Zdeněk Pečený: Globální socialismus

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CC BY-SA 2.0: 401(K) 2012 via Flickr

Mezinárodní měnový fond se minulý týden hlasitě opřel do americké centrální banky. Prý by měla ještě počkat se zvyšováním úrokových sazeb. V rámci solidarity se zeměmi třetího světa, rozuměj rozvíjejícími se ekonomikami. Ty by prý mohly vyšší dolarové úroky ohrozit a ekonomicky destabilizovat. Proč by to ale mělo Američany zajímat?

Tyto země z nízkých úroků na dolaru profitovaly dost dlouho, a pokud se bez toho zhroutí, dobře jim tak. Americká ekonomika roste zhruba 2,5procentním tempem a podle toho musí centrální banka upravit úrokové sazby, které naposledy zvýšila před devíti lety. Přílišná solidarita jednou západní civilizaci asi zahubí. Příště by si mohlo Německo na pokyn MMF v rámci solidarity s Řeckem snížit produktivitu a zkrátit pracovní dobu a pak se celá Evropa může rovnou vrátit do středověku. Bude s ní pak Indonésie nebo Brazílie solidární?

To v Japonsku na to jdou centrální bankéři úplně jinak. Inspirují se v dětské literatuře. Guvernér Bank of Japan Haruhiko Kuroda si po vzoru pohádkové postavy Petra Pana myslí, že o vítězství nad japonskou deflací se nesmí zapochybovat. Petr Pan také uměl létat jenom proto, že o této své schopnosti nepochyboval. Je to už několikátá nesmyslná paralela s japonskou měnovou politikou, kterou Kuroda obšťastňuje média a veřejnost. Před časem svoji politiku přirovnal k raketě, která se snaží uniknout zemské přitažlivosti. Třeba by i ti Řekové měli místo naříkání a protestování věřit a ani na chvíli nezapochybovat. Například o tom, že to za ně nakonec přece jenom někdo zatáhne.