Oblohu nad Českem má v příštích letech křižovat dvojnásobné množství letadel. Taková nebeská tlačenice sice představuje byznysovou příležitost, zároveň ale skrývá nebezpečí. „Jsou to těžko představitelné vyhlídky, systém s takto výrazným nárůstem nepočítal,“ přiznává Jan Klas, generální ředitel Řízení letového provozu – státního podniku, který má předcházet leteckým katastrofám.
Počet přepravených pasažérů se má do roku 2036 zdvojnásobit téměř na osm miliard ročně, ještě výraznějším tempem má přibýt pilotů, předpokládá Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO. Jak chcete tak masivní nárůst práce zvládnout a zachovat bezpečnost?
Letectví se vyvíjí velmi dynamicky. Až nám to přidělává spíše vrásky než radost. Největší výzvou je proto zvládnout nárůst letů, který je nejen v Evropě enormní. Snažíme se optimalizovat činnosti v podniku, využívat řídící z regionálních letišť, aby byli více zapojeni do řízení terminálních sektorů. Zátěž se snažíme rozložit. Zdvojnásobení provozu do roku 2036 je ambiciózní, čekají nás ale zásadní změny. Růst pozorujeme na všech kontinentech, nejvíce v Asii. Pokud se tam třeba jen malá část populace přesune do střední třídy a tito lidé začnou létat, byť jen jednou ročně, celkové objemy přepravy se zásadně zvýší. Asijská infrastruktura přitom za prudkým růstem pokulhává ještě více než ta naše. Zpoždění jsou značná. Jsou to pro mne těžko představitelné vyhlídky. Systém s takto výrazným nárůstem nepočítal.
Má vůbec růst letecké dopravy nějakou hranici?
Každý rok si říkáme, že na té hranici už jsme. Proti době, kdy jsem byl dispečerem, jsou nárůsty dopravy neuvěřitelné. U nás a v Evropě se kalkuluje se zdvojnásobením stávajícího objemu letů, loni jich bylo na celém kontinentu přes deset milionů. Všichni máme pocit, že už to dál nejde. Jít to ale musí. Musíme k věci přistupovat pozitivně, přitom ale dbát na bezpečnost.
Kdo je hlavním motorem rozvoje?
Aerolinie. Model mezi nízkonákladovými a klasickými dopravci se sbližuje, prolínají se. Klasičtí dopravci si vytvářejí dceřiné společnosti, které fungují podobně jako nízkonákladové. Naopak někteří nízkonákladoví začínají létat přes oceán a navazovat linky. Zvyšuje to konkurenci a tím výhodu pro zákazníky. Létání se hodně přiblížilo i vrstvám, které dříve leteckou dopravu nepoužívaly.
Odráží se růst letectví i na fungování vašeho podniku?
Za dobu, co zde pracuji, se obrat zvýšil ze tří miliard téměř na čtyři. Pokud bude další vývoj stejně dynamický, dá se očekávat, že čísla budou nadále růst. Příležitost vidím v tom, že Česko má kvalitní odborníky a zázemí. Měli bychom mít ambici být motorem integrace v rámci střední Evropy. Chybí nám ale kvalitní infrastruktura, vzpomenu-li napojení na železnici.
Vyšší objem cestujících umocní problém Prahy plynoucí z léta neuskutečněného železničního napojení letiště.
Je velmi náročné realizovat projekty, které vyžadují kontinuitu, když se tak často mění ministři - jen za mého působení na ŘLP se jich v úřadu vystřídalo deset. Tento projekt je navíc komplikován tím, že vyžaduje velmi úzkou shodu s magistrátem, a i tam dochází k častým změnám. Je to škoda. Přál bych si, aby lidé, kteří o věci rozhodují, zvolili raději i za cenu většího rozpočtu variantu přijatelnou pro obyvatelstvo, než aby se řešení neustále odkládalo. Pak by tu vznikl kolaps v oblasti silniční dopravy, coby jediné alternativy.
Jak daleko má silniční doprava ke kolapsu?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
