Spojení Monety a Air Bank loni padlo, nicméně druhé jmenované se daří i přesto růst, a to organickým způsobem. Společnost ze stáje PPF má navíc smělé plány. Do tří let chce vyrůst do dvojnásobné velikosti. Dnes na retailovém trhu s náskokem vévodí Česká spořitelna, kterou následuje skupina mezi sebou srovnatelně velkých hráčů – Moneta, ČSOB, Raiffeisenbank, Komerční banka a Air Bank. „My chceme být v tomto segmentu minimálně dvojkou a České spořitelně šlapat na paty,“ říká šéf Air Bank Michal Strcula.
Ve výroční zprávě skupiny PPF zazněla ambice zvětšit velikost Air Bank na dvojnásobek. Jak závazně to brát?
Je to skutečně náš cíl, na kterém pracujeme.
Bylo to myšleno z pohledu počtu klientů, nebo bilanční sumy?
Odpovím šířeji. Air Bank má dneska 1,1 milionu klientů a každý rok přidáváme zhruba sto tisíc nových. Ti s bankou postupně prohlubují spolupráci, za pár měsíců prostřednictvím našeho účtu provádějí většinu transakcí a za pár let u nás mají hypotéku nebo spotřební úvěr. Tím chci říct, že význam každého klienta se liší a proměňuje v čase. A když mluvím o zdvojnásobení velikosti banky, mluvím o jádrových klientech, těch, pro které jsme buď jedinou bankou, nebo alespoň bankou číslo jedna. To jsou ti, kteří u nás provádějí většinu transakcí a mají u nás například právě zmíněnou hypotéku.
Takových klientů máte kolik?
Z celkového počtu je to zhruba 65 až 70 procent, tedy přibližně 700 tisíc. Z dnešní tuzemské bankovní populace, kam řadíme občany mezi osmnáctým a sedmdesátým rokem, je to plus minus deset procent. My tento podíl chceme zdvojnásobit.
Jak toho chcete docílit?
Potřebujeme dál získávat nové klienty, a pokud to půjde, růst ještě rychleji než dosud. Za tímto účelem rozšiřujeme zacílení a nově se soustředíme i na živnostníky, podnikatele nebo třeba na rodinné finance, čímž si snažíme bankovní svět přiblížit i dětem. U nich pak doufáme, že se staneme jejich první bankou.
Druhým efektem bude postupné „dozrávání klientů“, které už v našem portfoliu máme a z nichž se budou rekrutovat už zmínění jádroví zákazníci. To by nám mělo stačit k tomu, že dosáhneme na dvojnásobek počtu jádrových klientů, tedy přes 1,5 milionu zákazníků. Zdvojnásobení tohoto typu klientské základny přitom znamená i zdvojnásobení bilanční sumy.
Za jak dlouho tento cíl chcete splnit?
V tomto ohledu se díváme na horizont roku 2026.
Co by to znamenalo z pohledu trhu? Přeskočili byste tím nějakého konkurenčního hráče v žebříčku největších českých bank?
Už dnes jsme jednou z největších bank na retailovém trhu, tedy na takovém, který se zaměřuje na jednotlivce nebo maximálně menší firmy. Pokud by se nám to podařilo, byli bychom v tomto segmentu velmi pravděpodobně vůbec největší nebo stejně velcí jako nynější jednička Česká spořitelna. Ale to je retail, v celkovém počtu je Česká spořitelna samozřejmě násobně větší. A když to vezmeme z hlediska bilanční sumy, tak je rozdíl ještě výraznější. Ale srovnávat naši bilanční sumu s bankami, které obsluhují velké korporátní firmy nebo úřady, nemá moc smysl.
Pro nás to ani není příliš téma. My chceme zůstat u retailu a nepotřebujeme se honit za novými rekordy nebo prvenstvími. To, co je pro nás relevantní, jsou hlavně jádroví klienti, pro které chceme zlepšovat služby.
Dobře, ale přece jenom když to vezmeme z běžně sledovaného měřítka celkového počtu klientů, kam se díky expanzi můžete zařadit?
Na to jednoduchá odpověď úplně neexistuje. Například Fio banka prezentuje, že má 1,3 milionu klientů, přestože jde o součet českého a slovenského trhu. Česká spořitelna zas říká, že eviduje 4,5 milionu klientů a skutečně u nich lze takový počet účtů spojit se 4,5 milionu různých rodných čísel. Ale toto číslo vůbec nevypovídá o tom, jak jsou tito klienti u banky aktivní.
I proto tyto statistiky příliš nesleduji. Vrátil bych se k tomu retailovému trhu, kde je dnes jasnou jedničkou Česká spořitelna, kterou následuje skupina srovnatelně velkých hráčů – Moneta, ČSOB, Raiffeisenbank, Komerční banka a Air Bank. My chceme být v tomto segmentu minimálně dvojkou a České spořitelně šlapat na paty.
Ve výroční zprávě také zaznělo, že chcete růst výhradně organicky. Znamená to tedy, že spojení s Monetou, které se dlouho připravovalo, ale nakonec z něho sešlo, zcela vylučujete?
Nikdy neříkej nikdy, ale vzhledem k tomu, že o ničem nejednáme a že je naše strategie založená na organickém růstu, tak to jako pravděpodobné nevidím. Cíl zvětšení Air Bank, o kterém se bavíme, se žádným spojením každopádně nepočítá. Navíc o tom, že další spojení není na stole, veřejně mluvil i Jiří Šmejc, šéf skupiny PPF, pod kterou Air Bank patří.
V nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy jste také uvedl, že Air Bank chystá novou možnost okamžité platby, při níž klienti nebudou muset platit poplatky ani vydavatelům karet, ani provozovatelům terminálu. Jak daleko jste s přípravami?
Ladíme poslední detaily a už službu na několika místech zkoušíme v pilotním režimu. Jsem si jistý, že ji do konce roku spustíme.
Jak se bude služba jmenovat?
To si zatím necháme na zahájení marketingové kampaně, která odstartuje zřejmě na podzim.
Jak konkrétně bude služba vypadat? Dá se zjednodušeně říct, že jde o něco jako mezimobilní platbu?
Fakticky je to spíše platba z účtu na účet, byť prostřednictvím mobilních telefonů. V Česku máme výhodu, že tu funguje ve světě celkem ojedinělá a pokročilá infrastruktura okamžitých plateb. Takže když se vám nyní rozhodnu poslat peníze, máte je na účtu za méně než sekundu.
My tuto infrastrukturu chceme poskytnout našim klientům tak, aby ji mohli využívat ještě efektivněji a v uživatelsky příjemnějším rozhraní. Není to ale tak, že bychom chtěli obcházet vydavatele karet a konkurovat jim, my chceme umožnit lidem bezhotovostní placení na místech, kde to dosud není možné.
Takže Visa a Mastercard kvůli vám nervózní nejsou?
Nemyslím si. V Česku je dnes polovina transakcí placena hotovostí, přestože ve skandinávských státech je přes 90 procent transakcí hrazeno kartou. Jedním z nejzásadnějších důvodů je, že platba kartou je pro obchodníky z nějakých důvodů nepohodlná, ať už cenově, nebo uživatelsky. Naším cílem je, aby tato nová služba Česko přiblížila severským státům.
Karetní firmy se dlouhé roky snažily hotovostní platby marginalizovat, ale svými technologiemi a službami se jim to zkrátka nepodařilo. Jejich infrastrukturu ale rozhodně nechceme nahrazovat. Ta tady je a bude tady i do budoucna.
Budete si za službu něco účtovat?
Pro klienta, který službou bude platit, se nic nezmění, jako dosud žádné poplatky platit nebude. U obchodníka, který bude platbu přijímat, podmínky teprve zveřejníme. Ale už dnes můžeme říct, že pro něj budou finančně výhodnější než běžná platba kartou. Bude to zlomek toho, na co jsou obchodníci zvyklí.
Je také třeba říct, že smyslem není vybírat velké sumy na poplatcích. Se službou jsou nicméně spojené nějaké náklady, které budeme obchodníkům muset zaúčtovat.
Jsou podobné služby i v zahraničí?
Ten nápad ve světě určitě není ojedinělý, ale jsou to vždy trochu rozdílné formy, protože každý trh je specifický. V Asii dnes velká část plateb probíhá na bázi čtení QR kódu nebo na podobné technologii. V Polsku je lokální obdoba této služby, ale nevyužívá okamžitých plateb, nebo minimálně tuto možnost nemají tak vyvinutou. V obou případech to jsou systémy, které vycházejí ze stejného principu, ze stejné infrastruktury.
Zmínil jste, že službu budou moci využívat obchodníci. Pro jakého typického klienta je určena?
Primárně to budou menší podnikatelé jako restauratéři, kadeřnice a podobně. Nicméně to technické řešení bude možné uplatnit například i v rámci aplikací u e-shopů.
Na jaký objem transakcí cílíte?
Bavíme se minimálně o statisících transakcí měsíčně. Ale náš cíl vidím jinde. Když se za pomoci této technologie podaří do deseti let eliminovat hotovostní platby na úroveň skandinávských zemí, budeme spokojeni. Očekáváme totiž, že další banky nás budou časem následovat, a tak se počet hotovostních transakcí v ekonomice rozmělní.
Michal Strcula (42)
Vystudoval Vysokou školu finanční a správní v Praze. Na tvorbě konceptu Air Bank a přípravě startu nové banky se podílel od roku 2009. V roce 2011 se při samotném vzniku banky stal ředitelem divize retailového bankovnictví a o tři roky později se stal generálním ředitelem Air Bank. Od roku 2020 je členem Prezidia České bankovní asociace. |
