🎧 Český obranný průmysl je na vzestupu, inovace ale brzdí problémy s financováním

Zdroj: Grafika e15

Štěpán Svoboda

Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce na ministerstvu obrany, a Bohuslav Přikryl, viceprezident pro vědu a výzkum v CSG Aerospace, debatovali v podcastu Business Club o českém obranném průmyslu. V rozhovoru rozebrali aktuální stav odvětví, výzvy spojené s mezinárodním financováním, postoj bank k obranným projektům a roli inovací v budoucím rozvoji sektoru. 

Co přinesla válka na Ukrajině českému průmyslu? Jak může stát efektivněji podpořit inovace? A kde je hranice mezi soběstačností a mezinárodní spoluprací? 

Renesance po letech útlumu

Oba hosté se shodli, že válka na Ukrajině změnila vnímání obranného průmyslu. „Dříve byl přehlížen, dnes je klíčovou součástí národní bezpečnosti,“ uvedla Konderlová. Přikryl zdůraznil, že český průmysl má silnou tradici, přesto ale čelí důsledkům devastace z devadesátých let. Významným úspěchem je podle něj nedávné zařazení Czechoslovak Group mezi top 100 světových zbrojařských firem.

Bohuslav Přikryl, viceprezident pro vědu a výzkum v CSG AerospaceBohuslav Přikryl, viceprezident pro vědu a výzkum v CSG Aerospace | Bohuslav Přikryl

Nevyužité fondy a rigidní banky

Obranný průmysl nicméně stále čelí překážkám na straně financování – klíčového faktoru pro další rozvoj. Tyto problémy se projevují na dvou úrovních: v mezinárodních fondech a v přístupu domácích bank. Podle Přikryla Česko například nedostatečně využívá potenciál Evropského obranného fondu (EDF). „Jsme na dvacátém místě, potřebujeme od státu výraznější podporu,“ uvedl s odkazem na slabé čerpání prostředků Českem ve srovnání s ostatními státy EU. Konderlová oponovala, že ministerstvo už podniklo kroky ke zlepšení, například zavedení programu „Prodej“, který firmám pomáhá financovat jejich podíl na projektech EDF.

I přes společné výzvy evropských vlád ke změně postoje zůstávají mnohé banky k obranným projektům skeptické. Největším překážkám podle obou hostů čelí malé a střední podniky. Podle Přikryla je na vině rigidita bankovních domů, nicméně situace se podle něj zlepšuje. To potvrdila i Konderlová, podle které roste ochota financovat takzvané duální technologie, které mají využití v civilním i vojenském světě. Problémy podle ní přetrvávají hlavně na regionální úrovni, kde bankovní pobočky neumí posoudit obranné zakázky. “Firmám doporučujeme se vždy se obracet na centrály,” dodala. 

Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce na ministerstvu obrany.Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce na ministerstvu obrany. | Jan Schejbal

Klíčem k úspěchu jsou inovace

V oblasti inovací hosté zdůraznili význam adaptace na nové technologie, jako je umělá inteligence, kvantové technologie nebo hypersonika. Konderlová zmínila příklad českého startupu DroneTag, který uspěl s technologií pro řízení dronů. Přikryl dodal, že úspěch vyžaduje intenzivní spolupráci mezi průmyslem, státem a akademickou sférou.

Jak dosáhnout efektivnějšího čerpání prostředků z EDF? Jak stát může lépe podporovat český průmysl na globální úrovni? A co čeká obranný průmysl v následujících letech?

Odpovědi na tyto otázky a další zajímavé informace najdete v celé epizodě podcastu Business Club.