Marek Loula z ČSOB: Firmy i banky jsou v dobré kondici, rizika ale přicházejí zvenčí | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Marek Loula z ČSOB: Firmy i banky jsou v dobré kondici, rizika ale přicházejí zvenčí

Marek Loula z ČSOB: Firmy i banky jsou v dobré kondici, rizika ale přicházejí zvenčí
ZDROJ: ČSOB
Prezentace klienta •

Jak se za 30 let od revoluce změnila česká ekonomika? A co nás pod vlivem moderních technologií čeká v budoucnosti? „Pořád se musíme učit něco nového, jinak v silné světové konkurenci neuspějeme. Týká se to firem i jednotlivých lidí,“ říká v rozhovoru pro E15 Marek Loula, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB.

Uplynulo 30 let od listopadové revoluce, která přinesla svobodu a demokracii a také vyvolala obrovskou transformaci ekonomiky. Jak se za tu dobu změnily naše firmy, banky a podnikatelské prostředí?

Vše se změnilo obrovským způsobem. První dekáda po revoluci byla plná nadšení, projevovala se v tom až určitá překotnost, zažili jsme privatizace, existovala neuspokojená poptávka po službách a produktech. Na druhou stranu bylo prostředí velmi chaotické, nebyla tam historická zkušenost, ani historická data, což se například projevilo v bankovnictví při poskytování úvěrů. Vše probíhalo ve velké rychlosti, regulace byla malá.

Co po revoluci ekonomiku především brzdilo?

Hlavně nedostatek kapitálu. Tehdy neexistovaly fondy, které dnes investují do firem. Byly zde přímé zahraniční investice a pak snaha financovat růst a akvizice dluhem. Nic nebylo mezi tím. To bylo ještě kombinováno s kuponovou privatizací, ta ale nepřidávala nový kapitál, jenom redistribuovala majetek. Velkým problémem byl pak právní rámec, který pokulhával. Kladně ale hodnotím především rychlost změn. Bylo správné, že se nezvolila dlouhá cesta polostátních podniků a pomalých řešení.

Do jaké kondice se ekonomika dostala po těch 30 letech?

Jsme ve výborné kondici. České podnikání, myslím naše i zahraniční firmy, které zde působí, pořád staví na technické zručnosti, nápadech a inovacích. I ty takzvané někdejší montovny se už často proměnily na důležité výrobní celky. Už nejsme zemí montoven. I ony přitom nastavily některé nové výrobní postupy, způsoby práce a zavedly vyšší standardy, než byly předtím. A po nich se už více investovalo do vlastní výroby a vývoje. Pořád se to zlepšuje, ale zbrzdila nás na určitou dobu finanční krize, která začala v roce 2008. V některých částech světa tehdy docházelo kvůli krizi k uzavírání závodů a české firmy, které měly investováno do moderních technologií a pořád i nižší mzdové náklady, tím získaly nové zakázky. Propad tady byl i díky tomu menší než jinde ve světě.

Přesto, co je v současnosti největším problém českých firem ve srovnání se světem?

Růst mzdových nákladů se určitě na firmách promítá, ale je to spíše rychlost toho růstu než samotný fakt, že se platy zvyšují. Tento jev může eliminovat automatizace a robotizace, i když samozřejmě ne u všech firmem a vyžaduje to nějaký čas. Chvilku jsme v tom váhali, ale v posledních několika letech se to výrazně zlepšilo. Jednoduché pozice ve výrobě může nahradit v budoucnosti robot, ale my se musíme dlouhodobě soustředit především na vzdělávání a výchovu nových zaměstnanců od učňů až po vysoké školy. V tom bychom měli rozhodně přidat a změnit přístup.

Dokázalo Česko „vyprodukovat“ od revoluce i globální firmy? Úspěšná Škoda Auto je součástí Volkswagenu, největšího výrobce aut na světě, z technologických firem bych jmenoval společnost Avast.    

Jsme otevřená a exportně orientovaná ekonomika, úspěšná na různých úrovních. To vedlo k tomu, že české firmy už investují i v zahraničí a tam se často dokážou skvěle prosadit. Děje se to čím dál víc. Příkladem jsou třeba netkané textilie firmy PFNonwovens, což je jeden z předních světových výrobců v tomto oboru. Začínala ve Znojmě, dnes má závody na celé řadě míst po světě.

Marek Loula, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB.Marek Loula, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB.Autor: ČSOB

Jak jsou čeští investoři obecně vnímáni v zahraničí?

V Evropě dobře, ale třeba v USA jsou často překvapeni, že tam někdo z Česka investuje, protože nás moc neznají. Pak je důležitá i role banky, která někdy doprovází svého zákazníka na jiném trhu a zvyšuje mu kredibilitu.

Do zemí EU míří až 85 procent českého exportu. Není to svým způsobem až nebezpečné? Myslím tím možnost recese v Evropě a následné dopady na Česko.

Jakákoli koncentrace může přinést potenciální problém. Ale musíme si uvědomit, že export do Německa nekončí spotřebou jen tam. Případnou krizí v Evropě ale dotčeni být můžeme. Na druhou stranu si musíme vážit toho, že jsme v EU. České firmy jsou už spojené s eurem, v této měně nakupují energii, materiál, jen platy a úhradu daní provádějí v korunách. Dobrá alternativa k EU pro nás neexistuje, pokud to bereme obecně.

Myslel jsem to i tak, zda jsou zmínky politiků o potřebě diverzifikovat export, vlastně založeny na reálném základě?

Je dobré rozšiřovat export na jiné trhy, do Číny, do Spojených států, ale existují i příklady v Africe. V minulém roce bylo jedním z největších českých exportních případů uzavření kontraktu na dodávku 450 autobusů na Pobřeží slonoviny za 2,3 miliardy korun. Na vozy místní vládě půjčila právě ČSOB. Takže jsou tady nové trhy, čehož máme využít.

Hovoří se ale především o Číně a Rusku, jenže tam náš vývoz není žádným zázrakem.

Samostatnou kapitolou jsou v tom investiční celky, ale pokud jde o tradiční výrobky a služby, tak nejdříve musíte být úspěšní v Evropské unii. Pokud nejste úspěšní v Evropě, nemáte šanci ani v Rusku nebo v Číně, všude je obrovská konkurence.

Jaká jsou pro český obchod dnes největší rizika přicházející zvenčí?

Jsme velmi otevřená ekonomika, takže v podstatě všechno, co se ve světě děje, nás zasáhne. Vidíme to na Blízkém a Středním východě, kde nestabilní situace obchodu skutečně nenahrává. To, co nás může zásadně ovlivnit, je určité zpomalení ekonomického vývoje ve světě, to se už děje. Ale není to zatím zásadní propad. Navíc banky jsou u nás zdravé a ve výborné kondici. Dnes je v nich věnována daleko větší a trvalá pozornost na řízení rizik a koncentrujeme se na správnou strukturu portfolia. Připravenost na možné problémy je větší než v minulosti.

Jakým problémem může být Brexit?

Nejhorší je pokračující nejistota a to, že se to pořád nevyřešilo. Ale firmy se už na Brexit dokázaly připravit.

Marek Loula, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB.Marek Loula, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB.Autor: ČSOB

Česko vstoupilo do EU v roce 2004 a zavázalo se, že přijme euro. Jaký výhled vidíte v tomto směru?

Nedokážu predikovat politická rozhodnutí, která musí k přijetí eura vést. Nemáme sice evropskou společnou měnu, ale řada českých firem už euro běžně používá nejenom jako platidlo, ale dělají to i při nákupu surovin a služeb. Určitá eurizace české ekonomiky probíhá bez ohledu na to, zda máme euro.

Strašákem je možná krize automobilového průmyslu v Evropě, především v Německu, protože to se netýká pouze výrobců, ale v Česku je i mnoho subdodavatelů. Je to ohrožení?

Určitá rizika tam vidím. Samostatným tématem je plánované snižování emisí a regulace a předpisy, s kterými se musí celý automobilový sektor vyrovnávat. Náklady na to mohou být vysoké, sektor je pod velkým tlakem, firmy musí změnit své portfolio aut. Na Česko ale nemusí být dopad tak zásadní, protože většina našich subdodavatelů nedodává motorovou část vozů, ale dělá něco jiného. Pokud ale nebude celkově úspěšná elektrifikace evropského automobilového průmyslu, tak nás to postihne.

Vy jste už několikrát v minulosti upozornil, že zásadní pro další růst českých firem je jejich ziskovost. Jak jsme na tom?

Letos se to o něco zlepšilo, i když velký tlak na všechny firmy pokračuje. V minulém roce skokově rostly mzdy i ceny energií, ale společnostem se to podařilo zatím ustát. Například se jim podařilo dosáhnout úspory energií, i s pomocí některých dotačních programů a změnou technologií.

Souvisí to i s pokračující automatizací, robotizací či využitím umělé inteligence. Jak to ovlivní české firmy či život obyčejných lidí?

Technologie mění všechny sféry ekonomického, finančního i společenského života. Ale člověk tam pořád zůstává výrazně přítomný. K tomu by měl směřovat i náš vzdělávací systém. Lidé musí více chápat souvislosti a rozvíjet kreativní myšlení. Každý se musíme učit něco jiného a nového, bez toho neuspějeme. Věřím ale, že základní způsob lidského života a hodnoty až tak odlišné nebudou ani za deset let, přestože budeme používat technologie na mnohem vyšší úrovni. 

Viliam Buchert

Autor je spolupracovník redakce

Marek Loula zahájil bankovní kariéru v roce 1998 v belgické KBC Bank. V roce 1999 se přesunul do ČSOB, kde měl na starosti rozvoj mezinárodní klientely a projekty v oblasti cash managementu pro firmy. Následně byl v letech 2003–2008 ředitelem korporátní pobočky Brno a poté působil do konce roku 2014 v divizi pro schvalování a řízení úvěrů, od roku 2010 pak na pozici jejího výkonného ředitele. Počínaje lednem 2015 byl výkonným ředitelem pro informační a komunikační technologie a od února 2018 vede Korporátní bankovnictví ČSOB.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!