E15: V minulém volebním období jste byli tvrdými kritiky Nečasovy vlády. Nebude teď, když mnoha požadavkům odborářů vycházejí vstříc premiér i sociálnědemokratičtí ministři, těžší vymezit postavení odborové centrály?
Nemyslím, mám dobré zkušenosti i s některými ministry pravicové vlády. Což je myslím dobrý obraz toho, že jsme připraveni komunikovat se všemi. Ani tato vláda není jednobarevná, je to vláda koaliční. Nakonec pro ty nynější ministry, které známe delší dobu, to může být méně příjemná skutečnost, protože tím pádem víme, co se od nich dá čekat, a některé jejich kroky můžeme velmi efektivně podrobovat kritice. A osobně, pokud jsem mezi politiky, tak jsem stejně přímý ke každému, ať je z jakékoli strany, nedělám rozdíl. Nejsem členem žádné politické strany a myslím, že pokud odbory mají sehrát svou roli – spolu se zaměstnavateli –, tak musíme být stejně kritičtí k sociálnědemokratickému ministrovi či premiérovi jako k tomu z pravicové strany. Mám velmi silnou a nezávislou pozici, můžu pro lidi hodně udělat.
E15: Řekl jste spolu se zaměstnavateli. Nejsou ale právě oni také těmi, proti kterým se musí odbory občas postavit?
To ale opravdu jenom v určité části agendy. Ale řekněme v 95 procentech všech diskuzních témat, o nichž mluvíme, se dokážeme shodnout. Těch pět procent – mohou to být záležitosti kolem zákoníku práce, může to být otázka mezd, minimální mzdy. To jsou klasické věci, u kterých se shoda hledá těžce. O to cennější je, když se najde. Třeba pokud jde o zákoník práce, za všech vlád platilo, že pokud se odbory a zaměstnavatelé dohodnou, vláda to bude respektovat. Pokud je vláda moudrá a chce být moudrá, může využít potenciálu, který je mezi zaměstnavateli a odbory. My jsme připraveni – moudré vládě pomůžeme, špatné budeme házet klacky pod nohy.
E15: Vláda ale nemůže ovlivnit všechno, minimálně třeba vývoj ekonomiky, a tak nynější kabinet se svými sliby může záhy narazit.
Pokud myslí svoje sliby z programového prohlášení, potažmo koaliční smlouvy vážně, tak ke střetu mezi těmi, kteří si neuvědomovali, kolik to bude stát, a těmi, co ano, dojde hned teď, při sestavování rozpočtu na rok 2015. My budeme stát na straně těch, kteří budou chtít dát na změnu trendu ekonomiky výrazné prostředky. Výkonnost ekonomiky je klíč pro řešení nezaměstnanosti, pro vyšší mzdy a pro celou řadu dalších věcí, které musí tato vláda napravit.
E15: Příprava návrhu státního rozpočtu na příští rok je v plném proudu. Ministr financí sice už na splnění některých slibů z programového prohlášení kývl, ale daleko víc mluví o nutnosti úspor. Očekáváte tvrdý spor?
Řekl bych, že je to spíš takové oťukávání uvnitř koalice. Ale velmi závažnou diskuzi o rozpočtu očekávám. Se zaměstnavateli dáváme velmi jasně najevo, že chceme prorůstová opatření, že nepotřebujeme žádný seznam, který bude čítat několik desítek či stovek stran, stačí jednotky opatření, ale míněných vážně. Podpořených prostředky z rozpočtu a dalších zdrojů.
E15: Klíč od státní pokladny drží šéf hnutí ANO. Nemáte dojem, že právě tato vládní frakce by se některých koaličních slibů ráda vzdala?
Ministr financí chodí pravidelně na tripartitu, debatuje s námi. A na dalším zasedání, které bude 2. června, budeme chtít slyšet, která z námi navrhovaných prorůstových opatření se dostala do první verze návrhu státního rozpočtu. Ale nejsme maximalisté, ani odbory, ani zaměstnavatelé. Jsme si vědomi omezenosti prostředků. Takže důležité bude, aby se dočerpaly finance z EU, a jsme také zvědavi, jakým způsobem se bude řešit čerpání z evropských fondů pro příští rozpočtové období Evropské unie. Dlouhodobě poukazujeme na to, že je potřeba se poučit z minulých chyb a neopakovat je. Nezahazovat například možnost přesunu peněz z jednoho operačního programu do druhého. A důležitá je samozřejmě efektivita využívání těchto prostředků. Není možné stavět rozhlednu v údolí.
| Josef Středula (47) |
|---|
| V odborech se angažoval už ve svých 22 letech. Po absolvování Střední průmyslové školy strojnické v Opavě pracoval ve Vítkovických železárnách a právě tam se v roce 1990 stal místopředsedou základní odborové organizace. O tři roky později už byl místopředsedou odborového svazu Kovo, v jeho čele pak stál od roku 2005. Svaz je se svými 127 tisíci členy nejsilnější odborovou organizací v Česku. Josef Středula se řadí mezi výrazné tváře odborů, byl velkým kritikem Nečasovy vlády a vždy byl aktivním účastníkem demonstrací a protestů organizovaných Českomoravskou konfederací odborových svazů. Nyní jako předseda ČMKOS povede 29 odborových svazů sdružujících téměř 370 tisíc členů. |
E15: Státní rozpočet na příští rok ovšem bude postaven téměř ze sta procent na stávajících zákonech. Takže manévrovací prostor vlády není příliš velký a zvyšování výdajů nejspíš bude znamenat nárůst deficitu. Zadlužování odborům nevadí?
Samozřejmě je potřeba zabezpečit rozpočtové příjmy. Všichni mluví o tom, jak zamezí daňovým únikům. Takže je opravdu potřeba efektivně bránit tomu, aby se obcházelo placení DPH nebo zdravotního pojištění. Je potřeba se podívat na některé neodůvodněné daňové odpočty. Toho, co vláda může stihnout ještě do konce letošního roku při změně zákonů, je docela dost. A výběr daní a pojištění, to je každodenní práce a kontroly. Efektivitu by přineslo už provázání kontrolních mechanismů. Například formální přesun sídla podnikání do Prahy s tím, že v hlavním městě úředníci nemají tolik času na kontroly, to je záležitost, která by se měla velmi rychle zarazit. Další věc – kontrola černých agentur práce nebo subjektů, které se pohybují v oblasti minimálních mezd. I tady je potřeba být opatrný kvůli daňovým únikům.
E15: Mluvíte o neodůvodněných daňových odpočtech, o obcházení plateb zdravotního pojištění. Můžete být konkrétnější?
Například zvýhodněný nákup osobních automobilů pro podnikatele. Částka, o kterou stát přichází, se podle našich propočtů pohybuje kolem pěti miliard korun. Netajíme se ani tím, že minimálně v oblasti zdravotního pojištění by měla nastat změna u osob samostatně výdělečně činných. Zdravotní služby čerpají stejně jako všichni ostatní, ale platí třetinu toho, co zaměstnanec. Tento rozdíl není odůvodnitelný.
E15: Pro příští rok máte jistotu, že minimální mzda vzroste o 500 korun. V programu odborové centrály na léta 2014 až 2018 také mluvíte o její valorizaci. Jak si ji představujete?
První stupeň by měla být valorizace s ohledem na to, jakým způsobem se bude vyvíjet inflace. To by mělo být minimum – zachování úrovně minimální mzdy. A k tomu by mělo přijít faktické zvýšení této mzdy. Česká republika není zemí, která by musela mít čtvrtou nejnižší minimální mzdu. Takže budeme chtít vyšší tempo jejího růstu. Panu premiérovi už jsem řekl, že budeme chtít skokové zvýšení.
E15: Hodláte usilovat také o to, aby se zlepšilo odměňování ve veřejných službách a správě. Vlastně chcete odstranit změny, ke kterým po roce 2010 došlo v mzdových tarifech. Co vám na těch nových nejvíc vadí?
Lidé pracující ve státní správě už dlouho hovoří o určitém typu zásluhovosti. O tom se musí vést diskuze i při přípravě služebního zákona. Ale hlavní problém je to, že skutečná výše tarifů už zdaleka neodpovídá potřebám zaměstnanců. Panuje všeobecná představa, že lidé ze státní správy jsou bohatí a mají vysoké mzdy. Při stávající úrovni minimální mzdy jsou platy v prvních čtyřech třídách pod její úrovní. A až se minimální mzda zvýší o pět set korun, bude se to týkat i páté platové třídy. V rozpočtové a příspěvkové sféře dochází k dlouhodobému podfinancování a my skutečně chceme, aby zvyšování mezd bylo trendem.
E15: Chcete prosazovat zaměstnanecké pojištění. To je dlouhodobá idea, kterou se ale nikdy nepodařilo prosadit. Myslíte, že tentokrát máte šanci uspět?
Diskuze na téma penzijního systému se znovu otevřela. Místopředseda ČMKOS Samek je členem pracovní skupiny, která byla na toto téma utvořena, a našich cílů bude více. Penzijní připojištění s příspěvkem zaměstnavatele – jiného typu a daleko výraznější – bychom chtěli zejména u profesí, které jsou velmi náročné. Fyzicky nebo psychicky. Cílový stav je, aby celkový příjem důchodce dosahoval až 70 procent předdůchodových příjmů. Nebude to jednoduché, znamená to, že člověk už od počátku své kariérní dráhy musí myslet na to, že půjde do penze. Ale chtěli bychom, aby to byl standard. Čili důležitý je první průběžný pilíř, pomoci je potřeba s připojištěním.
E15: Kdyby se to mělo týkat každého, pak by připojištění muselo být povinné.
O tom je zatím zbytečné hovořit. Nevíme, co se podaří prosadit, budeme potřebovat podporu Poslanecké sněmovny a Senátu. Ale naše nynější představa je, že by se vytipovaly určité druhy profesí nebo odvětví, ve kterých by třeba mohlo dojít i k takovéto povinnosti. Pracovní místo vytváří zaměstnavatel a je potřebné. A jestliže se pracovník nachází v prostředí, které není příznivé pro jeho zdraví, měl by zaměstnavatel zaplatit navíc jakousi odměnu na důchodovém pojištění.
E15: Počítáte už napevno se zrušením nynějšího druhého pilíře?
Ten nesmysl by měl být ukončen. Extrémně nespokojeni jsme také s tím, že v České republice je věk pro odchod do důchodu vlastně nekonečný a má se odvíjet podle průměrného věku dožití. To je hodně hazardní záležitost. To je neakceptovatelné a tuto záležitost chceme otevřít. Mluvit o těchto záležitostech musíme i s opozicí, důchodový systém se nemůže měnit každou chvíli, musí být stabilní a předvídatelný. Naše představa je: základní státní pilíř, zaměstnanecké připojištění, a pokud někdo bude chtít, také individuální připojištění. Poměr mezi nimi je otázka k diskuzi.
E15: Za jeden z důležitých úkolů pro ČMKOS označujete získávání nových členů. Ale zatím počet odborářů spíš klesá, je to tak?
V celkovém počtu ano. Ale jsou i odborové svazy, které mají velmi pozitivní výsledky. Ročně odborové svazy sdružené v ČMKOS získávají přibližně kolem deseti až dvanácti tisíc nových členů a zakládá se přibližně sto nových organizací. To znamená, že poptávka zaměstnanců po odborovém organizování existuje. Deset až dvanáct tisíc nových členů, to je násobek členů mnoha českých politických stran. Odbory a členství v nich je více sexy než členství v politických stranách. Důvod je zřejmý. Podle našich propočtů – ve firmách, kde odbory působí, se daří dosáhnout měsíčního výdělku o tři tisíce korun vyššího než v podnicích, kde odbory nejsou. Moje role i mých kolegů ve vedení, proto mimo jiné bude poukázat i na to, co dobrého odbory dělají. Neplatí, že dobrá práce se chválí sama, je potřeba se věnovat i marketingu. Komunikovat o tom, jak dobré produkty svým členům nabízíme.
