Zápisník Jaroslava Bukovského: České paradoxy

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Anna Vackova

Češi mají jasno o tom, kolik by chtěli mít naspořeno na důchod: 1,5 milionu korun. Víc než třetina z nich ale nemá zatím naspořeno vůbec nic.

Češi si rádi půjčují. Je jim ale jedno, zda jim věřitel počítá sazbu měsíčně nebo ročně. Češi rádi investují. Investici do půjček peer-to-peer ale zaměňují s vkladem u banky. Praví nelichotivý průzkum finanční gramotnosti v Česku. Možná by prospěl přechod na barterovou ekonomiku. Finanční byznys včetně toho pofiderního má v Česku nicméně velký potenciál.

Evropská unie položila na stůl znovu svou legendární, xkrát přepsanou černou listinu zemí, které označuje za daňové ráje. V rámci poslední úpravy na blacklist dopsala Bahamy, Americké Panenské ostrovy a karibský Svatý Kryštof a Nevis. Což je totéž jako na soupisku dnů v týdnu dopsat sobotu a neděli. Naopak tam není Panama, přitom právě tamější kauza s únikem informací vedla unijní státy k větší pozornosti vůči daňovým černým dírám. Ráj má evidentně v Bruselu proměnlivou definici.

Idea vlády dělnické třídy stále žije, byť jen na relativně malém prostoru v Mladé Boleslavi. Ačkoli si už nyní škodovácký dělník vydělá v průměru o třetinu více, než je celostátní mzdový průměr, od letoška by si mohl přilepšit až na bezmála 48 tisíc korun. Škodovka má alespoň alibi, proč si může říci za faceliftovanou octavii v základu o padesát tisíc korun víc.