Bureš: Rychlý růst Německa nemusí vydržet dlouho

Jan Bureš, hlavní ekonom Ery Poštovní spořitelny

Jan Bureš, hlavní ekonom Ery Poštovní spořitelny

Německo nabralo po krizi dech a několik čtvrtletí za sebou rychle roste. V letošním prvním čtvrtletí růst HDP meziročně stoupl o 5,2 procenta, což byla nejrychlejší úroveň od roku 1990. Pokrizové oživení stojí hlavně na exportu. Zaměření na vývoz, jak upozorňuje hlavní ekonom Ery Poštovní spořitelny Jan Bureš, je ale zároveň zdrojem větší zranitelnosti. Rizikem je pak i dění v eurozóně. Vývoj Německa musí sledovat i Česko, které je na největší evropskou ekonomiku silně navázané.

E15: Mezinárodní měnový fond v nedávné zprávě varoval, že současný vysoký růst Německa je pouze cyklický, což je běžné pro ekonomiky silně orientované na export. Sdílíte obavy, že v dlouhodobé perspektivě může růst výrazně zpomalit?

Myslím si, že za německým úspěchem stojí z velké části skutečně to, že má v současnosti velice výhodnou strukturu hospodářství a dokáže těžit z oživující globální ekonomiky a hlavně z rychlého oživení v regionech rozvíjejících se ekonomik Asie a jižní Ameriky. Jsou tam zapotřebí investice do výbavy továren, továrních linek a strojírenské výbavy, což je právě deviza Německa.

Na druhou stranu to, co je v tuhle chvíli výhodou, může být do budoucna nevýhodou. V těžkých časech přesně tenhle druh objednávek, ze kterých Německo profituje, zase velice rychle opadává. Když se globální ekonomice začne dařit hůř, tak i firmy v rychle rozvíjejících se ekonomikách začnou rychle osekávat investiční výdaje, které jdou vždy stranou jako první. Rizikový pro německý růst je pak samozřejmě i vývoj v eurozóně. Úspěch Německa je mimo jiné bytostně spojen s úspěchem eura, ale to je na samostatné téma.

Růst HDP Německa(meziročně v procentech)

Růst HDP Německa (meziročně v procentech)Růst HDP Německa (meziročně v procentech)

Zdroj: ČSOB

E15: Vnímá už teď Německo nějaké náznaky poklesu zahraniční poptávky?

Už v tuhle chvíli zpomalují třeba vývozy do Španělska. Možná ještě významnější je to, že zpomalují exporty do rychle rostoucích asijských zemí, protože tamní ekonomiky se začaly přehřívat. Nejvíc je to vidět v Číně, kde proti rostoucím inflačním tlakům začala centrální banka velmi agresivně bojovat. Potlačuje úvěry a to se projevuje i poklesem poptávky po zahraničních produktech.

E15: Stojí německý úspěch čistě jen na té v současnosti výhodné struktuře?

Ne tak docela. Němci na rozdíl od jiných vyspělých ekonomik v minulosti velice dobře kontrolovali náklady. Mzdové náklady jsou velice nízké, jednotkové náklady práce se vyvíjely v posledních deseti letech velice příznivě. Německé odbory šly cestou kompromisu, upřednostnily zachování zaměstnanosti na úkor růstu mezd. Pozitivní roli hraje i nízké celkové zadlužení německé ekonomiky v zahraničí. Zadlužené země jako je třeba Španělsko nebo Irsko totiž teď v pokrizovém období shánějí peníze na financování dluhu mnohem dráž, což má negativní dopad i na růst a zaměstnanost. Takže současný růst Německa není jen o té strukturální výhodě, ale i té obezřetné politice v minulosti.

Skladba německých vývozů (2011, v procentech)

Skladba německých vývozů (2011, v procentech)Skladba německých vývozů (2011, v procentech)

E15: Jaký vliv na růst má v Německu domácí poptávka?

Domácí poptávka zůstává určitou stabilní kotvou. Spotřeba domácností relativně roste, ale není to něco, na čem by růst německé ekonomiky stál. Němci nikdy nepatřili k těm, kteří by se při ekonomickém boomu utrhli ze řetězu, tak jak je to například vidět ve Francii, kde je růst tažený tradičně poptávkou domácností. Domácí spotřeba v Německu by ale mohla těžit z toho, že je tam nezaměstnanost na historických minimech. Větší podíl domácí poptávky na vývoji ekonomiky by mohl znamenat posun k pomalejšímu a možná zdravějšímu růstu.

E15: Tuzemský růst také stojí hlavně na exportu. Platí pro Česko podobná rizika jako pro Německo? Nemělo by se snažit o změnu struktury hospodářství?

Myslím si, že struktury ekonomik jsou značně historicky dané. Moc nesouhlasím s názorem, že by se u nás měly nějak aktivněji propagovat služby. Ty se můžou rozšiřovat postupně, až se podniky budou přesouvat k výrobě s větší přidanou hodnotou a podobně jako třeba právě Německo budou část klasické průmyslové výroby outsourcovat ze zahraničí a naopak vývoj a služby budou zajišťovat domácí firmy. Mít tady třeba nějaké druhé Silicon Valley nedává dost dobře smysl.

Česko na rozdíl od Německa ale zatím není tak dobře napojeno na rychle rozvíjející se trhy, tady vidím rezervu. A v Německu taky v globálním měřítku hodně dobře prosperují malé a střední podniky, které se specializují na nějaké konkrétní strojírenské produkty a jsou s tím schopné uspět třeba v Indii a Číně. My takové podniky v tuhle chvíli nemáme, což je škoda.