Co se děje ve „městě nožů“. Solingen i celé Německo hledají správnou odpověď na útok
Atentát, který ukončil Festival rozmanitosti v německém Solingenu jen pár hodin po jeho slavnostním zahájení, je jen další z řady hrůzných událostí dennodenně pronikajících na stránky lokálních, spolkových i zahraničních médií. Z obvyklých vzorců se nevymykají ani reakce na něj.
Na jedné straně je smutek a hněv lidí přímo zasažených teroristickým činem šestadvacetiletého syrského migranta Issy al Hasana i širší veřejnosti vnímající útok jako další důkaz neustále se zhoršující bezpečnostní situace.
Na straně druhé jsou pak reakce politiků sestavené ze standardizovaných textových bloků, obligátní výbavy každého úspěšnějšího stranického funkcionáře. Průměrný občan Spolkové republiky je slyšel už tolikrát, že by mohl kteroukoliv z politických figur bez větších problémů alternovat. Roli i text totiž důvěrně zná.
Vyjádření přetékají (upřímnou) solidaritou s oběťmi i hlubokým pohnutím. Myšlenky unikají z mluvících hlav volené reprezentace a prodlévají s pozůstalými. A četnost modliteb za uzdravení zraněných vyvolává pochybnosti o tom, zda politikům kvůli modlení a mediální sebepropagaci zbývá čas i na něco jiného.
Nechybí ani banality, že pachatel bude právním státem za svůj čin stíhán (kdo by to čekal, že?) nebo že oběti byly nevinné (nebývají oběti teroristických činů nevinné ze samé podstaty věci?). Policii se děkuje za výkon funkcí, pro které byla zřízena. Občanovi je připomínáno, aby nedělal předčasné závěry a radši se s ostatními hezky semknul.
A pořádná reakce se neobejde ani bez varování před instrumentalizací hrůzného činu silami, které jsou jediným opravdovým ohrožením zdejší demokracie: 1. září se totiž volí do zemského sněmu v Sasku a Durynsku, o tři týdny později v Braniborsku – a favoritem je AfD.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
