Briançon, nejvýš položené francouzské město. Metr sněhu jen za poslední týden. Teploty hluboce pod nulou. Místní upozorňují, že s příchodem zimy se výrazně zhorší situace, kterou řeší už několik měsíců. Od léta k nim totiž z Itálie přicházejí přes průsmyk Col de l´Echelle desítky migrantů, převážně Afričanů, týdně. Sníh vidí poprvé v životě a v teniskách, bez ponožek a bez jídla na extrémní podmínky rozhodně nejsou připraveni.
První víkend lyžařské sezóny. Vánoční výzdoba, svařák a spokojení lyžaři. Zdánlivě alpská idylka. Přeruší ji hluk vrtulníku. Tentokrát ale neletí pro lyžaře, co si zlomil nohu, ale pro mladého Afričana, co uvízl na italsko-francouzské hranici. Ve sněhu po pás, bez bot, ve stavu těžkého podchlazení. V nemocnici už si zvykli – za poslední půl rok řešili tři sta podobných případů. Celkem prošly dvanáctitisícovým městem od léta dva tisíce migrantů.
Alpskou cestou se migranti z Itálie začali vydávat letos, když policie zpřísnila kontroly u hranic mezi italským městem Ventimiglia a francouzským Mentonem u moře. Col de l´Echelle v nadmořské výšce 1700 metrů je pak nejnižším průsmykem, kterým se dá hranice v Alpách překonat. Když tuto jedinou přístupovou cestu zasypal první sníh, běžence to neodradilo.
"Říkáme jim, ať posílají zprávy známým, co jsou ještě v Itálii, ať tudy nechodí, je to strašně nebezpečné. Na italské straně jsou prudké svahy, na několika místech hrozí laviny. Ale neodradí je nic, říkají, že přešli poušť, přeplavali moře, takže nějaký sníh je nezastaví,” říká jeden z horských vůdců, který se zúčastnil solidárního pochodu upozorňujícího na závažnost situace.
Na hranicích navíc z neznámého důvodu zmizela tabule s nápisem Francie, migranti proto často ani netrefí cestu a záchranáři je pak sbírají po kopcích. "Noc co noc vyrážíme v dvoučlenných hlídkách na lyžích a na sněžnicích do hor a snažíme se zachránit, co se dá,” doplňuje horal.
Najíst. Napít. A hlavně zakrýt hlavu, kterou uniká nejvíc tepla. Doktor z briançonské nemocnice po službě jede do místního sociálního centra, kde právě vysvětluje dobrovolníkům, jak poskytnout první pomoc při podchlazení. Pro některé z místních jsou podobné záchranné akce novinkou, ptají se proto na všechno.
Jak poznáme červenou omrzlinu na černé kůži? Můžu se nakazit, když po nich umyju nádobí? A jsou na energii lepší buráky, nebo coca-cola? Je vidět, že některé rady jsou pak testem limitů vlastní ochoty: "V nejhorším případě, když někoho najdete v podchlazení, tak se k němu musíte co nejsilněji přitulit.”
