*E15: Na trhu se dlouho objevují spekulace o odchodu Skansky z České republiky. Můžete se k tomu vyjádřit?
Podobné otázky už jsem několikrát dostal, myslel jsem ale, že už to před rokem dvěma skončilo. Řekl bych, že to bylo spíše zbožné přání našich konkurentů, kteří doufali, že to tady někdo zabalí a oni zvýší svůj tržní podíl. Možná to souviselo i s tím, že jsme vyhlásili, že chceme dělat transparentní byznys. Ale já o ničem takovém nevím, takové zadání nemám. Naopak si myslíme, že český a slovenský trh je perspektivní a že tady budeme dlouho.
*E15: Investice státu do dopravních staveb klesly na letité minimum, lépe to nevypadá ani do dalších let. Jak na to reagujete?
Musíme se velikosti trhu přizpůsobit. Už v letech 2008 a 2009 jsme učinili některé kroky. Když jsem přišel, měla společnost 27 právních subjektů. Seznal jsem, že je to těžko řiditelný a příliš drahý konglomerát. Představte si 27 valných hromad, 27 představenstev a dozorčích rad. Sám jsem seděl v šesti z nich a měl jsem pocit, že nedělám nic jiného, než jezdím po různých zasedáních. Takže jsme se rozhodli, že ty společnosti sloučíme a vytvoříme jednu firmu v České republice a jednu na Slovensku. Což se povedlo. Tím jsme ušetřili zhruba 400 milionů korun.
*E15: Propouštěli jste nějaké zaměstnance?
V té době jsme propustili asi 1200 lidí. Z toho byla polovina lidí spojena s administrativou a druhá polovina – to už bylo po pádu Lehman Brothers a bylo vidět, že svět jde do recese – odešla proto, že jsme společnost připravovali na menší objem prací. Tím jsme si udělali rezervu do budoucna, nicméně se ukazuje, že ani to nestačilo. Pokles trhu bude vyžadovat, abychom se té situaci znovu přizpůsobili. Musíme dále snížit náklady. Zároveň se chceme více poohlížet po práci pro privátní zákazníky, chceme také více získávat střední a menší zakázky, o kterých se říkávalo, že o ně nemá Skanska zájem.
Chceme i menší zakázky
*E15: Kdo jsou ti privátní zákazníci?
Pro nás je to celá škála zákazníků, od automobilek, těžařských společností a dalších průmyslových závodů, jež mají vlastní infrastrukturu, až po segment komerčního developmentu a developmentu vůbec. Zatím je tento segment na hodně nízké úrovni, myslíme si, že stále existují firmy a podniky, které třeba potřebují něco přestavět.
*E15: Platí tedy, co se říká, že jste v minulosti neměli o tyto drobnější zákazníky zájem?
Říkávalo se, že když to není 200 milionů, Skanska nemá zájem. Ale není to pravda a za mě to nikdy pravda nebyla. Například švédská Skanska dělá desetimiliardové projekty, ale její regionální závody klidně zrekonstruují koupelnu. Podobně i my se chceme dostat do nižších pater stavebnictví. Asi nebudeme tu koupelnu rekonstruovat hned, ale je tady spousta menších regionálních zakázek, které jsou pro nás zajímavé.
*E15: Znamená to, že v duchu tohoto trendu si přitáhnete i zakázky, jež jste v minulosti nechávali subdodavatelům?
To se už dnes děje. V minulosti jsme dělali spoustu zakázek se subdodavateli, teď podíl subdodavatelů radikálně klesl. Proto také úbytek našich zaměstnanců není tak velký, protože my jsme subdodavatele nahradili našimi vlastními výkony.
*E15: Pokud tedy mluvíme o rozpočtové krizi, šetření a podobně, tak se to ve větší míře týká spíše malých firem?
Řekl bych, že se to týká všech, nejen malých. Podívejme se na pyramidu českého stavebního trhu, na vrcholu jsou ty největší zakázky. Pod tím je úroveň, kde jsou statisíce středních a malých zakázek, které trh neustále generuje. A tento trh klesl zejména v horní části pyramidy, velké zakázky téměř zmizely. To znamená, že se všichni posouvají dolů a zuří boj o velké množství menších zakázek. A tam ty malé firmy vždycky byly a jsou poměrně úspěšné.
Šetřit neznamená jen propouštět
*E15: Mluvil jste o nezbytnosti šetřit i příští rok. Jak to bude konkrétně vypadat, budete dále propouštět?
Šetření pro nás není jen propouštění. Místo snižování nákladů bych spíše mluvil o zvýšení produktivity. Prostě dělat práci jednou a dobře. A snažit se ji dělat efektivně. Vidíme spoustu možností, jak dělat věci kvalitněji a efektivněji, například v logistice na stavbách. Ale abych se nevyhýbal otázce, určitý počet lidí asi nebudeme schopni dále zaměstnávat. Další propouštění je, bohužel, pravděpodobné.
*E15: Mezi dělníky?
Dělníky si chceme nechat a na nich dál stavět. Ale třeba neuživíme všechny techniky a administrativní pracovníky.
*E15: Když se za ministra dopravy Aleše Řebíčka rozpočty fondu dopravy blížily stovce miliard, mluvilo se o tom, že stavební firmy mají právě takovou stavební kapacitu…
Ta kapacita tady určitě je. Nebo spíše byla.
*E15: Jak se vyrovnáváte s přebytkem kapacit?
Technické kapacity, kterou nepotřebujeme, se snažíme zbavit. Druhou možností, již dnes využíváme, je výměna v rámci firmy. Poskytujeme naše kapacity do Polska, kde je na trhu lepší situace, poskytujeme je také do Švédska nebo do Norska, ucházíme se o zakázky ve Finsku. Takže děláme na zakázkách našich kolegů v zahraničí. Myšlenka je jednoduchá: oni mají zakázky, sami je nezvládají a najímají nás jako subdodavatele.
*E15: To vozíte třeba asfalt z tuzemských obaloven?
Asfalt ne, ale můžeme vyvézt speciální technologie, stroje, osádky strojů a dělníky, kteří umějí danou práci. To děláme. V poslední době jsme vyhráli zhruba 20 projektů spolu s našimi polskými kolegy a děláme tam zakázky asi za 600 milionů zlotých. Nekonkurujeme v cizině tamní Skansce, spíše hledáme s kolegy synergie a snažíme se pomoci jim vyhrát zakázky na jejich trzích.
Větší konkurence znamená lepší ceny
*E15: Zpátky do Česka. Projevuje se nedostatek velkých zakázek na cenách? Pro stát by měly být asi lepší než dříve, když je konkurenční boj tak vyhrocený.
Zcela určitě. Konkurence nutí firmy se zakázkami více zabývat, hledat nová řešení, řešení finančně výhodnější. Je to dáno i tím, že ceny stavebních materiálů jsou díky krizi nižší.
*E15: Vy jste teď získali rekonstrukci železničního průjezdu Plzní, vaše nabídka přitom byla asi o 600 milionů nižší než předpokládaná cena. Dá se to vůbec za vašich 950 milionů postavit?
Máme filozofii, na rozdíl od některých našich konkurentů, že neděláme se ztrátou. Žádná zakázka, kterou přijímáme, není s minusem. Není tam velký zisk, ale on tam také nikdy nebyl. My jsme u této zakázky přišli s řešením, které vyhovuje zadání, ale je prostě lacinější.
*E15: Garantujete tedy, že se cena v průběhu prací nezvýší o – v tuzemsku oblíbené – takzvané vícepráce?
Určitě. Z důvodů na naší straně se cena nezvýší ani nebudeme chtít žádné vícepráce. To, co jsme nabídli v rozsahu dodávky, jsme schopni udělat. Druhá věc je, pokud přijde zákazník s tím, že chce nějaké práce navíc, to cenu samozřejmě ovlivní.
*E15: Je novým trendem i to, že firmám stačí vyjít ze zakázek s nulou?
Máme tady trh, kde je přebytek kapacit, což předtím nebylo. Větší konkurence znamená lepší ceny pro daňového poplatníka.
Čekání na peníze
*E15: Ministerstvo dopravy má se stavebními firmami smlouvy asi za 30 miliard korun na budoucí stavby. Peníze stát nemá, stavby ani nezačaly. Jedná s vámi ministerstvo o nějakém řešení?
To jsou smlouvy uzavřené v minulosti, které jsou platné. Pak přišel pan ministr Vít Bárta a řekl, že některé stavby zastavuje, protože na ně nemá peníze. Což je podivné, protože jestliže máte podepsaný kontrakt, tak ten, kdo ho podepisoval, měl vědět, z čeho ty zakázky bude platit. Pan ministr zastavil stavby a Skanska, jako všechny velké firmy, má stavby, které leží u ledu. Z 90 procent jsou to stavby, které je potřeba dodělat a jednou se budou muset dodělat. Ty smlouvy jsou právně platné a my se teď nacházíme v trochu neprávní situaci. Ministerstvo platnost těch smluv nezpochybňuje, pokud by byly zrušeny, máme právo požadovat náhradu nákladů a ušlého zisku.
*E15: Co s tím bude dál?
Tiše akceptujeme, že jsou smlouvy pozastaveny. Stavby jsme většinou zakonzervovali na vlastní náklady a čekáme, co s tím bude. Pokud bude nějaká stavba skutečně rozhodnutím Ředitelství silnic a dálnic zastavena, samozřejmě to ponese právní konsekvence. Pak si právníci sednou a budou muset hledat řešení.
*E15: Zatím je to tedy ve fázi čekání?
Ano, zatím je to ve fázi čekání. Čas od času nabízíme ministerstvu a ŘSD, že jsme ochotni s financováním pomoci, například posunutím splátek. Jsou dokonce stavby, kde jsme sami posunuli splatnosti, abychom je mohli dodělat, protože zakonzervování by bylo dražší. Ale dovolte, abych mluvil trochu zeširoka. Tady se stalo mantrou, že jediným receptem na krizi je šetření. U nás je situace na trhu nejhorší ze všech států, kde Skanska působí. Všechny ostatní země berou situaci jinak a řídí se jinými pravidly. Jedna věc je, že když je krize, stát musí šetřit. Ale druhá věc je, že se nesmí zastavit ekonomika, musí se něco dělat. A když se podíváte na příklad Skandinávie: tam dávají peníze do infrastruktury, protože to je přesně ona hladová zeď, kterou v době krize musíte stavět. Musíte zaměstnat lidi. Protože když je nezaměstnáte, uděláte si mnohem větší problém na výdajové straně ministerstva práce, budete mít mnohem větší počet lidí na pracáku. A budete je muset platit standardem, který vznikl v minulých dobrých letech. Firmy bez práce jednoduše propustí lidi a dají je na starost státu. Samy se o ně postarat nemohou. Tady se to ještě nepochopilo, na rozdíl od jiných zemí, a pro mě je to velká záhada.
*E15: Můžete srovnat meziročně objem zakázek?
Pokles obratu je za prvních devět měsíců letošního roku meziročně asi 20 procent, kopíruje to trh. Na silnici a na železnici se v podstatě žádná větší zakázka nesoutěžila, největší je ta Plzeň. Já si myslím, že je potřeba stavět. Způsob šetření, že všechno zastavíme, je krátkodobý. Na chvíli to pomohlo, ale opakovat to třetím rokem není dobré. Podle mě to udělá větší škodu než užitek. Chybí mi tady prozíravost Skandinávců, kteří vědí, že v krizi se investuje ze státního, a když není krize, investuje soukromý sektor. U nás soukromý sektor zmizel, protože během krize peníze nesežene, a státní sektor se tváří, že nedá peníze na nic. Přitom se ukazuje, že stát může v době krize pořídit věci levněji.
Losovací smršť
*E15: Vy jste byl velkým kritikem poměrů, které zde panují při rozdělování veřejných zakázek. Lepší se nějak situace?
Já jsem stále velký kritik. Z mého pohledu se situace úplně nezlepšila, ale vidíme vlaštovky. Hodně stojíme o to, aby se změnil zákon o veřejných zakázkách. Jednou z věcí, která nám velmi vadí, je losování. V této republice zřejmě funguje zákon pravděpodobnosti jinak než jinde. My jsme asi ze 40 účastí v losování prošli do užšího výběru dvakrát. Na druhé straně je spousta společností, které mají šedesátiprocentní nebo i stoprocentní úspěšnost. Když se podíváte na výsledky tendrů, které nejsou zúženy losováním, je tam pokles cen o 30 až 40 procent vůči předpokládané ceně. Když je soutěž uzavřená losováním, tak cena je mnohdy i vyšší. Úsudek nechám na vás a čtenářích.
*E15: V novém zákoně se losování ruší, jestli se nemýlím.
Ano, to by se mělo pohnout k lepšímu. Ten zákon doufejme začne platit na začátku roku 2012. V této souvislosti je zajímavé, že teď v posledním čtvrtletí výrazně roste počet losování.
*E15: Kde se hlavně losuje? Předpokládám, že spíše na krajské úrovni?
Losuje se všude. Často se losuje i na zakázkách, které jsou financované z Evropské unie. Ano, máte pravdu, jsou to především krajské zakázky.
Na bytové projekty máme peněz dost
*E15: Pojďme k realitnímu byznysu a developmentu. Je tam situace jiná než v dopravním stavitelství?
Realitní byznys je samozřejmě jiný, protože závisí na kupní síle obyvatelstva. Tam jsme v lepších číslech než v minulém roce. Máme výhodu, že si projekty financujeme sami a nejsme závislí na bankách.
*E15: Jaký máte výhled do příštího roku?
Myslíme si, že příští rok se bude situace v rezidenčním developmentu mírně zhoršovat. Naši zákazníci, což jsou rodiny, budou spíše vyčkávat a brzdit své plány v nákupu nových bytů. Prostě se nepřestěhují do většího, ale vydrží to dalších pár let tam, kde bydlí teď. Bude tedy pokles v nových projektech.
*E15: Budete nakupovat další developerské projekty?
Ano, máme v hledáčku několik projektů, které jejich vlastníci nejsou schopni realizovat a potřebují se jich zbavit. Vybíráme z nich ty nejvhodnější. V poslední době jsme například koupili Neocity v Modřanech, kde chystáme výstavbu. Právě v Modřanech jednáme o dalších projektech, chtěli bychom například i na Prahu 8, velice zajímavou lokalitou je Pankrác.
*E15: Kolik máte na nákupy připraveno peněz?
Peníze nejsou v tomto případě limitujícím faktorem. Jestliže bude dobrý projekt, tak není problém sehnat peníze. Skanska je cashově pozitivní a peníze má, není závislá na bankách. A rozvoj developerských aktivit patří ve skupině mezi výrazně podporované.
Dan Ťok (52)
Vystudoval VUT v Brně, Fakultu strojního inženýrství. Kariéru začal v První brněnské strojírně, kde se po devíti letech stal divizním ředitelem. V roce 1996 se stal generálním ředitelem firmy ABB Energetické systémy, o tři roky později začal šéfovat společnosti Alstom Power a fungoval i jako oblastní manažer Alstomu pro Česko a Slovensko. V roce 2003 přišel jako předseda představenstva do Jihomoravské plynárenské, o tři roky později se stal ředitelem KKCG Industry B. V. Od února roku 2007 je generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Skanska. Rád hraje golf a tenis, zajímá se o literaturu a divadlo.
