E15: Britská vláda v roce 2008 rozhodla, že britská energetika potřebuje nové jaderné reaktory. Od té doby se ale situace na energetickém trhu výrazně změnila. Jak rozvoj obnovitelných zdrojů a s tím související pokles cen elektřiny ovlivnil britské plány na rozvoj jaderné energetiky?
Plán na stavbu nových jaderných elektráren jsme oznámili v době, kdy se svět zřítil do finanční krize. Významné na britském rozhodnutí je to, že výstavbu budou financovat výhradně soukromé firmy. To se dosud nikde na světě nestalo. Všude byla vždy do těchto projektů zapojena i vláda. Soukromí investoři ovšem kvůli krizi utrpěli šok. Jaderná elektrárna přitom vyžaduje vysoké počáteční investice do výstavby. Pak sice máte nízké provozní náklady, které zajišťují dobrou návratnost, ale na začátku je stavba velmi drahá.
E15: Nic z toho původní záměr vlády neohrozilo?
Ne. Do roku 2030 chceme postavit reaktory s celkovým výkonem 16 gigawattů. Tento program se nejspíš protáhne i za rok 2030. Budeme potřebovat více elektřiny, a to elektřiny, jejíž výroba produkuje málo oxidu uhličitého. Elektřinu budeme více využívat k topení. Auta budou více jezdit na elektřinu. Poptávka po jaderné energii proto velmi zesílí. Protože to je jediná forma nízkonákladové a nízkouhlíkové elektřiny se stabilními dodávkami. Samozřejmě že potřebujeme mix, který bude zahrnovat i obnovitelné zdroje. Ale jádro bude hrát klíčovou roli.
E15: Stávající nízké ceny elektřiny a nejistota ohledně dalšího vývoje evropské energetiky ovšem v řadě zemí zpochybňují investice do drahých jaderných elektráren.
V energetice musíte uvažovat dlouhodobě. Trh je složitý. Podívejte se na zemní plyn a ropu, jejichž ceny jsou extrémně kolísavé. Někdy mohou být na minimech a někdy jsou zase drtivě vysoké. Proto je třeba se na vše dívat strategicky. V příštích padesáti letech bude konkurenční výhodou, když země bude mít zdroj levné a nízkouhlíkové elektřiny. A tu nabízí jádro.
E15: S jádrem bude Británie konkurenceschopnější než například Německo, které od této technologie ustupuje?
Myslím, že ano. Pomůže nám i to, že pro britský trh máme k dispozici několik různých technologií. Není to jen EPR od Arevy, ale také ABWR od Hitachi a šance je i pro AP-1000 od koncernu Toshiba/Westinghouse. I díky tomuto výběru můžeme udržet cenu elektřiny z jádra na konkurenceschopné úrovni, a to i vůči obnovitelným zdrojům.
E15: Z jednoho britského projektu se stáhlo německé konsorcium E. ON a RWE, které mělo následně problém pro něj najít kupce. Z konsorcia s EdF vycouvala i Centrica, jediná britská společnost, která chtěla stavět jaderné elektrárny. Není to důkaz, že jaderná energie už není pro soukromé firmy atraktivní?
To by nebyl správný závěr. Němci neodešli proto, že by nevěřili v živatoschopnost jádra v Británii, ale kvůli domácím okolnostem v Německu. Atraktivitu Británie potvrzuje fakt, že na místo německého konsorcia nastoupila před několika měsíci japonská Hitachi. Trh je přesvědčen, že Británie je nejlepší místo, kde se dá rozvíjet jaderná energetika. Tím neříkám, že investoři nečelí některým velkým výzvám.
E15: Jakým?
Třeba za kolik budou elektřinu z nových elektráren prodávat, jakou budou mít marži. Očekávají, že z jaderné energetiky dostanou adekvátní výnos. Jinak by mohli investovat jinde do spousty jiných technologií. Brzy bude rozhodnuto o výkupní ceně pro projekt od EdF. I pak ale budeme muset přesvědčovat soukromé investory, aby do Británie přišli. Věřím, že to zvládneme. Protože reforma trhu, kterou vláda připravila, zajistí investorům rozumnou návratnost.
E15: Konsorcium GdF Suez a NuGen tvrdí, že definitivní rozhodnutí o stavbě udělá až v roce 2015. Bude čekat na to, jak se s vládou dohodne EdF o garantované výkupní ceně jaderné elektřiny?
Všechna konsorcia budou vyjednávat s vládou sama. EdF jedná o ceně, kterou bude účtovat za elektřinu ze své elektrárny. Stejnou diskuzi povede Hitachi a GdF Suez. Nebude stanovena jednotná cena, která bude platit pro všechny projekty. Vláda tím určitě bude chtít zajistit, aby náklady na stavbu byly přiměřené a aby se stavba nadměrně neprotahovala.
E15: Proč by měly firmy přistupovat při jednáních s vládou na nižší garanci, než jakou získá konkurence?
Cena se musí stanovit podle nákladů jednotlivých projektů. Divné by spíš bylo, kdyby si EdF a vláda dohodly určitou cenu a ta by se pak aplikovala na ostatní projekty, které se těchto jednání neúčastnily. Určitě se bude velký význam přikládat prvnímu projektu, to všichni uznávají. Ale i tak bude v celém procesu vyjednávání velký konkurenční tlak na postupné snižování nákladů.
E15: Nebylo by pro spotřebitele a průmysl výhodnější, kdyby se výkupní cena stlačila na minimum třeba v tendru všech zájemců o stavbu elektráren?
Vláda musí zajistit, že cenová garance bude rozumná. Ale také musí zvažovat spoustu dalších věcí. Musí se postarat, aby v budoucnu měla Británie dostatečnou kapacitu pro výrobu nízkouhlíkové elektřiny. Musí zajistit, aby investiční podmínky byly pro investory atraktivní. A zároveň si musí klást za cíl, aby pro spotřebitele byla cena elektřiny co nejnižší. Klíčové bude stanovení míry výnosu pro investory.
E15: Provozovatelé uhelných a plynových elektráren tvrdí, že zavedení podpory jaderné energetice bude pro celý sektor zničující, protože nic jiného než dotované zdroje se pak už nevyplatí stavět. Jsou jejich obavy oprávněné?
Energetika je politická věc. Vláda musí zvažovat často protichůdné zájmy a priority. Teď je cena energie v Británii vysoká a vláda je pod tlakem, aby ji snížila. Zároveň chce obstarat dostatek energie pro budoucnost, aby země byla odolnější vůči zahraničním vlivům. K tomu musí převést energetiku na nízkouhlíkovou výrobu. To jsou tři pilíře naší energetické politiky. Trh sám není schopen naplnit minimálně dva z těchto tří cílů – energetickou bezpečnost a nízkouhlíkovou výrobu. Pak musíme udělat následující politické rozhodnutí: Co je třeba udělat, abychom jich dosáhli v rámci tržního systému.
E15: I za cenu dražší energie?
Musíme být realističtí. Pokud chceme nízkouhlíkovou ekonomiku, bude to něco stát.
E15: Dostavbě Temelína se přikládá velký význam, protože půjde o první elektrárnu postavenou v Evropě po neštěstí ve Fukušimě. Jaký význam má osud této stavby pro britské plány?
Určitě má velký význam pro britské firmy, které by se na dostavbě Temelína mohly podílet. Významný je tento projekt i proto, že po Fukušimě všichni velmi pečlivě zvažovali, kam dál s jadernou energií. To, že se česká vláda zavázala ke stavbě, je velice důležitý signál pro Evropu a její energetické potřeby. Nemůžeme se spoléhat jen na obnovitelné zdroje. Sice se vyvíjejí technologie pro lapání a skladování oxidu uhličitého při spalování fosilních paliv, ale to je hudba budoucnosti. Jádro je prostě jediná možnost, jak uhlík z výroby elektřiny dostat.
E15: Česká vláda připravuje podobný mechanismus pro podporu jaderné energetiky jako britská vláda. Čeho by se měla vyvarovat?
Zatím jsme reformu trhu jen připravovali, ještě jsme ji nespustili. Takže by bylo předčasné říkat, jestli jsme se dopustili nějakých chyb, z nichž by se mohli ostatní poučit. My jsme se museli vypořádat s tím, jak udělat nizkouhlíkové energie atraktivní pro investory na konkurenčním trhu. Hlavní poučení je, že trh sám nedokáže zajistit tak fundamentální změnu, jaké teď čelíme. Tedy vyloučit emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny.
John Hutton (58)
Je předsedou britské Asociace jaderného průmyslu. Od roku 2010 je členem Sněmovny lordů. Jeho plný šlechtický titul zní Baron Hutton of Furrness. Dříve byl 18 let poslancem za Labouristickou stranu. V labouristických vládách působil jako ministr práce a sociálních věcí, ministr obchodu a podnikání a ministr obrany. Nedávno ho nynější koaliční vláda požádala, aby předsedal komisi pro veřejnou službu a důchody.
Postavte si jadernou elektrárnu. Zn. Bez účasti státu.
