Bývalý spolumajitel plzeňské Škody Transportation Tomáš Krsek dal naposledy rozhovor před čtyřmi lety a sám se médiím vyhýbá. A byť jeho investiční skupina BHM velmi rychle roste, kvůli absenci tiskového oddělení se může stát, že část jeho byznysu zcela uniká zrakům veřejnosti. Názorným příkladem je Krskova obří sázka na výstavbu logistických hal. „Začali jsme už před třemi lety a v současnosti máme hotových nebo rozestavěných zhruba 200 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy. Další připravujeme. Celková investice do těchto projektů vychází v přepočtu na zhruba osm miliard korun,“ říká Krsek.
Vaše energetická divize skrze společnost Winda Power postavila první větrníky ve Finsku s výkonem nad 20 megawattů a nyní tam staví dalších 230 megawattů pro americkou investiční společnost BlackRock. V jaké fázi je tento plán?
Už to stavíme. Do konce roku 2023 chceme být hotovi. Plánované větrníky vyjdou v přepočtu na zhruba kolem pěti miliard korun. Kromě toho ještě ve Finsku projektujeme další gigawatt výkonu.
To může znamenat investici kolem 25 miliard korun, nebo se pletu?
Ano, plus minus. Zatím je to ale ve fázi příprav, takže se teprve ukáže, kolik z toho reálně postavíme. Někde se může stát, že nedostaneme povolení, jinde že to nebude vycházet finančně, a nebo se nedohodneme s obcí. Těch rizik je víc. Každopádně chceme začít stavět do tří let, pak stavba trvá rok nebo rok a půl.
Jaké je reálné číslo, kolik byste z toho mohli postavit?
To takto říci nejde, protože každý jednotlivý projekt může mít potenciální překážky jinde. Ale myslím, že to nebude méně než 700 megawattů.
Několik let se mluví o tom, že s větrníky vyrazíte také do Pobaltí. Zatím se k tomu ale skupina odmítala vyjádřit s tím, že to je předčasné. Už můžete být konkrétnější?
Tam máme projekty o 200 megawatech, které chceme začít stavět ve stejném časovém horizontu, to znamená do tří let. Primárně se nyní zaměřujeme na Lotyšsko. Schvalovací procesy jsou zde trochu pomalejší než ve Finsku, ale žádnou větší překážku nevidím.
V Pobaltí stejně jako ve Finsku už není žádná veřejná garantovaná podpora. Budete nové elektrárny opět prodávat, nebo si je necháte a budete je provozovat?
Může to být kombinace. Ve fázi developmentu to zatím není třeba rozhodovat. Projektování budeme určitě dělat sami, pak předpokládáme, že s výstavbou pomohou externí investoři. Pro každý jednotlivý projekt to ale může být jinak. Kromě prodeje elektrárny před dokončením je druhou variantou takzvaná PPA smlouva, u níž se odběratel zaváže, za kolik a na jak dlouho bude elektřinu od provozovatele nakupovat. Přesně takovou smlouvu u našich větrných parků podepsal BlackRock s Amazonem, který si díky tomu zlepší „ekologický“ rating.
V posledních letech kvůli pandemii i válce na Ukrajině podstatně zdražily suroviny i materiály. Co to znamená pro návratnost takových projektů?
Zatím pociťujeme souhrnné zdražení vstupů v řádu nižších desítek procent, růst cen energií to zatím ale dokáže s rezervou pokrývat. Samozřejmě nemůžeme počítat s tím, že současné ceny na energetické burze vydrží deset nebo dvacet let, ale i tak si podle mě obnovitelné zdroje s návratností přilepší. Osobně si myslím – a různé předpovědi to vidí stejně, že cena energií sice klesne, ale nevrátí se na původní úroveň. Evropské energetické směřování navíc obor jednoznačně podporuje.
S větrnými projekty zůstáváte na severu. V Česku nic nechystáte?
Na tuzemském trhu není tolik příležitostí. Navíc procesy, které jsou s výstavbou větrných elektráren spojené, rozvoji nepomáhají, jsou příliš komplikované a zdlouhavé.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
