Hoteliér Josef Bára: Prohání nás každý, kdo má kulaté razítko

Jaký byl letošní rok pro hoteliéry?

Tento rok byl úspěšný. Ale určitě byl lepší pro hoteliéry, kteří nepodnikají v Karlových Varech.

Vy ve Varech podnikáte.

Ano, takže nárůst ziskovosti není tak velký. Náš zisk vzrostl o necelých deset procent za první tři kvartály. Kdyby Vary letos běžely alespoň stejně jako loni, kdy už jsme brečeli, tak by to bylo ještě výrazně lepší.

Narážíte asi na Rusy. Proč jejich úbytek není znát v Praze?

Cestovní ruch v Evropě obecně roste a Rusy v Praze velmi rychle nahradili Západoevropané, například ze severských států, Německa, Rakouska či Itálie. A také Češi, kteří omezují zřejmě kvůli bezpečnostní situaci své zahraniční dovolené. Možná se také objevila další generace rodičů, kteří chtějí ukázat svým dětem, kam jezdili v dětství. Alespoň já to tak s rodinou mám. Extrémně to bylo vidět letos na Šumavě. Dříve, když jsme měli v létě obsazenost padesát procent, tak to byl dobrý výsledek. Letos jsme měli bez problémů 90 procent. A je to vidět i na vánočních svátcích.

Hodně se skloňují také Číňané a Arabové z Perského zálivu, jaký je vývoj u této klientely?

Jsou tam výrazné nárůsty. Vždy si ale vzpomenu na škálu malá lež, velká lež a statistika. Čili ano, tato klientela přibývá ve stovkách procent, ale ta srovnávací základna byla velmi nízká. Například u Číňanů máme přírůstek téměř 600 procent, u arabských států to je přes 250 procent. Celkově se ale jejich podíl stále počítá na jednotky procent.

Zmínil jste Vánoce. Skutečně jezdí lidé do hotelu na Štědrý den?

Vánoce máme obsazené na 75 procent, což je o mnoho více, než bývalo zvykem. A to opravdu mluvím o Štědrém dnu, který sám stále vnímám tak, že chci být s rodinou doma u stromečku. Ale jak vidno, řada lidí to vidí jinak. Jsem zvědav, až si budu v lednu povídat s řediteli našich hotelů, o jakou klientelu šlo. Jestli jsou to například lidé s odrostlými dětmi nebo naopak mladí, těžko nyní říci.

Šéf největší tuzemské hotelové sítě EuroAgentur Josef Bára|Michael Tomes, E15

Co vás naopak trápí?

Trápí nás ti Rusové. Rezervací na pravoslavné Vánoce je o mnoho méně než loni, přitom už před rokem to bylo velmi špatné.

Nestala se ve Varech chyba, jejíž plody nyní podnikatelé sklízejí? Tamní zaměření na Rusy bylo až extrémní.

To zaměření na ruskou klientelu mělo nějaký vývoj, nepřišlo mávnutím kouzelného proutku. A když Rusové jezdili a plnili hotely, tak proč by hotely nějak složitě hledaly někoho jiného. Nebyl důvod, vycházelo to z nějaké doby. S nadsázkou řečeno v roce 2013 stačilo vytisknout ceníky a hotel byl plný. Dnes to samozřejmě přináší problémy. Třeba zjišťujeme, že personál často neumí německy, i když jezdí více Němců. U pohovorů jsme se jich na němčinu před třemi lety neptali, poněvadž jsme to nepotřebovali.

Jsou ale známy případy hotelů, například v Řecku, které měly pro Rusy vyhrazeny určité kapacity. Ty nikdy nepřekročily proto, že by se Rusové ve větších počtech těžko snášeli s ostatními národnostmi, jejichž přízeň si chtěli Řekové rovněž zachovat.

To nevím, ale možná právě proto se Vary soustředily právě a jen na ty Rusy. Protože deset procent Rusů by bylo málo, ostatní turisté by ten hotel neobsadili. A když už máte padesát procent Rusů, tak jim to dáte celé.

A co se s tím ve Varech dá dělat, pokud tam nechtějí jen nečinně vyhlížet případnou novou vlnu z Ruska?

Jezdí Číňané, jezdí česká klientela a další. Ona ta obsazenost, alespoň v našich hotelech, není o tolik horší. Problém je ale v tom, že Rusové skutečně jezdili na dlouhou dobu, běžně na tři týdny. A z hlediska dalších služeb fakticky nevytáhli paty z hotelu, vše čerpali pod naší střechou, snídaně, večeře, léčení a další služby. Kdežto Němci přijedou, prohlédnou si město a brzy odjíždějí. Ani Číňané nejezdí na léčení, spíše jen na prohlídku. Ale zase v obchodech utrácejí více než Rusové.

Pořádají firmy už zase kongresy a konference nebo si stále výjezdní zasedání raději odpustí?

V tomto segmentu je zásadní oživení. Firmy stále šetří, ale už tam není takový tlak na cenu.

Ještě to tedy není takové debužírování jako v roce 2008?

To určitě ne, a ještě dlouho to tak nebude, možná už nikdy.

Jste spokojeni s tím, kam se letos vyšplhala průměrná cena za pokoj?

Otázka je, co je dobrá cena, kdy máme být spokojeni. Když jsem dělal ředitele čtyřhvězdičkového hotelu v roce 2005 a měli jsme prodávat v Praze pokoj za 140 eur, tak už jsme se cukali, jestli to není málo. A třeba teď v zimě se nabízejí hotely v centru za 35 eur za pokoj.

Řada hoteliérů bere jako pohromu internetové služby typu Airbnb, přes které lze sehnat ubytování v soukromí. Vnímáte to podobně?

Nám to nevadí, ale ať někdo dohlédne, aby všichni měli stejné podmínky jako my. My jako hotel musíme platit koncesionářské poplatky, autorské poplatky, děláme hlášení cizinecké policii, klečí na nás hygiena, živnostenský úřad, dozoruje obchodní inspekce. Každý, kdo má kulaté razítko, nás prohání. Ano, podobné služby jsou pro nás konkurencí. A pokud neplní stejné podmínky jako my, tak je to nekalá konkurence. Ale takových věcí je více. Například v Německu není možné, aby dotované školní jídelny konkurovaly restauracím. U nás je to běžné, především v regionech je to velký problém.

Když už jsme u těch úředních povinností, od ledna čeká podnikatele každoměsíční povinné kontrolní hlášení o DPH. To asi není radostná zvěst.

Určitě je to pro nás práce navíc. A také mi vadí, že tím v podstatě společnost vysvlékneme i ze spodního prádla. Na nějakém místě budou k vidění naše obraty s konkrétními partnery, ať už jde o dodavatele či odběratele.

Jinými slovy máte obavu z narušení obchodního tajemství, pokud ta data uniknou?

Přesně tak. A je tam řada podivných detailů. Například lhůta na odstranění případných vad v tom hlášení je jen pětidenní. Při velikosti naší firmy to asi problém nebude, ale třeba malý hotel, kterému dělá účetnictví externí firma, to nebude stíhat. A hrozí za to výrazná sankce.

Když jsme letos otevřeli restauraci v Jihlavě, rozhodl jsem, že nemůžeme jít s poledním menu pod 110 korun. Ale konkurují nám restaurace, kde se lze najíst za 75 korun, což podle mě není možné

Nezůstane jen u hlášení k DPH, chystá se i elektronická evidence tržeb. Hoteliéři jsou přitom první na ráně, děláte proti tomu něco?

My proti tomu v zásadě nic nemáme. Protože když to ministerstvo financí dotáhne do konce, tak se nám sníží DPH u restaurací o šest procentních bodů. Ale co nám vadí, jsou ty výjimky. Proč to mají být v první fázi jen restaurace a hotely jako pokusní králíci?

Souhlasíte s tím, že pro některé podniky to může být likvidační?

Pokud to někdo říká, jako že jsem to myslím slyšel třeba od Karla Schwarzenberga, tak je zřejmě likvidační sama ta daňová zátěž. Pak by se měla změnit, aby likvidační nebyla. Slyšel jsem od některých restauratérů, že budou muset zvýšit ceny, jinak to neutáhnou. Pak ale otevřeně říkají, že šidí na daních. Ať tedy zdraží, já budu jedině rád. My jsme letos otevřeli restauraci v Jihlavě, kde jsem po dohodě se svým týmem rozhodl, že prostě nemůžeme jít s poledním menu pod 110 korun. Ale konkurují nám restaurace, kde se lze najíst za 75 korun, což podle mě není možné.

Je pravda, že se hotely potýkají s nedostatkem personálu?

Problém s personálem je ohromný. Kvalitní zaměstnanci jsou čím dál vzácnější, o to více si jich vážíme. V některých regionech nám konkuruje i blízké zahraničí. Navíc mám pocit, že lidé dnes nechtějí sloužit, přitom to je podstata našeho byznysu. Pracujeme v sektoru služeb, což je od slova sloužit. V hotelových školách se to žáci vůbec neučí. Pak přijdou k nám a hned se ptají na volné manažerské pozice. Dejte mi auto a mobil a já možná budu chodit do práce. Já sám jsem přitom začínal jako pomocník v kuchyni. A zmíním další úřední povinnost. Nevím, jestli je to nějaké specifikum našeho oboru, ale spousta zaměstnanců má exekuci. A my musíme zcela zdarma poskytovat veškerou součinnost exekutorům. Často máme jejich práci suplovat. Je s tím opravdu dost práce.