsem s někým, kdo ví, jak zkombinovat osobní víru a vědu. Já také nevěřím na vznik života pouhou náhodou,“ svěřila se Hoevenová na internetu. Veřejnost pobouřil záměr ministryně: „Pokud dáme vědce různé víry dohromady, můžeme pak výsledek jejich práce začlenit do školních osnov. Několik lidí na ministerstvu už s Dekkerem pracuje na tom, jak by to celé mělo vypadat.“
Kvůli těmto výrokům se speciálně sešel parlament, všechny nekřesťanské strany požadovaly její vysvětlení, jedna poslankyně ji obvinila, že je ministryní školství a pseudovědy. Premiér Balkenende se sice za členku své vlády postavil, slíbil ale, že evoluce rozhodně nezmizí z učebnic. Celý zklidněný, pak ale nedořešený spor kuriózně vyřešil v roce 2007 při obsazování svého dalšího kabinetu. Za propagátorku inteligentního designu van der Hoevenovou na ministerstvo školství přišel molekulární genetik, ateista a rozhodný odpůrce teorie inteligentního designu Ronald Plasterk.
Energetička s podporou Rusů
Maria van der Hoevenová ale svou kariéru nekončila. Naopak. Překvapivě se stala ministryní hospodářství v nové Balkenendeho vládě. Pro ekonomy to byla bizarní volba, premiér se ale rozhodl nadřadit její osobní kvality nad pochybné znalosti o svěřeném portfoliu. Při slavnostní inauguraci po boku královny Beatrix zaujala svou černou róbou s nepřehlédnutelnou liščí kožešinou kolem krku, což rozlítilo tamní Stranu zvířat, která se právě poprvé dostala do parlamentu. Na kampaň ochránců zvířat odvětila, že podporuje jako ministryně hospodářství jakýkoli průmysl, i ten kožešinový. Kromě této kuriozity má ale na kontě úspěšné zvládnutí povinného oddělení tamních producentů energií od distribučních sítí. Jako ministryně také pomohla Nizozemsku stát se předním mezinárodním centrem pro zkapalněný zemní plyn a přilákala země s velkými zásobami plynu, jako Katar a Rusko.
Právě na toto období se při kandidatuře nejvíce odvolávala: „Energetická diplomacie je důležitá práce. Musíte znát energetické ministry mnoha zemí. A já jsem se o to jako ministryně snažila. Mám velkou síť kontaktů.“ Spolupracovník Hans Vijlbrief její kvality pro Montreal Gazette potvrzuje: „Je dobře známá a oblíbená. To je její jedna stránka. Ta druhá je, že se dokáže na jednu věc zaměřit a jít po ní. Celkově kombinace těchto dvou věcí z ní může udělat silnou šéfku IEA.“ Na její straně stojí i bývalý šéf IEA z let 2003 až 2007 Claude Mandil: „Myslí jí to. Tohle je pro ni velká šance.“ Nepřehlédnutelná pozitivní reakce na zvolení van der Hoevenové přišla i z Ruska. Východní mocnost sice není členem agentury, ale debata s Čínou a právě s Ruskem o přistoupení je na spadnutí. „Myslím, že kontakty s Ruskem je chytré dál rozvíjet, prohlubovat a zintenzivňovat, protože z těchto kontaktů mohou být oboustranně výhodná ujednání,“ netají se van der Hoevenová svou slabostí pro Rusy.
Jako ministryně jednala především s tehdejším místopředsedou a později i předsedou vlády Viktorem Zubkovem, ale zná se dobře i se šéfem Gazpromu Alexejem Millerem nebo jeho zástupcem Alexandrem Medveděvem. „Na všechny pamatuji jen v dobrém,“ dosvědčovala své vztahy s Rusy v rozhovoru pro Moscow Times. K takzvanému třetímu energetickému balíčku EU, který kvůli nucenému prodeji distribučních sítí energetických producentů vzbudil nevoli u Vladimira Putina a Gazpromu, se raději zatím nevyjadřuje: „To je opravdu velmi politická otázka,“ říká.
V těžké pozici
Van der Hoevenová má k dispozici dobré kontakty, ale velkým minusem jsou okolnosti, za kterých se ujímá vedení IEA. Jde zejména o OPEC podrážděný ropnou intervencí agentury. „Strategické rezervy mají být uchovávány pro svůj účel, a ne používány jako zbraň proti OPEC,“ hrozil generální sekretář ropného kartelu el-Badri.
Van der Hoevenová doufá, že ochlazení vztahů s nejvyšším zástupcem producentské organizace co nejdříve překoná. Jenže miliony barelů z intervence mají jít na trh ještě v září.
Nová šéfka IEA má tedy trochu svázané ruce, ale o to více se může v pařížském sídle organizace těšit z nečekaného kariérního postupu. Vždyť ještě minulý rok se loučila s veřejným životem: „Jedenáct let poslankyní, ministryní od roku 2002. Už toho bylo dost.“ Nakonec nebylo.
Čtete rádi E15.cz? Nominujte nás v anketě v kategorii zpravodajství.
