Crestyl po třiceti letech mění generálního ředitele. Přečtěte si rozhovor se Simonem Johnsonem

Poprvé ho do Prahy zavála práce už ve druhé polovině devadesátých let. Cesta do společnosti Crestyl, kam jako COO nastoupil před čtrnácti lety, pak vedla nejen přes různé developery, ale i některé státy střední či východní Evropy. Dnes Simon Johnson, Angličan, který mluví velmi dobře česky a slovensky, respektive tak trochu česko-slovensky, v Crestylu zaujímá také roli generálního ředitele pro Českou republiku.

Proč jste se rozhodl naučit se česky?

Nechtěl jsem být jedním z řady manažerů, u kterých se předpokládá, že tak, jak do Česka rychle přišli, tak rychle odejdou. S prací jsem to vždycky myslel vážně, a upřímně, pokud chcete něčeho v Česku nebo na Slovensku dosáhnout, mluvit s místními jejich jazykem je klíčové. I když se to postupem času mění, přece jenom je tu stále ještě hodně lidí, kteří nemluví dostatečně dobře anglicky. Česky, tedy spíš česko-slovensky, protože oba jazyky při hovoru hodně míchám, mluvím v podstatě neustále, nejen v práci. Kromě toho, že tím jazyk trénuji, vidím, že ostatním to vyhovuje.

Co vás v Česku na konci minulého tisíciletí nejvíc překvapilo?

Je jasné, že můj příchod provázel mírný šok, protože v polovině devadesátých let tu přece jenom ne všechno fungovalo tak, jak jsem byl z Británie zvyklý. Navíc jsem byl opravdu mladý a neměl jsem ještě tolik zkušeností. Zdejší mentalitě jsem ale brzy přišel na chuť, ostatně třeba smysl pro humor mají Češi a Britové velmi podobný. I proto jsem se nakonec v rámci střední Evropy opravdu natrvalo usadil v Česku. Několik let mám také české občanství, narodila se tu i moje dcera, takže je vidět, že to myslím vážně.

Chybí vám tady něco z vaší rodné země?

Třeba teplé pivo? Ale vážně… Z Velké Británie jsem pryč už téměř třicet let, a tak mě vlastně už nic nenapadá.

Jakou cestu za tu dobu development ušel?

V Crestylu jsem čtrnáct let a za tu dobu se development hodně posunul. On se hlavně posunul jako celek, směrem k větší provázanosti developerských projektů s okolím, většímu začleňování občanské vybavenosti a podobně. Pro nás v Crestylu to takový šok nebyl, my se dlouhodobě na naše projekty nedíváme izolovaně. Pro někoho ta změna ale musela být náročná. Každopádně ten posun se mi líbí. Jsem rád, když development dává smysl i v širších souvislostech. Tenhle pohled ostatně sdílí celá firma – nejen že sami máme kanceláře v našem projektu, což se může jevit jako samozřejmost, ale také celá řada zaměstnanců bydlí v námi vybudovaných domech. Vytváříme tak i svoje domovy, naše komunity.