Architekt a urbanista Pavel Hnilička: Lidé města neopustí. Táhne je tam sociální blízkost | E15.cz

Architekt a urbanista Pavel Hnilička: Lidé města neopustí. Táhne je tam sociální blízkost

Architekt Pavel Hnilička
Architekt Pavel Hnilička
• 
ZDROJ: E15 Michaela Szkanderová

Nguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Architekta a urbanistu Pavla Hniličku nikdy neopouští nadšení, když se může rozpovídat o moderním urbanismu, o krásných čtvrtích, kde se bydlí, pracuje a odpočívá zároveň a které lze zatím najít jen v zahraničí. „U nás je řada architektů, kteří tvoří skutečně krásné budovy. Ale velké developmenty se od devadesátých let pořád dělají v duchu sídlišť. Třeba hezčích a barevnějších, ale stále jsou to domy nahodile naházené do prostoru, kam se přivedou přípojky a cesty,“ posteskne si.

Jak má vypadat město?

Měli bychom města stavět tak, aby když člověk vyjde ven, bylo to tam krásné. Aby se v nich dobře žilo, byla zdravá, prostupná, plná parků a zároveň kompaktní. Všimněte si, jak je krásné Staré Město, Malá Strana, Petřín. Ale jakmile se dostanete na jejich okraje, ocitnete se v takových rozbitých nemístech. Nemáte vůbec chuť tam být.

Působí nepovedeně, jsou tam náhodně nějaké keře, nepořádek. Pak jdete hezkým parkem a zjistíte, že nemáte kam projít, protože vám brání svodidlo, skládka nebo uzavřený komplex, který nelze obejít. Narážíte na hlučné silnice, ošk­livá parkoviště, na rozpadlé haly. Spousta míst v Praze je strašně ošklivých.

Čím to je?

Chybí jim plánování. Ta místa vznikla tak, že se člověk soustředil na jednu věc – na halu, obchodní dům, dálnici, přivaděč vody, na spalovnu. A pak tam kolem zbyly takové kousky půdy. Hezky o tom píše urbanista Jan Gehl – je důležité, aby všechny investice, které se v Praze chystají, dávaly dohromady nějaký smysl. Jde o to uvědomit si, že každá stavba je součástí celku. Řada lidí si to nemyslí. Vidí domy jako solitéry a berou je vytržené z kontextu města. Přitom každý dům, ulice nebo i elektrické vedení jsou součástí celku.

Je místo, jež může sloužit jako příklad dobré praxe, který odpovídá těmto měřítkům?

U nás asi ne. Tedy dobrý příklad je samozřejmě Karel IV. A Nové město pražské.

A něco novějšího?

Jedině pokud bychom za novější považovali pražské Dejvice navržené profesorem Antonínem Engelem, ty pokládám za velmi povedené. Teď se ukazuje, že zatímco Staré Město je úplně vylidněné, Dejvice i v této pandemické době žily. Domy mají obchody a služby, které lidé využívají a podporují. Život tam nezmizel.

Ostatně Dejvice jsou vám blízké, nedávno jste vyhrál soutěž na přeměnu Vítězného náměstí. Mělo by se stát místem setkávání pro lidi z celé Prahy, nebo má zůstat prostorem odpočinku pro místní?

Vítězné náměstí přesahuje svým významem hranice obvodu městské části. Tak to vnímal i profesor Engel, který Dejvice založil svým promyšleným a obdivuhodným plánem. Náměstí má rozměr čtyř hektarů a například ve srovnání se Staroměstským náměstím je čtyřikrát větší. Potenciál tady rozhodně je.

Kromě Dejvic je docela povedený také Smíchov kolem Anděla a jsem zvědav, jak dopadne jeho nová část Na Knížecí, která se právě staví. Ta je taky dobře navržena.

Na návrhu části Smíchova u nádraží jste se také podílel. Jak bylo náročné navázat na práci ostatních?

Architektonicko-urbanistická soutěž, kterou jsme vyhráli, byla dobře nastavená. K řešení byla jižní část území ve vazbě na smíchovské nádraží, která je na severu od další nové výstavby předělena dvěma parky a školou, takže vznikla jasně vymezená část, jež má jako jediný styčný bod pěší bulvár. Na něj jsme navázali a mírným stoupáním bez jediného schodu se dostaneme na novou lávku přes koleje. Pro část jižního území jsme zpracovali masterplan, kterým jsou stavby ostatních architektů vzájemně koordinované.

Tato část se skládá zejména z administrativních komplexů. Jak zajistíte, aby se z toho večer nestalo město duchů, jak vidíme na podobných místech v Praze?

Kancelářské domy budou doplněny hotelem a studentskými kolejemi. Celý projekt se váže na bytové domy, novou školu a na dva nové parky. Kancelářské domy jsou proťaté pěším bulvárem, který vede směrem k nádraží. Všechen parter lemující bulvár je otevřen pro obchod a služby, aby nabídl lidem atraktivní městské prostředí.

Kompletní verzi článku si můžete přečíst i v papírové podobě. Nový magazín E15 Jak přežít drahé byty objednávejte zde >>>

Jak přežít drahé byty

V centrále České spořitelny bude sál pro 450 lidí, prostor pro konference, kavárnu, galerii a pro další služby. Navíc jsme na místě, kde je vlaková stanice, metro, tramvaje, plánované autobusové nádraží a městský okruh. Proto věřím, že tu bude živo.

Říkáte, že inspiraci musíte hledat v zahraničí. Kam se jezdíte dívat na moderní urbanismus?

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video