* E15: Co je podstatou protonové léčby?
Je to vlastně poddruh radiační onkologie, tedy léčby ionizujícím zářením. V současné době je standardem léčba takzvaným fotonovým svazkem. Protony jsou dalším krokem ve vývoji těchto technologií.
* E15: V čem je protonová terapie tak revoluční nebo perspektivní?
Je to dáno absorpcí protonů ve tkáni. Při konvenční terapii záření prochází nejenom nádorem, ale určitou část dávky předává za i před nádorem. Protony předávají svou energii v předem definované hloubce a již nepokračují dál. Jednoduše řečeno, maximum záření předávají při průchodu tělem pouze nádorovému ložisku.
* E15: Protonová léčba se začala využívat začátkem devadesátých let, v Česku to bude unikum. Jak rozšířená vlastně je?
Financování protonové léčby se rok od roku zvyšuje. Třeba v Německu jsou tři centra – v Mnichově, v Essenu a v Heidelbergu. Tam ale mají pouze tři provozovny a provoz je omezený, připravuje se centrum v Drážďanech. V České republice budeme používat to nejmodernější, co je v protonové technologii dostupné. V Evropě zatím existuje pět center, ve světě 38 a budují se další. Pokud vím, výstavbu center schválila také Velká Británie a Nizozemsko. Celkově má být ve světě v horizontu dvou let uvedeno do provozu sedmnáct center.
* E15: Dá se říct, jakou část populace je schopné pokrýt nebo musí pokrýt jedno protonové centrum, aby bylo efektivní?
Odhady říkají, že je potřeba jedno protonové centrum na deset až patnáct milionů lidí. Ale to jsou současné odhady, potřeba této léčby jistě poroste.
* E15: Pro jaké diagnózy je protonová léčba nejvíc vhodná?
V Mnichově jsem prosazoval, že každý nádor, který byl nebo mohl být léčen radioterapií, je možné léčit protonem. Jedinou výjimkou, kde protonovou léčbu nevyužíváme, je rakovina prsu, tyto nádory jsou příliš mobilní.
* E15: Tak jednoduché, aby byl každý pacient s nádorem léčen v protonovém centru, to asi nebude.
Ještě jednou, protonová léčba se hodí pro všechny diagnózy, které mohou být léčeny zářením.
* E15: To ale neznamená, že skončí radioterapie. Kdo bude vybírat pacienty vhodné pro protonovou terapii?
Ne, v žádném případě. Výhody protonové léčby jsou ovšem pro pacienty evidentní. Při stanovení indikací se berou v úvahu možnosti současné terapie a vybírají se ta nádorová onemocnění, kde může protonová terapie nejvíce ušetřit zdravé orgány, zejména u dětí či nádorů mozku. Pokud však lékař zváží možnosti a řekne, že stejně úspěšná bude léčba konvenční radioterapií, bude pacient léčen konvenčně. Vezmeme-li ale v úvahu, že v současné době je dostupnost radioterapie v České republice pod průměrem zemí Evropské unie, tak každá nová kapacita v radioterapii je potřebná.
* E15: Budete spolupracovat s komplexními onkologickými centry, která už v Česku existují?
Ano. Protonové centrum chce být součástí této sítě a ve spolupráci s nimi vybírat nejvhodnější pacienty. Již se účastníme takzvaných multidisciplinárních týmů na pracovištích, která se zabývají léčbou nádorů, jako jsou třeba urologická pracoviště a další. Tam by měla vznikat indikace pacienta k protonové léčbě.
* E15: Je možné porovnat náklady konvenční a protonové léčby?
Je to srovnatelné, náklady na protonovou terapii nejsou o moc vyšší než u konvenční léčby. Radioterapie, která je po chirurgické léčbě druhou nejvýznamnější léčebnou metodou v onkologii, tak představuje nejméně nákladnou terapeutickou modalitu. Je třeba zdůraznit, že u pacientů léčených pomocí protonové terapie je ve srovnání s konvenční radioterapií dosažena vyšší kvalita života, a to jak v průběhu, tak po ukončení protonové terapie.
* E15: Léčba protony podle dostupných údajů vychází v průměru na půl milionu korun na jednoho pacienta. Je to zhruba tak?
To přece není vysoká cena. Díky technologii a zkrácení léčby však řadu nádorů můžeme léčit pod cenou současné radioterapie.
* E15: Mířím k tomu, jestli se protonová léčba nestane v Česku nadstandardem.
Hlavní informací je, že ta léčba bude účinnější, bezpečnější a je to léčba budoucnosti. Léčba, která zvýší počet vyléčených pacientů a otevírá dveře k léčbě indikací doposud neléčitelných, naopak musí být standardem. I dražší systémová léčba je v onkologii plně hrazena, tak nevidím důvod k nadstandardu.
* E15: Už jste zmínil, že je tato terapie vhodná pro děti.
V případě dětí by protonová léčba dokonce měla být první volbou při ozařování. To je mezi lékaři takový mezinárodní konsenzus. Protonová léčba má v případě dětí mnohem menší nežádoucí účinky, nepoškozuje zdravý růst nebo hormonální vývoj dětí, nehrozí snížení intelektu, ke kterému může dojít, když je ozářena zdravá tkáň.
* E15: Jak silné jsou vedlejší účinky protonové léčby?
Hrozba vedlejších účinků je výrazně nižší než u konvenční radioterapie. Jiné je také to, že jak jednotlivá, tak celková dávka záření se dá kontinuálně zvyšovat, takže můžeme nádory léčit efektivněji a rychleji. Můžeme léčit nádory jater a slinivky, což dříve nebylo možné. A dávku dokonce můžeme zvýšit i u postižené plíce a léčit ji lépe. Tato léčba je efektivnější, a vlastně se to týká všech oblastí těla.
* E15: Nakolik je úspěšná?
Míra vyléčitelnosti je různá pro různá nádorová onemocnění. U některých je to nad devadesát procent, u jiných, třeba velmi agresivních nádorů, se může pohybovat kolem třiceti až čtyřiceti procent. Na vysoké míře vyléčitelnosti, oněch pětadevadesáti procentech, jsme u časného nádoru prostaty.
* E15: Vracejí se pacienti léčení protony například dříve do práce?
Třeba u konvenční léčby rakoviny prostaty to trvá zhruba osm týdnů, u protonové léčby čtyři týdny i méně. Právě tito pacienti se mohou okamžitě vrátit zpátky do práce, nepotřebují žádnou rehabilitaci. Výzkumy, které dělali ve Švédsku, dokazují, že díky tomu, že pacient není hospitalizován, nemá nežádoucí účinky ani komplikace a není nutný čas na další rekonvalescenci, ušetří se na nákladech na jednoho pacienta 24 tisíc eur. Léčba nežádoucích účinků jinak běžně trvá měsíce i roky.
* E15: Když se protonové centrum začalo budovat, jeho majitelé měli se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou uzavřenu na financování léčby smlouvu o smlouvě budoucí. Je kolem ní ale spousta nejasností. Může VZP z tohoto závazku vycouvat?
Jsem pevně přesvědčen, že pro to nejsou důvody. Toto centrum je skutečně špičkou mezi protonovými centry a mělo by nabízet léčbu i pacientům z okolních zemí. Takže není důležité jen pro Českou republiku.
* E15: Mám tomu rozumět tak, že jednáte se zahraničními pojišťovnami?
Komunikujeme se všemi pojišťovnami a několik z nich se vyjádřilo pozitivně. Ano, jednáme i s pojišťovnami v zahraničí, protože Evropská unie běžně protonovou léčbu hradí.
* E15: Takže pro start centra počítáte spíše se zahraničními pacienty?
Počítáme s českými i zahraničními pacienty, ale naším hlavní cílem je přinést léčbu českým pacientům.
* E15: V některých materiálech uvádíte, že v centru bude možné léčit až dva a půl tisíce pacientů ročně. Je možné takovou kapacitu využít – pokud nebudete mít smlouvu s VZP?
V Česku je potřeba radioterapie kolem třiceti tisíc pacientů ročně. Řekněme, že deset procent by bylo vhodných pro protonovou léčbu. To jsou tři tisíce pacientů ročně, a to bychom vlastně ani nebyli schopni pokrýt. V Evropě je pět protonových center a potřeba protonové terapie v každém případě převyšuje jejich kapacitu. Zájem o protonovou terapii je veliký a čekací doby jsou dlouhé.
* E15: Proton Therapy Center také hodlá spolupracovat s ČVUT. Na čem?
Tak hlavně na výzkumu technologií, ale i na primárním fyzikálním výzkumu. Ten zkoumá chování atomů a základní fyzikální jevy a děje související s absorpcí urychlených částic v nějaké hmotě nebo tkáni.
Manfred Herbst (73)
Medicínu vystudoval v Bonnu a Düsseldorfu. Po získání atestace ve vnitřním lékařství působil jako onkolog na švýcarské klinice při univerzitě v Basileji, později ve vedoucích pozicích a jako profesor na německých univerzitních klinikách v Erlangenu a bavorském Řezně. V Rinecker Proton Therapy Center v Mnichově pak od jeho otevření v roce 2004 působil na postu ředitele zdravotní péče a stejnou pozici zaujal letos v létě v Proton Therapy Center Czech na pražské Bulovce. Odpočívá při poslechu vážné hudby a občas hraje golf.
