Žáků učících se jazyk Schillera a Goetha za posledních sedm let ubylo na základních školách o celou polovinu. Na středních a vyšších školách není pokles tak propastný, přesto je jasně vidět, že němčina je na ústupu. Všechny ostatní cizí jazyky jsou přitom na vzestupu, jen němčina pomalu slábne. Čím to je?
Skvělé filmy od Tykwera
„I kdybych nebyla němčinářka, tak co se týče naší geografické polohy, by u nás měla být němčina jazykem číslo dvě,“ říká učitelka Kimlová ze smíchovského gymnázia. Vypočítává důvody, proč se Čechům němčina hodí: tisíce firem z Německa na českém trhu, časté krátké výjezdy za německou a rakouskou hranici, kdy němčina prolomí ledy mnohem lépe než angličtina.
„Logicky to muselo nastat, protože po revoluci to bylo půl na půl, němčina a angličtina,“ vysvětluje učitelka úbytek studentů němčiny. Z němčiny se po roce 1989 stala řeč, která bojuje o postavení druhého jazyka s francouzštinou nebo španělštinou.
Na Zatlance vidí konkurenci hlavně ve francouzštině. Zatímco němčinářky jsou tu dvě, francouzštinu učí čtyři učitelky. Studenti se dokonce v rámci projektu „Evropská třída“ mohou učit dějepis či dějiny umění ve francouzském jazyce. Za to vděčí francouzština podpoře své vlády a evropským fondům. Od Goethe-Institutu, který podporuje zájem o Německo a němčinu, na Zatlance nic podobného nemají. „Chodíme tam na skvělé filmy od Toma Tykwera nebo Fatiha Akina. Ale je zajímají jednotlivci, školy moc ne. Lákají spíše na placené kurzy,“ uzavírá Kimlová.
Dva povinné cizí jazyky
V secesním sídle Goethe-Institutu na vltavském nábřeží mě vítá vlídná, nakrátko ostříhaná paní. Heike Uhligová je zástupkyní ředitele institutu a vede tu jazykové oddělení. Vyjmenovává příklady, kde institut na českých školách podporuje výuku praktických předmětů v němčině, popisuje, jak vypisují stipendia pro učitele němčiny, zmiňuje popularizační program „šprechtíme“. Institut pode ní dělá svou práci dobře.
„Nejde jenom o finanční podporu. Tady v Čechách je problém příliš silného zaměření jen na jeden cizí jazyk,“ vysvětluje. Podle Uhligové v Čechách chybí zákon, který by základním školám přikazoval učit povinně dva cizí jazyky. Pokud by byly dva povinné cizí jazyky, děti by si jako druhý jazyk přirozeně zvolily němčinu. „Holandsko a Dánsko jsou také malé země, ale je samozřejmé, že se tu děti na základních školách učí dva cizí jazyky.“
Na nedostatek zájemců o studium němčiny si samotný Goethe-Institut stěžovat nemůže, každým rokem se mu hlásí více uchazečů o soukromé kurzy. V roce 2009 se přihlásilo 2428, vloni 2697 lidí. Jde většinou o dospělé, kteří se potřebují jazyk naučit rychle – studenty nebo mladé lidi, kteří němčinu potřebují v zaměstnání.
Angličtina vládne i v pohraničí
Němčina měla tradičně silné postavení v česko-německém pohraničí, bývala tu často prvním cizím jazykem. I to se ale změnilo. „Válcuje to angličtina,“ říká Aneta Tichá, která učí němčinu v Liberci na detašovaném pracovišti Univerzity Karlovy. Tichá vyučuje na semestrálním kurzu němčiny, do kterého se zapíše osm až deset lidí. „Zájem je malý,“ dodává. A to i navzdory tomu, že od letošního května mohou Češi bez překážek pracovat v Německu.
„Už je to často vnímáno jako zbytečný jazyk, když se všude domluvíte anglicky. Vidím to i na základní škole, kde mám syna. Rodičům už ani nedají vybrat, od třetí třídy se jde na angličtinu,“ vysvětluje Tichá.
Na burzách práce v pohraničí němečtí zaměstnavatelé opakují, že mají zájem o české pracovníky, ale musejí mít základy němčiny. Manažeři firem jako RWE nebo Volkswagen potvrzují, že němčina je výhodou. I Češi v průzkumech veřejného mínění uvádějí, že ačkoli jim němčina zní tvrdě a není lehké ji zvládnout, je důležitá pro získání práce. Přesto ale školáků, kteří by se jí učili, ubývá.
„Rozhodně to není zbytečný jazyk. V Evropě se pořád nejlíp domluvíte německy. Alespoň v té naší části,“ uzavírá Tichá.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
