I když je sucho, vodní elektrárny nebankrotují, říká Jan Tošnar z Hydropolu

Zakladatel a předseda představenstva Hydropolu Jan Tošnar

Zakladatel a předseda představenstva Hydropolu Jan Tošnar Zdroj: Michael Tomeš

Zakladatel a předseda představenstva Hydropolu Jan Tošnar
Zakladatel a předseda představenstva Hydropolu Jan Tošnar
Zakladatel a předseda představenstva Hydropolu Jan Tošnar
Zakladatel a předseda představenstva Hydropolu Jan Tošnar
Zakladatel a předseda představenstva Hydropolu Jan Tošnar
11 Fotogalerie

Stavějí vodní elektrárny nejen pro klienty, ale v posledních letech hlavně pro sebe - v Evropě, ale i v Africe, Jižní Americe nebo v Asii. Mimořádně suché jaro, jaké bylo letos v Česku, proto společnost Hydropol Project & Management nerozhází. "Letos v Česku je výroba podprůměrná, ale v Itálii je vynikající. Elektrárny ve Skotsku jsou kvůli suchému jaru slabé, ale ve střední Anglii vyrábějí rekordně. Takže miliony kilowatthodin, o které kvůli suchu přijdeme v Česku, získáme díky lepší výrobě v Anglii. Čím více elektráren v portfoliu máte, tím jste imunnější proti různým výkyvům," říká zakladatel a předseda představenstva Hydropolu Jan Tošnar. 

Letošní jaro bylo v Česku extrémně suché. Jak to ovlivnilo hospodaření vodních elektráren?

Vodní energetika je dlouhodobý byznys. Teď počítáme jeden projekt pro zajištění bankovního financování. Rozdíl mezi dlouhodobým průměrem průtoku a desetiletým průtokem, který bude splněný v 90 procentech času, je malý. Čím delší je porovnávané období, tím jsou rozdíly menší.

Vlna sucha ale trvá už několik let.

Obecně se říká, že v hydrologii jsou sedmileté cykly. Období po povodních, v letech 2004 až 2006, bylo výborné. Poslední čtyři roky jsou za dobu, co se tomuto byznysu věnujeme, naprosto neobvyklé. Taková řada se za posledních dvacet let nevyskytla ani jednou. Investice do vodních elektráren, které nejsou na přehradách, se proto dělají na základě dlouhodobých průměrů.

S jakou návratností se obvykle počítá?

Dnes je těžké najít projekty elektráren, které mají návratnost kratší než osm let. Je třeba projekt spočítat na dlouhodobý průměrný průtok a pak stanovit rezervy, aby mohla elektrárna splácet úvěry. Banka zpravidla půjčí tolik peněz, aby je elektrárna dokázala splácet, i když bude výroba 20 nebo 25 procent pod dlouhodobým průměrem. Proto i když je sucho, elektrárny nebankrotují. Úvěry se splácejí až dvacet let. Banky dostanou zaplaceno vždy, jenom my na dividendách vyděláváme méně.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!