Velkolepý comeback Miloše Zemana

Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: ctk

Miloš Zeman, výrazná tvář devadesátých let, nepřestal politickou scénu utvářet ani v době, kdy se z aktivní politiky stáhl. Tvrz na Vysočině, kde se usídlil, byla centrem, kam se jezdili radit nejen levicoví politici. Teď se triumfálně vrací na Pražský hrad, z něhož utekl po neúspěšné volbě prezidenta v roce 2003. Tehdy jeho kandidaturu pohřbili spolustraníci z ČSSD, nyní ho do úřadu hlavy státu vyneslo více než 2,7 milionu hlasů občanů.

Prognostik, autor mnoha bonmotů, pragmatický premiér nebo také jezevec z Vysočiny. Zeman si za politickou kariéru vysloužil mnoho přízvisek, o některé charakteristiky se dokonce zasloužil sám. Nejraději se označuje za plebejce. Umí pobavit i urážet, k smrti rád poučuje. A přestože vítá, když je středem pozornosti, je vlastně samotář. Samotář s knížkou – tak jak ho popisují jeho spolužáci z mládí stráveného v Kolíně.

Zeman je neodmyslitelně spojen se sociální demokracií, lidé ho vnímají jako levicového politika. Ani to ale není celá pravda. „Je to nelevicový kandidát, který dokáže shromáždit levicové voliče,“ upozornil v jednom z rozhovorů politolog Lukáš Jelínek. V mnoha případech se Zemanovy názory a postoje dají dokonce označit za pravicové. Viz jeho výroky k válce v Iráku a boji proti terorismu či kritika Palestinců.

Ano, v sociální oblasti má mnohem blíž k levici, ale ne už například k jejímu přesvědčení, jak utrácet veřejné peníze. Zlé jazyky kdysi dokonce tvrdily, že do sociální demokracie vstoupil jen proto, aby měl platformu pro boj se svým velkým a odvěkým soupeřem Václavem Klausem.

Jméno Miloš Zeman vešlo do povědomí veřejnosti v srpnu 1989, kdy v Technickém magazínu publikoval článek Prognostika a přestavba, v němž kritizoval tehdejší režim. Byl za něj vyhozen ze zaměstnání, zajistil mu však i vystoupení na Letenské pláni v Praze, zapojení do práce Občanského fóra a v roce 1990 i zvolení do Sněmovny národů Federálního shromáždění. V něm šéfoval rozpočtovému výboru a jeho potyčky s tehdejším ministrem financí Václavem Klausem byly nepřehlédnutelné.

O dva roky později vstoupil Miloš Zeman do sociální demokracie a po stranickém kariérním žebříčku raketově letěl vzhůru. Okamžitě se stal předsedou pražské stranické organizace, o rok později pak na hradeckém sjezdu předsedou celé strany. Krokem k vrcholu pak byl rok 1996. ČSSD se stala druhou nejsilnější stranou po ODS a Zeman předsedou Poslanecké sněmovny.

Překvapení, přímo politický šok, přišlo o dva roky později. Předčasné volby vynesly Zemana do křesla premiéra. Při hlasování o vyslovení důvěry vládě všech třiašedesát poslanců ODS odešlo z jednacího sálu, a třiasedmdesát přítomných poslanců ČSSD tak získalo v dolní komoře parlamentu většinu. Opoziční smlouva byla dokonána. A přestože právě v této éře země v roce 1999 vstoupila do NATO a učinila významné kroky pro vstup do Evropské unie, už asi navždy bude připomínán především toleranční patent, díky němuž mohl Zemanův menšinový kabinet vládnout.

Po volbách v roce 2002 odešel Zeman z vrcholné politiky. „Budu na chalupě na Vysočině chodit na procházky do lesa, jezdit na člunu a číst knížky,“ sliboval. Tenhle slib ale částečně dodržel až po trpkém zklamání v nepřímé prezidentské volbě. Ta nakonec vedla i k jeho definitivní roztržce se sociální demokracií. Jiří Paroubek se sice pokusil ostré hrany rozhádaných stran otupit, ale nepovedlo se. Zeman se od něj odvrátil, jak teď říká, kvůli jeho snaze uzavřít po volbách v roce 2006 velkou koalici. Ze sociální demokracie Zeman vystoupil v březnu 2007.

Vábení politiky ale stejně neodolal. Aktivně se do ní vrátil jako předseda nové Strany práv občanů – zemanovci, posléze expremiér ohlásil kandidaturu v parlamentních volbách jako lídr v Ústeckém kraji. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny ale SPOZ nepřekročila a Zeman na post šéfa rezignoval, ujal se funkce čestného předsedy. A té se nehodlá vzdát ani jako prezident republiky.

„Budu tuto stranu volit, ale do kampaně se nebudu jakkoli zapojovat. Můj hlas bude pouze jeden z osmi milionů oprávněných voličů,“ tvrdí. Obavy těch, kteří si myslí, že jako prezident bude některé politické strany preferovat, odbývá. Slibuje, že bude prezidentem, který nebude nadržovat žádné politické straně.

Miloš Zeman v datech

» narodil se 28. září 1944 v Kolíně

» v letech 1965–1969 vystudoval VŠE v Praze

» 1968 vstoupil do KSČ, v roce byl 1970 vyloučen

» 1992 vstoupil do ČSSD, o rok později se stal předsedou

» 1996–1998 byl předsedou Poslanecké sněmovny

» 1998–2002 byl premiérem

» 2003 neuspěl v prezidentské volbě, odchází na Vysočinu

» 2007 vystupuje z ČSSD