Ekologie, surovinová bezpečnost, obrana a konkurenceschopnost Evropy. To jsou hlavní výzvy, se kterými se EU aktuálně potýká a kterým bude po nadcházejících volbách do Evropského parlamentu (6.–9. 6. 2024) čelit i nové unijní vedení. Deník e15 proto uspořádal debatu se třemi současnými českými europoslanci – Veronikou Vrecionovou (ODS), Ondřejem Knotkem (ANO) a Marcelem Kolajou (Piráti), kteří se rozhodli obhájit své mandáty. Jaký je jejich názor na témata, která budou v následujících pěti letech formovat agendu Evropy?
Green Deal a ochrana životního prostředí
Europoslanec Ondřej Knotek (č. 3 kandidátce ANO) v debatě varoval před nadměrnou ambiciózností v boji proti klimatickým změnám, která by mohla poškodit konkurenceschopnost Evropy. „Reagujme, ale nesmíme být ti první, ti nejvíc ambiciózní, protože odnese to pouze ta naše konkurenceschopnost.“ Zároveň zdůraznil potřebu udržet evropské investiční prostředí atraktivní pro firmy a investory, a je také pro výraznější zapojení byznysu a průmyslu do tvorby relevantní legislativy.
Podobný názor má i dvojka kandidátky SPOLU, europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). Zdůrazňuje, že ochrana životního prostředí je důležitá, ale zpochybňuje dosavadní přístup EU, který podle ní spočívá v zákazech a regulacích. Navrhuje přijmout pozitivní pobídky, jako jsou daňové úlevy za ekologické chování, podobně jako to dělají USA.
O možnosti využití podobných nástrojů v Evropě naopak pochybuje lídr evropských Pirátů Marcel Kolaja, a to kvůli rozdílům v právním rámci mezi USA a Evropskou unií. Kolaja zároveň varoval před ústupky z evropských klimatických cílů: „Evropa není připravena na rychle rostoucí klimatická rizika, jak ukázala nedávná zpráva evropské agentury pro životní prostředí. Nemůžeme si dovolit zpomalit opatření v boji proti klimatickým změnám.“
EU si podle něj nemusí vybírat mezi konkurenceschopností a plněním ekologických cílů. Revize už schválené legislativy by podle Kolaji navíc způsobila nejistotu a zkomplikovala situaci firmám závislým na stabilním regulačním prostředí.
Konkurenceschopnost Evropy v globalizovaném světě
Podle Ondřeje Knotka je důležité, aby Evropa svou klimatickou politikou neznevýhodňovala své vlastní výrobce a nesnižovala tak jejich konkurenceschopnost na světovém trhu. Podle Kolaji nicméně EU bude disponovat nástroji k tomu, aby motivovala i ostatní části světa k podobné klimatické politice.
Jako příklad uvádí tzv. přeshraniční uhlíkové vyrovnání, tedy mechanismus, který má zabránit tomu, aby byly zahraniční výrobky dováženy do EU za nižší cenu ze zemí, které nepřijaly v boji proti klimatickým změnám žádná opatření. Veronika Vrecionová je ohledně účinnosti takovéto uhlíkové daně skeptická. Zpochybňuje schopnost například Číny poskytovat spolehlivé certifikáty o dodržování environmentálních standardů. Obává se nedostatku kontroly a naznačuje, že Čína bude z takových opatření pouze profitovat.
Energetika a soběstačnost Evropy
Podle Ondřeje Knotka je nutná revize směrnice o emisních povolenkách tak, aby byly narovnány podmínky pro fungování uhelných zdrojů v Evropě. Navrhl zastropování ceny emisních povolenek, aby byla konkurenceschopnější ve srovnání s jinými, například asijskými regiony. Vyzval také k prodloužení podpory pro uhelné zdroje, aby byl zachován zdroj energie pro teplárenství, zatímco se současně budou stavět jaderné a obnovitelné zdroje energie.
S možností zastropovat cenu emisní povolenky nesouhlasil Marcel Kolaja, podle kterého je tržní mechanismus povolenek důležitý pro regulaci emisí CO2. Místo prodlužování životnosti uhelných elektráren vidí cestu ve zvyšování investic do obnovitelných zdrojů, aby se snížila evropská závislost na fosilních palivech.
Podle Veroniky Vrecionové obnovitelné zdroje zajišťují dostatečný přísun elektřiny zejména v určitých obdobích, což ztěžuje provoz uhelných elektráren, a některé z nich se proto chystají k dřívějšímu odstavení. Navrhuje spíše podporu výstavby plynových elektráren pro vyrovnávání výkyvů v produkci elektřiny a zdůrazňuje nutnost investovat do přenosové soustavy.
Factcheckingová platforma Demagog.cz ve spolupráci s deníkem e15 ověřila výroky europoslanců, které v debatě zazněly. V analýze se tak dočtete například podrobnosti o uhlíkové dani nebo zdali Evropská komise chtěla navrhnout, aby se elektřina od roku 2030 nevyráběla z fosilních zdrojů. Kromě toho se dozvíte, jak s klimatickou změnou bojují USA, Austrálie nebo Čína.
Celou debatu můžete zhlédnout jako video v úvodu článku nebo si ji poslechnout ve svých podcastových aplikacích.
