O zakázku na dostavbu Temelína Rosatom společně se Škodou JS soutěží s americko-japonským Westinghousem a francouzskou Arevou.
* E15: Postoj k jaderné energetice se v Evropské unii po Fukušimě dost změnil. Od jádra odstupují Německo a další země, dokonce favorizovaný prezidentský kandidát ve Francii připouští, že se podíl jaderné energetiky zmenší. V Rusku se nic podobného neděje?
Cíl zůstává stejný – chceme během příštích deseti let zvýšit podíl jaderné energetiky v ruské energetické bilanci na pětadvacet až třicet procent. Ani jedna stavba nebyla zastavena. Minulý rok se v Rusku stavělo deset bloků, jeden se dokončil. Letos začneme stavbu dalších dvou bloků. Státní podpora včetně té finanční je pořád silná.
* E15: Takže v Rusku se žádné pochybnosti o jaderné energetice neobjevují? Ani ve veřejném mínění?
Vývoj veřejného mínění v čase není nikdy rovný jako přímka, jeho vývoj připomíná spíše sinusoidu. Je jasné, že události typu fukušimské katastrofy na něj mají vliv. Před Fukušimou jasná většina lidí rozvoj jaderné energetiky buď aktivně podporovala, nebo minimálně nebyla proti. Po Fukušimě tu bylo krátké období, kdy veřejné mínění přirozeně zareagovalo negativně, ale dnešní průzkumy ukazují, že rozvoj jaderné energetiky určitě podporuje polovina obyvatel.
* E15: To je zřejmě méně než v Česku…
Ano. Může to paradoxně souviset s tím, že v Rusku je zatím také podíl jaderné energetiky podstatně menší než v Česku. V Česku je to třicet procent, v Rusku zatím šestnáct. Naše země je velká, takže dost lidí žije daleko od nejbližší jaderné elektrárny. A průzkumy ukazují, že rozvoj těchto elektráren podporují spíše lidé, kteří žijí v jejich blízkosti. Buď tam sami pracují, nebo tam pracují jejich příbuzní, takže vědí, že jde o bezpečný provoz. Ale ještě bych se vrátil k Fukušimě. Často se zapomíná, že kvůli radiaci tam nezemřel ani jeden člověk. Přitom samo zemětřesení a tsunami měly v tu dobu v Japonsku na svědomí životy téměř dvaceti tisíc lidí.
* E15: Některé země, které uvažovaly o výstavbě jaderných elektráren, se ale po Fukušimě přesto rozhodly jinak.
Jaké země?
* E15: Například Itálie a Švýcarsko.
Věřte mi: ani jedna země, která měla reálné plány stavět jaderné elektrárny, od nich neustoupila. Třeba v Německu šlo už před Fukušimou jen o to, jestli se mají nové elektrárny uzavřít dříve, nebo později. Máme obrovské množství klientů po celém světě. V jaderné energetice pokračuje Čína, Indie, Turecko, Jižní Afrika, Brazílie, Argentina a také země střední a východní Evropy. Spojené státy po delším čase vydaly první licenci na nové bloky. Ve všech těchto zemích dobře vědí mimo jiné i to, že jaderná energetika je motorem rozvoje technologií a vědy jako takové.
* E15: Pro Rosatom jsou asi trhy jako Čína nebo Indie důležitější než Evropská unie. Nebo mají pravdu ti, kteří říkají, že se chcete díky Temelínu více prosadit v EU?
Každý projekt je pro nás důležitý. Pokud jde o jadernou energetiku, nemáme žádné rozpory s Evropskou unií. Po Fukušimě jsme realizovali vlastní zátěžové testy jaderných elektráren – v podstatě podle unifikovaných standardů s EU. A to dokonce ještě rychleji, než to udělaly země unie. Už dříve jsme vyhráli tendr na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku a získali jsme tam evropský certifikát. Kromě toho jednáme s maďarskou vládou, která chystá tendr na rozšíření elektrárny Pakš. Momentálně se podílíme na stavbě třiceti bloků – devíti v Rusku, jednadvaceti v zahraničí. Projekt Temelína je pro nás důležitý, ale máme také spoustu jiné práce.
Orientace na ruské technologie
* E15: Rosatom se rozhodl pro strategii uzavírání předběžných dohod s českými firmami ještě předtím, než bude vyhlášen vítěz temelínského tendru. Podobné smlouvy však teď sjednávají i vaši konkurenti – Areva a Westinghouse. Neztrácíte výhodu, kterou jste zpočátku možná měli?
Vždy se snažím vyhýbat tomu, abych ve svých komentářích – tím spíše veřejných – hodnotil práci konkurentů. Ať každý mluví za sebe. Ale v tomto případě bych poznamenal jednu věc: je velmi jednoduché říkat, deklarovat, vyvěšovat plakát, na kterém je napsáno – pokud vyhrajeme v tendru, určitě poskytneme byznys českým podnikům. To nikoho nic nestojí.
* E15: Vy jste to také udělali.
Ano, ale rozdíl mezi námi a našimi konkurenty je v jednom: většina českých podniků nemusí dělat nic mimořádného, aby mohla vyrábět zařízení pro ruskou jadernou elektrárnu. Nemusí nijak zvlášť investovat do nového strojního vybavení, do nových technických řešení, do vzdělávání lidí. Tyto firmy byly historicky orientovány na technologie sovětského a ruského designu. A my bychom také proto chtěli, aby se podílely na realizaci temelínského projektu, pokud v tendru zvítězíme.
* E15: Ale teď mluvíme o modernějším jaderném reaktoru generace tři plus.
Jistě, ale to je výsledek určité evoluce. Všechno vzniká z něčeho, co už tu bylo předtím. Ani Mendělejevovi se jeho tabulka zničehonic nezjevila ve snu. Reaktor třiapůlté generace, který dnes vyrábíme, navazuje na naše předchozí reaktory. Spolupráci s českým průmyslem jsme také nikdy nepřerušili – ať už šlo o projekty v Rusku, Číně či Indii. Minulý týden jsme uskutečnili další semi-nář pro české firmy, jak se stát dodavatelem Rosatomu. A rozhodně to neděláme jen kvůli Temelínu. Stavba dalších dvou bloků Temelína začne někdy v roce 2017. Ani vy, ani já nevíme, co bude za pět let, jaké budou nálady veřejnosti, kolik peněz bude mít pro tuto stavbu k dispozici ČEZ.
* E15: Jste přesvědčen, že ČEZ bude mít peníze?
Nevím o ničem, co by mě mělo vést k jinému přesvědčení. I když pravidelně čtu noviny, včetně českých, kde se k tomuto tématu periodicky objevují různé komentáře. Ale tím, co bude za pět let, si nemůže být jist nikdo.
Jsme pragmatičtí jako všichni
* E15: Co se stane, když v Temelíně nevyhrajete? Ovlivní to celkový vývoj česko-ruských ekonomických vztahů? Nebude pak méně spolupráce i na těch dalších projektech v jaderné energetice?
Jsme stejně pragmatičtí jako každý jiný. Pokud vycházíme vstříc českému průmyslu, uvítali bychom odpovídající partnerský přístup české strany. Ostatně také ČEZ by mohl být naším partnerem v projektech, které realizujeme na třetích trzích – v Turecku, Bulharsku nebo v dalších zemích, kam musíme přijít nejen s našimi technologiemi, ale také s penězi. Povzbudivý je pro nás i aktivní postoj České exportní banky, která je připravena úvěrovat dodávky českých podniků do zahraničí. V jaderné energetice dnes trh funguje tak, že se téměř všichni snaží najít dodavatele jaderné elektrárny, který stavbu zároveň zafinancuje. Češi jsou zatím šťastnou výjimkou, ČEZ chce stavět Temelín za vlastní peníze.
* E15: Bývalý evropský šéf Westinghouse mi před časem říkal, že stavbu Temelína by mohla částečně financovat americká Eximbank. Mohl by to být v ruském případě Vněšekonombank?
Máme více možností, jak financovat projekty za hranicemi Ruska. Vláda nás v tom aktivně podporuje, je připravena poskytovat mezivládní úvěry a další formy podpory. Ale je nutné upozornit, že žádná exportní banka na světě nedá peníze na dodávky z jiné země. Takže americká Eximbank možná peníze najde, ale sotva pak půjdou na financování dodávek od českých společností.
* E15: Určitě se setkáváte s argumentem, že váš český partner pro Temelín Škoda JS nezískává žádné kontrakty v Rusku. Naopak má zakázky od francouzské Arevy.
Pokud vím, dodávky Škody JS pro Arevu jsou spíše v oblastech typu kontejnerů vyhořelého jaderného paliva, které přímo nesouvisejí se stavbou jaderné elektrárny. Pokud jde o naše konsorcium pro temelínský tendr, Škoda JS je dokonce jeho lídrem. Je tedy tou hlavní autoritou, která dokáže posoudit, čím mohou nebo nemohou přispět další české firmy. Pravidla jsou jasná – pokud je česká společnost schopna vyrobit určité zařízení a splnit požadavky na kvalitu, cenu a lhůty, velmi rádi toto zařízení objednáme v Česku. Řeší to také spoustu logistických problémů, protože převážet objemné díly elektráren na velké vzdálenosti je složité.
* E15: Ale to, jestli Škoda JS získá jiné zakázky než v Temelíně, záleží přece na vás.
Máme zájem na tom, aby s námi české společnosti spolupracovaly. Už proto, že předpokládáme další růst portfolia našich dodávek. Do roku 2030 to může být sedmdesát nebo osmdesát bloků. Právě proto chceme vytvořit síť globálních dodavatelů po celém světě. A jsou tu dvě země, kde je formování takové sítě nejjednodušší – Rusko a Česko. Něčím může přispět Ukrajina, ale ta už méně. V Česku máte Škodu JS, Vítkovice a řadu dalších podniků, které jsou schopny vyrábět potřebné zařízení včetně jaderného ostrova. Ale pokud jde o další zakázky, musím připomenout, že Rosatom není majitelem Škody JS. Těžko k tomu mohu něco dodat.
* E15: Mateřská společnost Škody JS patří do jiné ruské skupiny Gazprombank. Je to z vašeho pohledu dobře, nebo špatně?
Náš pohled na to je neutrální. Z hlediska současné spolupráce nás plně uspokojují partnerské vztahy, které máme. Ale musím dodat, že české podniky, které patří do skupiny Rosatom, vykazují velmi dobré ukazatele. V roce 2007 jsme koupili závod Arako, jenž vyrábí armatury. Ten za poslední čtyři roky dvaapůlkrát zvýšil tržby a počet zaměstnanců vzrostl o čtyřicet procent. A na daních platí státu třicetkrát více. Firma je zaplavena zakázkami, pracuje na ruských projektech, ale účastní se také modernizace jaderné elektrárny Mochovce i projektů ČEZ. Loni jsme koupili kontrolní podíl v podniku Chladicí věže a máme tam nakročeno k podobně úspěšné integraci firmy do našich projektů. To, za co odpovídáme, funguje a úspěšně se rozvíjí.
Pochybení subdodavatele
* E15: Bezpečnost vašich elektráren je asi solidní, přesto si mnozí myslí, že vaši konkurenti jako Areva či Westinghouse mají modernější technologie. Tohle vnímání posílila nehoda při stavbě Leningradské elektrárny.
Určitě by se dalo argumentovat, proč jsme lepší než Areva a Westinghouse, ale nechme tuto diskuzi technickým specialistům. Jsem ale stoprocentně přesvědčen, že reaktor ruského designu je absolutně bezpečný. Uznává to i Evropská unie, náš projekt pro bulharské Belene má evropský certifikát. To, co se stalo v Leningradské elektrárně, bylo pochybení konkrétního dodavatele stavebních prací. Několik konstrukcí se tam ohnulo, protože je nesprávně zabetonovali. To nemá s bezpečností reaktoru vůbec žádnou souvislost.
* E15: Česká vláda chce, aby měl vítěz temelínského tendru ještě před startem stavby na jihu Čech hotové referenční bloky jinde ve světě. Média informovala o zpoždění výstavby Novovoroněžské elektrárny, kterou stavíte. Stihnete ji dokončit včas?
Žádné zpoždění nemáme. Novovoroněžská elektrárna se staví přesně podle harmonogramu z roku 2009. Od té doby se ani jednou neměnil. První blok bude spuštěn v roce 2014, druhý v roce 2016. Ještě před krizí Rusko plánovalo rychlejší výstavbu, ale pak tento plán zavrhlo, protože v tomto regionu nebyl takový růst spotřeby energie. Postavit jadernou elektrárnu je fajn, ale pokud pak není kam elektřinu dodávat, stává se z toho taková drahá hračka. Jinak referencí je více, tou úplně první, pokud jde o moderní bloky, jsou naše dva reaktory v Číně. Ty fungují už čtvrtý rok. Dalším stupněm je Leningradská elektrárna, pak Baltská elektrárna v Kaliningradské oblasti. Až přijde řada na Temelín, uplatnili bychom tam vše nejlepší z toho, co už bylo realizováno.
Kirill Komarov (38)
Jako zástupce generálního ředitele státní korporace Rosatom, která zahrnuje celou ruskou jadernou energetiku, má na starosti rozvoj a mezinárodní byznys. Zároveň je ředitelem dceřiného holdingu Atomenergoprom, který kontroluje většinu firem ruského průmyslu navázaného na jadernou energetiku. Rodák z dnešního Petrohradu promoval na Uralské státní akademii práva, později obhájil disertační práci na téma „státní řízení“ a dlouho působil v poradenské firmě YurKon. Později byl mimo jiné zástupcem ředitele Federální agentury pro vodní zdroje. Jaderné energetice se plně věnuje od roku 2006, stál například v čele společnosti Atomenergomaš. Náměstkem Rosatomu je necelý rok.
