* E15: V Poslanecké sněmovně čekají na schválení desítky novel, které mají právní řád připravit na účinnost nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Ty začnou platit od ledna příštího roku. Co by se stalo, kdyby je letos už parlament kvůli politické krizi nestihl schválit?
To je katastrofický scénář. Nejde totiž jen o to, že spolu nekorespondují dosavadní předpisy s novým občanským zákoníkem, ale nový občanský zákoník řadu dosavadních zákonů ruší. A ty by nic nenahradilo. Nikomu pak nevysvětlíte, že chyba je v těch neexistujících navazujících předpisech. Za nefunkční se bude považovat i ten samotný nový občanský zákoník, který přináší řadu pozitiv.
* E15: Který z těch navazujících předpisů je nejdůležitější?
Třeba si nedovedu představit, jak bychom fungovali bez nového rejstříkového zákona. Spousta firemních transakcí je na rejstříky přímo navázána. Věřím ale, že se to schválit povede. I kdyby to mělo být až na poslední chvíli.
* E15: Z průzkumů mezi firmami vyplývá, že na nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích se ještě zhruba polovina z nich nezačala připravovat. Opravdu mohou zůstat v klidu a myslet si, že se jich tyto zákony netýkají?
Nová úprava soukromého práva se týká úplně všech, firem i jednotlivců. Pořád mě překvapuje, že i některé velké firmy, u kterých by se to nepředpokládalo, se tváří, jako by žádná změna nepřišla. Možná je to dáno i tou politickou nejistotou a ještě nedávným uvažováním politických stran, že účinnost občanského zákoníku odloží. Pro firmy z nečinnosti vyplývají nejen rizika, ale také se mohou připravit o řadu příležitostí.
* E15: Jaká rizika jsou největší?
Třeba nepřizpůsobení společenských smluv a zakladatelských dokumentů společností nové právní úpravě. Když firma nebude dělat nic, bude se částečně řídit tím, co má ve společenské smlouvě, částečně úpravou ze starého zákona, částečně úpravou z nového zákona. To bude úplný zmatek. Proto doporučujeme, aby si firmy tyto dokumenty hned přizpůsobily novému zákonu. Může to vypadat jako banalita, ale například ve firmách, kde budou mezi společníky spory, bude různý výklad smluv způsobovat velké problémy.
* E15: Změny se týkají i nakládání s nemovitostmi. Mohou se na to firmy dopředu připravit?
Zákon zavádí princip jednoho vlastníka pozemku a stavby a předkupní právo ve prospěch vlastníka pozemku, nebo stavby, pokud ten druhý bude chtít prodávat. To může komplikovat firmám plány, které s pozemkem či budovami mají. Takže pokud své plány neuskuteční ještě letos, tak pak už je třeba nemusejí uskutečnit nikdy.
* E15: Zákon o obchodních korporacích zvyšuje odpovědnost statutárních orgánů firem. Proč?
Odkláníme se od ručení základním kapitálem, kdy například zákon u společností s ručením omezeným už nestanovuje jeho minimální výši. Proto se hledaly způsoby, jak ochránit věřitele a zabránit tomu, aby firmy končily v insolvenci.
* E15: Větší odpovědnost představitelů statutárních orgánů tomu zabrání?
Měli by dělat vše pro to, aby se jejich firma do insolvence nedostala, nebo aby byli schopni prokázat, že jednali s péčí řádného hospodáře. Jinak budou muset například vracet odměnu za výkon funkce za poslední dva roky. Pokud se prokáže, že porušili povinnost péče řádného hospodáře, mohou hradit věřitelům jejich závazky a ručí za ně celým svým majetkem.
* E15: Mají se nějak zajistit nebo pojistit, aby je takový případ nezruinoval?
Kdyby se měli jistit mimo firmu nějakou smlouvou nebo pojištěním, tak se proti tomuto riziku stejně plně nikdy nezajistí. Kdyby porušili péči řádného hospodáře, tak by se dostali i do sféry trestní odpovědnosti. Té se nedá zbavit. Lepší je jít cestou prevence a upravit procesy ve společnosti.
* E15: Co by měli změnit?
Nově bude platit, že jednatelé ve společnosti s ručením omezeným mohou být individuálním nebo kolektivním statutárním orgánem. Pokud jsou kolektivním orgánem, mohou si rozdělit oblasti působnosti. Tím primárně odpovídají za určitou oblast. To mohou udělat pouze tehdy, když společenská smlouva stanoví, že jsou kolektivním statutárním orgánem. Proto například doporučujeme, aby se od 1. ledna změnila společenská smlouva, která řekne, že jednatelé jsou kolektivní orgán.
* E15: Když budou mít statutární orgány větší odpovědnost, dá se čekat, že za výkon své funkce budou požadovat i vyšší odměny, které toto riziko vyváží?
To asi ne, i když by to mělo své opodstatnění. Jednak to nedovolí ekonomická situace. Jednak kvůli obecnému povědomí, že statutární orgán je placen za to, co dělá. Málokdo si uvědomuje, že je placen i za svou odpovědnost. To se týká i dozorčích rad, které jsou považovány za někoho, kdo dostává prebendy za nic. Dozorčí rada má přitom neoddiskutovatelnou roli při kontrole hospodaření společnosti a statutárních orgánů.
* E15: Jenže členové dozorčích rad zatím nikdy nebyli v žádném případě podivně zkrachovalé společnosti voláni k odpovědnosti nebo dokonce k úhradě závazků firmy?
To je nynější situace. Ale kdoví, co bude bráno jako standard chování a co bude žalováno mezi společníky a stíháno orgány činnými v trestním řízení za pět let. Může se stát, že společnost skončí v insolvenci, proběhne jedno takové stíhání, zjistí se, že dozorčí rada schválila, nebo naopak neschválila něco, co chtěli udělat jednatelé nebo představenstvo, a spustila tím insolvenci. Najednou budou ručit vůči věřitelům, bude trestní řízení a všechno bude jinak.
* E15: Vyplývá z nových zákonů něco nového i pro společníky ve firmách?
U s. r. o. nebude existovat povinný základní kapitál či rezervní fond. Takže ten stávající se bude moci snížit a vyplatit zpět společníkům. Bude to pro ně příležitost dostat se k velkým sumám peněz. Novinkou jsou i zálohy na výplatu zisku. Dnes to podle obchodního zákoníku nemůžete udělat. Budete si však muset nejdřív vyřešit, jak to prakticky budete dělat, co se stane, když vyplatíte zálohu, ale firma pak plánovaného zisku nedosáhne, za jakých podmínek může statutární orgán vyplatit zálohu, aniž by ho někdo napadl, že porušuje péči řádného hospodáře.
* E15: Nový občanský zákoník dává jednotlivcům i firmám mnohem větší volnost, jak si upraví vzájemné vztahy. Je to dobře?
Ano, přizpůsobujeme se tím vyspělým zemím. Toto je soukromé právo a to je postaveno na tom, že se partneři na něčem dohodnou. Stát by jim neměl nařizovat, jak by měla jejich dohoda vypadat a že když něco nesplní, tak bude smlouva neplatná. Tuto svobodu bohužel pořád konfrontujeme s aktuálním nastavením společnosti, kdy si myslíme, že všichni chtějí všechny okrást, všichni chtějí všeho zneužít.
V souvislosti s novým občanským zákoníkem budou muset soudy znova vykládat řadu ustanovení. Po dvaceti letech jsme se dostali do ustálené situace a teď začneme od nuly. Role soudů tak bude zcela zásadní
* E15: Je právní vědomí české společnosti na takové úrovni, aby tuto větší odpovědnost jednotlivce za své jednání byla schopná pojmout?
Ve svobodné společnosti nemůžete pořád někoho vodit za ruku. V ní platí, že právo přeje připraveným. Každý má zodpovědnost sám za sebe. Řada lidí by chtěla mít předepsáno do detailu, co smějí, co nesmějí a jak by se měli chovat. Jenže to je asi jiný typ společnosti, než jakou bychom chtěli.
* E15: Jakou roli budou ve vnímání nového občanského zákoníku hrát soudy?
Řadu nových institutů a ustanovení budou muset soudy vykládat. Po dvaceti letech jsme se dostali do nějaké ustálené situace a teď začneme zase od nuly. Role soudů tak bude zcela zásadní!
* E15: Může to být velký problém?
V některých oblastech ano. Trvá řadu let, než se stanoviska soudů sjednotí. Soudy třeba u statutárních orgánů budou rozhodovat, jestli jednaly nebo nejednaly s péčí řádného hospodáře. Soud bude rozhodovat, jestli ho může vyloučit z funkce bez návrhu, pokud nebude jednat s péčí řádného hospodáře. Bude tak záviset na kvalitě práce soudů. Když se však dnes podíváte do soudních statistik, tak například rozsudků, které jsou v odvolacím řízení vraceny soudům prvního stupně, je hrozně moc. To vyvolává pochybnosti o připravenosti soudů zhostit se tohoto úkolu.
* E15: Co to může způsobit?
Nejistota ohledně rozhodování soudů může nahlodávat důvěru v nový občanský zákoník, v právní jistotu, kterou by měl přinést. Když nebude právní jistota, bude nižší ochota lidí se o právo zajímat. Naopak když budou mít právní jistotu a důvěru v soudy, tak se více lidí bude právem zabývat, protože budou věřit, že se svých práv mohou domoci.
* E15: Jak dlouho může trvat toto přechodné období právní nejistoty?
To se dá těžko odhadnout. Ale jsou třeba v nynějším obchodním zákoníku věci, kde se judikatura vyvíjela i deset a více let.
Jan Spáčil (40)
Je partnerem advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal. Specializuje se na obchodní právo. Podrobně se zabývá také problematikou odpovědnosti managementu a správy a řízení firem. Je vedoucím českého Deloitte Corporate Governance Centra a členem správní rady Transparency International ČR.
