Carlo Biondo: Google nechce být konzervativním obrem
* E15: Česko patří mezi menší země, přesto je spousta novinek Googlu, naposledy třeba mobilní navigace, na zdejší trh uváděná poměrně rychle. Jak Google český trh vnímá?
Velikost země není pro rozhodnutí, kam budeme naše produkty uvádět, rozhodující. Česká republika je vyspělý trh a je tu také silná konkurence. Naše aplikace jsou tu vyhledávány. Jestli tu chceme uspět, musíme přicházet s inovacemi, které zdejší vyspělí internetoví a mobilní uživatelé žádají a oceňují.
* E15: Plánuje Google v Česku nějaké investice? Svého času firma uvažovala o otevření vývojového centra v Praze.
Musíme v Česku investovat, zvlášť proto, že internet ve zdejší ekonomice hraje důležitou roli. Naše působení budeme určitě dál posilovat. A o rozšiřování vývojových center v Evropě uvažujeme. Nedávno jsme se rozhodli, že jedno otevřeme ve Francii, ale budeme potřebovat další. Rozhodnutí teprve padne, ale Česko je samozřejmě ve hře. Zvlášť proto, že bychom podobné centrum chtěli mít i někde ve střední a východní Evropě.
* E15: Googlu se po pětiletém působení v Česku letos poprvé podařilo porazit v podílu na trhu vyhledávačů Seznam. Jaké má Google další cíle?
Já nemám moc rád slova jako „porazit“ nebo „prohrát“. Připomíná mi to trochu válečný jazyk. Seznam měl a má zásadní roli v rozvoji internetu v České republice. Proti Seznamu tedy nebojujeme, ale chceme českým uživatelům internetu nabídnout co nejlepší služby. Výhodou Googlu proti lokálním firmám je to, že jsme velkou mezinárodní společností, a tedy branou opravdu do celého světa. Zároveň se ale Google chce stát víc lokálním, protože internet zatím neodráží svět ve správných proporcích. Padesát až šedesát procent obsahu je ze Spojených států a Velké Británie, protože tyto země využívají rozšířenosti angličtiny jako světového jazyka. Budeme se proto i ve spolupráci s českými institucemi snažit, aby se na internetu víc zviditelnil i důležitý národní obsah.
* E15: Čeští programátoři si stěžují, že nemohou prodávat své aplikace na Android Marketu (internetovém tržišti, odkud je možné stahovat aplikace pro mobilní telefony s operačním systémem Android). Je to technický, nebo právní problém?
Lokalizace Android Marketu, tak aby se na něm mohli programátoři jednotlivých zemí podílet, je postupný proces. Samozřejmě jsme začali na největších trzích, aby se operační systém Android rozšířil a pro uživatele optimalizoval co nejrychleji. Android začal expandovat nejdřív v Asii, až pak ve Spojených státech a teprve letos začíná razantněji růst i v Evropě. Google samozřejmě chce spolupracovat s lokálními vývojáři, nejen pro Android, ale i pro další aplikace, protože pouze se silnou komunitou těchto lidí je možné zajistit stálý přísun inovací. Google nechce a nemůže dělat všechno sám, vždy byl pro co největší otevřenost při vymýšlení nových technologií. Ale abych se vrátil k otázce, proč čeští programátoři zatím nemohou nabízet své aplikace. Lokalizovat a přizpůsobit příslušný software stojí nějaký čas. Ale mohu slíbit, že se na otevření českého Android Marketu intenzivně pracuje, a doufáme, že do České republiky dorazí brzy.
* E15: Kam vlastně v tuto chvíli míří vývojářské snahy Googlu? Co považuje za největší výzvy na internetu a ve světě informačních technologií vůbec?
Internet hraje v životech lidí čím dál větší roli. Aby mohl dál zdravě růst, je nutné zajistit, aby aplikace byly vytvořeny s ohledem na soukromí uživatelů a jejich spokojenost. Naším cílem je, aby lidé u každého našeho produktu věděli, co přesně se s informacemi, které mu poskytují, děje. Spolu s dalšími firmami proto třeba pracujeme na souboru pravidel Data Liberation Front, který má zajistit, aby informace, které lidé aplikacím poskytnou, bylo vždy možno vzít i zpět. Odpovědnost při vývoji aplikací je zásadní a firmy, které budou nezodpovědné, skončí špatně.
* E15: Je Google ještě vůbec ochoten riskovat jako ve svých začátcích?
Je jasné, že s tím, jak Google roste, musí být při vývoji produktů opatrnější. Protože když uvedeme nový produkt, který propojíme s dalšími našimi aplikacemi, velmi rychle se dostane k milionům lidí. Nemůžeme si dovolit to, co menší firmy, tedy něco vypustit a pak sledovat, co se stane. Stejně jako velká loď, když změní směr, i my vytvoříme vlny. Musíme být opatrní, aby tyto vlny nezničily ty menší loď ky kolem nás nebo jim nezpůsobily problémy. Takže s naší současnou velikostí se samozřejmě způsob, jak na trhu fungujeme, musel změnit, ať chceme nebo ne. Leží na nás větší odpovědnost.
* E15: Znamená to, že se z Googlu postupně stává konzervativní firma?
Ne, to si nemyslím. Google se snaží inovativní duch udržet. Do čela společnosti se vrací Larry Page s mottem, že produkt musí být v centru pozornosti. Když se podíváte na množství aplikací, které Google uvádí na světový trh, zjistíte, že tempo se opět zrychluje. Google má podle mne tu výhodu, že se zaměřuje na dlouhodobé plánování. Třeba sázka na trh mobilních telefonů. Mysleli jsme si, že Android bude tam, kde je teď, tak za dva až tři roky. Ale byli jsme připraveni, protože hledíme dopředu. K inovacím mají motivovat i některá firemní pravidla. Máme třeba takzvané pravidlo dvaceti procent. To znamená, že naši programátoři mohou 20 procent pracovního času věnovat rozvíjení vlastních nápadů.
* E15: Je rychlá finanční návratnost investic přece jen na prvním místě?
Když investujeme do elektronizace knih, ale i další kultury, nemyslíme na okamžitý zisk, myslíme na dlouhodobý přínos. Nebo třeba naše působení v Africe, které mám také na starosti, je běh na dlouhou trať. Chceme ale přispět tamním firmám k tomu, aby využily internet k pozvednutí ekonomiky.
* E15: Google, ale i jiné internetové firmy často mluví o tom, že budoucnost je v takzvaném cloud computingu. Můžete dát konkrétní příklady, jaké má využití?
V podstatě takovou první aplikací cloud computingu je vyhledávání. Pro přístup k informacím jsou totiž využívány kapacity mimo osobní počítač, který funguje jen jako terminál. Google k vyhledávání vyvinul potřebnou architekturu tak, aby bylo rychlé a efektivní. Teď jde o to tento systém plně využít i u dalších produktů a služeb. Ovládání většiny počítačových aplikací bude na cloudu dříve nebo později, protože je to daleko jednodušší a efektivnější. Musíme ale uživatelům vysvětlit a dokázat, že je přenos dat na web, související s cloud computingem, bezpečný. A věřím, že se nám to podaří.
* E15: Co se Googlu v posledních letech nepovedlo? Je něco, kde jste zaspali?
Často se říká, že jsme neuspěli na poli sociálních sítí. Myslím, že se časem ukáže, že je to omyl. Teď například testujeme ve vyhledávání aplikaci „+1“. Půjde o sociální funkci integrovanou do stávajících produktů Googlu. Pomocí speciálního tlačítka budete třeba při vyhledávání moci sdílet se spřátelenými uživateli hodnocení jednotlivých nalezených odkazů. Takhle třeba při vyhledávání zároveň zjistíte, že vaše kamarádka miluje francouzské víno, a tak budete vědět, co jí přinést, až půjdete na návštěvu. Nebo ve chvíli, kdy vybíráte novou pračku, zjistíte, že váš známý, kterého považujete za experta na techniku, důvěřuje nějaké konkrétní značce, a vám to usnadní výběr. Služba „+1“ by tak mohla zásadně změnit způsob vyhledávání. Časem bychom chtěli podobný princip, tedy sdílení osobního hodnocení a preferencí s ostatními, využít i u dalších našich aplikací.
* E15: A jak vnímáte Facebook? Jako nepříjemného konkurenta, nebo jako motivujícího vyzývatele?
Víte, mám rád červené víno, ale když ho vypiji moc, bolí mě pak hlava. Chci říct, že firma, která uvažuje krátkodobě, vnímá jako konkurenci úplně všechno kolem sebe. Pro Google, který uvažuje v dlouhodobém horizontu, je konkurence otvíráním příležitostí. My se nesoustředíme na konkurenci, ale na naše uživatele. Google zůstane úspěšný, dokud zůstane „posedlý“ svými uživateli.
* E15: S Googlem jsou spojeny také některé problémy. Třeba v České republice bylo kvůli zásahům do soukromí téměř na rok zastaveno mapování Street View. Podobné potíže byly i v jiných zemích. Vnímáte to jako umělé administrativní brzdění vývoje užitečných aplikací, nebo diskuzi o hranicích zásahů do soukromí berete vážně?
Ne, respekt k soukromí jako bariéru označit nelze. Naopak je třeba upřímně přiznat, že i Google dělá chyby. A to i v dobré víře. Náš přístup ke Street View jsme museli změnit a přijmout některé požadavky lidí, kteří z mapy chtěli vymazat záběry, jež podle nich narušily jejich osobní prostor. A že to zpomaluje rozvoj aplikace, s tím se musíme smířit. Jak říká Eric Schmidt (bývalý ředitel Googlu – pozn.aut.), musíme dělat věci „se svolením“, to znamená hledat způsob, jak dosáhnout toho, aby se naši uživatelé necítili jakkoli ohroženi.
* E15: A co sbírání dat o uživatelích mobilních služeb? Jejich lokalizace, sledování návyků…
Čí soukromí je ohroženo víc? Uživatele mobilního telefonu, nebo sociální sítě… Soukromí je sociální koncept. Kdyby se na ně někdo zeptal nás dvou, každý bychom ho definovali jinak. Odlišně soukromí vnímá africký vesničan a manažer v New Yorku. Kdybych se na soukromí zeptal své dcery, byl bych pravděpodobně v šoku, protože ona to bere úplně jinak. Pojetí soukromí se vyvíjí a je silně subjektivní. V každém případě klademe ve firmě na otázky soukromí stále větší důraz.
* E15: Teď trochu obecněji. Jakým směrem se internet poslední dobou vyvíjí? Je dosud hlavně zdrojem informací, nebo stále víc plní funkci zábavy?
Vývoj obsahu internetu je komplexní. Třeba v arabském světě internet zásadně změnil chování lidí a byl důležitý pro politický vývoj v oblasti. Lidé se tam začali propojovat na sociálních sítích, na internetu vyhledávat zprávy. Paralelně ale na webu samozřejmě roste také poptávka po zábavě. Internet je vlastně teprve na začátku toho, co všechno může nabízet. Paleta toho, co lidé na internetu mohou dělat, se postupně rozšiřuje. Ale osobně si nemyslím, že kvůli zábavě přestanou vyhledávat informace. Zkrátka to, co jsme byli zvyklí dělat off-line, postupně začínáme čím dál víc dělat on-line. Pro firmy podnikající na internetu to ale znamená větší odpovědnost.
* E15: Jak v této souvislosti vnímáte snahy některých vlád obsah internetu regulovat?
Regulace by mohla vývoj internetu omezit. Myslím, že tlak lidí na to, aby firma jednala odpovědně, je dostatečný. A když firma hlas svých uživatelů ignoruje, ztratí je. Svou úlohu by měla hrát i média, která na případné problémy a nespokojenost upozorní. Nejsem přesvědčen, že by vlády v tomto směru měly vůbec možnost jednat správně. Regulátoři mají tendenci vytvářet zákony na základě minulosti, a ne budoucnosti.
* E15: Nemůže být však otevřenost někdy i nebezpečná?
Nemyslím si, že otevřenost přináší rizika. Naopak, hrozba je podle mě v tom, když lidé nevědí, co se kolem nich děje a nemohou svobodně komunikovat. Čím je tok informací svobodnější, tím menší je riziko manipulace. Uvedu příklad na Egyptě. Tam během revolučních dnů za jeden týden o milion stoupl počet uživatelů Facebooku, zdesetinásobila se četnost vyhledávání. A právě otevřenost internetu podle mě zabránila tomu, aby sílu hnutí zneužila nějaká malá skupina k prosazení vlastních zájmů. Pro Google je svoboda informací důležitá hodnota.
* E15: Jak tedy vnímáte působení Googlu v Číně? Bylo správné přijmout pravidla cenzury při vyhledávání?
Respektujeme zákony v zemích, kde působíme. Když ale někdo jde proti pravidlům, kterým věříme, musíme se rozhodnout, co dál. A pro Google je respektování vlastních hodnot důležitější, než krátkodobé zisky.
* E15: Jak hodnotíte poslední trend, kdy spousta internetových firem míří na burzu? Velmi úspěšný byl úpis LinkedInu, nabídnout akcie se chystají také Facebook, Twitter, Groupon. Někteří analytici však už teď mluví o hrozbě přecenění těchto firem a další bublině dot.com. Jsou takové obavy oprávněné?
Já finanční trhy moc nesleduji. A myslím si, že Google obecně nepovažuje vývoj na burze za to nejdůležitější. Vlastně občas v Googlu ani přesně nechápeme, podle čeho nás burza hodnotí. Myslím si, že se ve své podstatě chovají iracionálně a to může přinášet rizika. Ale na druhé straně v oblasti internetu je stále velká perspektiva. Když se podíváte na ty firmy, které v roce 2001 postihla dot.com bublina, nebylo jejich ocenění z dnešního pohledu úplně mimo realitu. Problém je podle mě v tom, že na burze chtějí vždycky všechno příliš rychle zpeněžit.
* E15: Dovolte na závěr ještě osobní otázku. Dovedete se od internetu někdy na pár dní odpojit?
Ne. Byl by to pro mě velmi vážný problém. Dva dny bez internetu, uf… Za posledních deset let se mi to nestalo. Bez mobilního telefonu to jde, během dovolené mi ho manželka pravidelně zabavuje a mně to nevadí. Ale tablet s přístupem na internet mi musí nechat, jinak bych byl tak nervózní, že by se mnou nebylo k vydržení.
Carlo d’Asaro Biondo
Do společnosti Google nastoupil z postu výkonného ředitele průmyslového sektoru firmy Infropro Communications, soukromého vydavatele v oblasti firemních služeb a poskytovatele obchodního poradenství. Předtím byl mezinárodním ředitelem společnosti Lagardere Active a prezidentem společnosti AOL Europe. Před působením ve společnosti AOL zastával funkci viceprezidenta a generálního manažera pro komunikační a mediální průmysl v oblasti Evropy, Blízkého východu a Afriky společnosti Unisys Corporation. Má také více než desetileté zkušenosti jako poradce společnosti KPMG, ve které zastával funkci výkonného ředitele pro Francii.
