Na ministerstvu pro místní rozvoj je nyní rušno. Zatímco jedna část úředníků řeší uprchlickou krizi, druzí rychle dodělávají novelu stavebního zákona. Šéf rezortu Ivan Bartoš chce navíc do příštího roku předložit ambiciózní zákon o dostupném bydlení. „Vedle toho sestavujeme plejádu finančních nástrojů, které mohou být využity k výstavbě nebo obohacení bytového fondu. Jednáme o tom s bankami,“ řekl Bartoš.
Začne Česko letos čerpat peníze z Národního plánu obnovy po koronavirové pandemii?
Věřím, že ano. Některé věci z plánu se už realizují, jiné se budou vypisovat. Připravenost plánu minulou vládou byla ale prachmizerná. Také prodleva mezi volbami a jmenováním nové vlády byla v neprospěch realizace. Objevili jsme tam spoustu věcí, které se překlopily z onoho Národního investičního plánu, což byly jakési sny a vize Andreje Babiše. Samotný Národní plán obnovy byl oproti jiným státům připraven se spoustou komponent a projektů. Dát jim jednotný rámec je velmi obtížné, pracují na tom nyní jednotlivé rezorty.
Myslím, že Evropská unie by mohla přihlédnout k válce na Ukrajině, a zhruba deset procent z prostředků vyčleněných na plán uvolnit na zvládnutí uprchlické krize. Za současné situace nemohou evropské peníze sloužit pouze na oživení ekonomiky po covidové pandemii, ale na oživení po dopadu války a s ní spojené uprchlické krize. Česká republika o tom jedná v Bruselu spolu s dalšími osmi zeměmi, které jsou nejvíce postiženy přílivem uprchlíků.
V souvislosti s plánem se hromadí problémy, chybí protikorupční legislativa a také národní zdroje, nejsou vyhlašované výzvy. Nerozpadá se to vládě pod rukama?
Musíme se s tím poprat, jakkoliv byl plán špatně připraven. Občas mě napadá, jestli to minulá vláda neudělala naschvál. Například některé komponenty související se zdravotnictvím byly schované pod rezortem vnitra. Nerealizovatelný je záměr exministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, která chtěla pomocí peněz z plánu rekonstruovat pevnosti, kasárna a další objekty v Jaroměři a Terezíně. Udělat z nich energeticky šetrné budovy asi opravdu nepůjde. Takových věcí je v plánu řada. Proto se musí přepracovat, aby byl celkově jednodušší a uskutečnitelný. Nyní má každé ministerstvo odpovědného člověka, který se plánem zabývá. Česká ekonomika oněch 180 miliard korun potřebuje.
Co chcete v plánu obnovy změnit?
Vedle prostředků na uprchlickou krizi vyjednáváme s EU o jedné miliardě korun na bytovou výstavbu a o pěti miliardách na investice v oblasti cestovního ruchu. Mohou splňovat podmínky na reformní změny, protože mají podíl digitalizace a jsou citlivé k životnímu prostředí. Navíc rostou ceny materiálů a stavebních prací. Spoustu projektů naplánovaných členskými zeměmi EU nelze v daném rozsahu a finančním rámci realizovat. Některé mohou být až o třicet procent dražší.
V případě Česka jsou navíc nutné změny některých zákonů. Jde především o střet zájmů, tedy o to, kdo je osoba obmyšlená a kdo přijímá výhody ze svěřenských fondů, kam Babiš uložil své podniky. To bylo za minulé vlády nedostatečně ošetřeno. Očekávám, že se evropská sedmadvacítka dohodne na změnách plánu, byť to nebude jednoduché.
Vláda odhadla náklady na uprchlickou krizi na 54 miliard korun. Kolik z toho by mohlo být uvolněno z Národního plánu obnovy?
Mohla by to být alokace jedné miliardy eur, tedy asi pětadvaceti miliard korun z plánu. Už jsem o tom v Bruselu jednal. I ministr financí Zbyněk Stanjura to vidí jako cestu, kterou bychom měli jít. Apelujeme na EU společně. Další možností jsou peníze z kohezních fondů. Postupujeme společně s oněmi osmi zeměmi, jako jsou pobaltské státy, Polsko, Bulharsko, Slovensko nebo Rumunsko a nově i Rakousko, které jsou jako Česko nejvíce zasaženy vlnou uprchlíků. Nicméně platí, že opatření, která přijala česká vláda na pomoc uprchlíkům, nemají žádné dopady na české občany. Považuji za sprosté, že některé politické subjekty to zneužívají.
Vláda bude v polovině roku především kvůli válce na Ukrajině a inflaci novelizovat státní rozpočet. Zvýší se schodek, který by ze schválených 280 miliard mohl nabobtnat o desítky miliard?
Debata o rozpočtu strany vládní koalice teprve čeká. Je jasné, že válka vygenerovala některé priority. Například závazek dvou procent HDP na obranu měl být podle programového prohlášení vlády splněn až v příštích letech. Nyní je ale toto téma velmi akutní a nemůžeme ho odkládat. Už proto, že Česko poskytlo Ukrajině darem velké množství zbraní a vojenského materiálu.
Co se týče bydlení, máme letos v rozpočtu 3,7 miliardy korun pro obce. Už jsme jednali o tom, že tyto prostředky posílíme. Jsem přesvědčen, že do výstavby a opravy bytů musíme masivně investovat. Pokud bychom do této oblasti přesměrovali část peněz z Národního plánu obnovy, bylo by to jedině dobře.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
