E15: V loňském roce klesl Raiffeisenbank zisk o 11 procent. Co bylo příčinou?
Loni se sešlo několik negativních trendů, které ovlivnily celý sektor. Ekonomická recese pokračovala celý rok. K ní se ve druhém pololetí přidal pokles depozitních marží. Slabá ekonomika se odráží v nižší poptávce a s tím souvisí i špatná ekonomická očekávání klientů. Ve světle těchto negativních jevů považuji náš loňský výsledek za dobrý.
E15: Také vám ale v roce stagnace vzrostly provozní náklady. Které konkrétně to byly?
Náklady nám vzrostly jen mírně, zhruba o dvě procenta. Důvodem bylo především dokončení expanze pobočkové sítě. Vnímám to relativně, máme nyní větší banku a téměř stejné náklady. Čehož jsme dosáhli tak, že jsme již v roce 2011 snižovali některé provozní náklady včetně personálních. V roce 2012 jsme se snažili udržet nepersonální náklady pod kontrolou tak, aby celkové náklady nevzrostly, a to i přesto, že máme o 20 poboček více než v minulosti a investujeme do dalšího rozvoje a výměny systémů.
E15: Jak se během loňského roku vyvíjel počet zaměstnanců?
Díky pobočkám jich bylo víc. Pobočková expanze kulminovala v roce 2011, a proto jsme v polovině roku 2011 měli více zaměstnanců než v roce 2010. Zhruba od třetího čtvrtletí 2011 jsme počet zaměstnanců zase snížili, čímž jsme dosáhli toho, že jsme v roce 2012 udrželi nákladově i personálně nepatrně vyšší stav oproti předešlým dvěma letům. Pohyby se děly během roku a sloužily k tomu, abychom uměli provozovat banku s vyšším počtem poboček s konstantním počtem zaměstnanců. Teď máme zhruba tři tisíce lidí a 125 poboček.
E15: V některých velkých tuzemských bankách nyní probíhají vlny propouštění. Vy jste si tu svou odbyli již v tom roce 2011? Letos stavy snižovat nebudete?
Ne, nechystáme se. Samozřejmě nikdo nemáme křišťálovou kouli a nevím, jestli se globální krize nevrátí za rok nebo jestli se za dva roky neobjeví nějaká další černá labuť. Nebudu nic tvrdit o dlouhodobé budoucnosti, ale v krátkodobém horizontu rozhodně nepřipravujeme žádné masové propouštění. Myslím, že by nám to mohlo vydržet tak, jak jsme to nastavili na přelomu let 2011 a 2012.
Reforma penzí mohla být mnohem agresivnější
E15: Raiffeisenbank jako jediný subjekt, který dříve neměl svůj penzijní fond, založila novou penzijní společnost. Věřili jste penzijní reformě?
Vedlo nás k tomu několik argumentů. Pro mne tím nejdůležitějším je fakt, že naše strategie je založena na dlouhodobém vztahu s klientem. Těžko najdete lepší způsob, jak podpořit klienta v odpovědném dlouhodobém růstu a být jeho partnerem na celý život, než že mu budete nabízet druhý a třetí pilíř penzijního systému. Ačkoli to nikdy nevypadalo na ekonomicky lukrativní záležitost, tak jsme se rozhodli do toho jít, abychom dostáli naší strategii.
E15: Toho jste ale mohli dosáhnout i spoluprací s jinou penzijní společností a nemuseli jste produkty vyvíjet sami.
Také jsme to zvažovali, tyto možnosti stavěli proti sobě a pak jsme si řekli, že to zkusíme ve vlastní režii. Máme tak lepší kontrolu. Také jsme penzijní reformu vnímali jako poslední příležitost, kdy se na trhu děje něco, co může přerozdělit karty, a mohou vzniknout velcí hráči v řízení aktiv. Ale máte pravdu, kdybychom třeba nedostali podporu akcionáře k tomuto kroku, tak jsem byl rozhodnut vstoupit do určitého partnerství s nějakým ze stávajících penzijních fondů.
E15: Co si myslíte o nastavení penzijní reformy?
Zhruba před deseti lety jsem byl součástí jiné bankovní skupiny, když se rozbíhala penzijní reforma na Slovensku. Je pravda, že česká reforma je mnohem méně ambiciózní. Asi bylo třeba obrousit ostří nějakých politických konfliktů, což reformě ve finále nepomohlo. Myslím si, že mohla být nastavena mnohem agresivněji vzhledem k tomu, že většina odpovědných lidí ví, že státní systém penzí je dlouhodobě neudržitelný. Odpovědní lídři této země také mohli udělat více pro to, aby tu pravdu sdělili občanům. Ale kvituji, že se blýská na lepší časy. Vypadá to, že se vysvětlování potřeby penzijní reformy dostane ze strany státu větší pozornosti a komunikační podpory.
E15: Času na tu komunikaci už ale mnoho nezbývá.
To nezbývá. Takhle je to nastavené, co s tím naděláme. Ve druhém kole, které se odehraje odteď do konce června, se budeme snažit napravit to, co se nepovedlo v kole prvním.
E15: Jak se zatím daří vaší penzijní společnosti? Jste s její činností spokojeni?
Nebudu předstírat, že jsem spokojen. Nejsem spokojen s tím, jak se obecně projevil zájem klientů. Způsobily to důvody, které jsem zmiňoval – nízká míra vysvětlování a komunikace všech hráčů. Takže jsme řádově na jiných číslech, než kde jsme chtěli touto dobou být. O to větší jsou naše plány, že to ve druhém kole doženeme a že se dostaneme minimálně na 50 tisíc, ale spíš na 100 tisíc klinetů.
E15: Takže do konce června byste rádi měli 100 tisíc klientů?
To je nerealistické. Sto tisíc celkově je náš střednědobý plán. Padesát tisíc zůstává naším krátkodobým cílem.
E15: Mají na nezájem klientů vliv i výhrůžky největší opoziční strany, že penzijní reformu příští rok zruší?
Je to souběh více faktorů. Jsem často v pobočkách, před třemi týdny jsem si v rámci našeho vnitřního programu rotace vyzkoušel roli pobočkového ředitele a měl jsem kontakt s klienty z první ruky. Z jedné části je to neinformovanost. Řada klientů je naprosto nepolíbena. Mluvil jsem tam s lidmi, kteří o penzijní reformě neslyšeli. Přijde nám to sice nemožné, když žijeme v mediálním světě a čteme, ale velká část klientů o reformě ani neslyšela, a pokud slyšela, tak to nezaregistrovala. Druhá část klientů je jistě znepokojena tím, že různé politické strany vydávají různé signály ohledně toho, jak se bude reforma vyvíjet do budoucna.
S investiční společností nezačínáme na zelené louce
E15: Co letos připravujete za produktové novinky?
V nedávné minulosti jsme udělali změny v našich platebních a kreditních kartách, upravili jsme běžné účty a související služby. Letos se hodláme především zaměřit na zkvalitňování investičních produktů.
Chceme založit vlastní investiční společnost, rozšířit alternativní investiční produkty pro klienty privátního bankovnictví i pro institucionální a podnikové klienty. Budeme pokračovat v tom, abychom i nadále každý kvartál přinášeli nějaké atraktivní investiční možnosti.
E15: Kdy by měla vaše investiční společnost začít fungovat?
Žádost o licenci je nyní v České národní bance a očekávám, že v průběhu druhého kvartálu budou schváleny všechny potřebné legislativní záležitosti. Někdy na přelomu druhého a třetího kvartálu by mohla investiční společnost zahájit činnost. Nicméně my nezačínáme na zelené louce, protože spolupracujeme s našimi spřízněnými organizacemi v Rakousku, takže i náběh nové investiční společnosti bude hodně posílen tím, že v počátku převezme řízení některých našich fondů, které jsme doposud dělali ve spolupráci s Raiffeisen Capital Management (RCM).
E15: Bude to tedy tuzemská obdoba rakouské RCM? Nakolik bude investiční společnost samostatná?
Bude to naše stoprocentní dcera. Tím, že jsme léta spolupracovali s RCM, jsme se dostali na objem aktiv, při němž už má smysl mít vlastní investiční společnost, která ale bude úzce spolupracovat s bankou. Považoval jsem za důležité, abychom tady nezakládali společnost na zelené louce, které léta zabere, než získá nějaké základní zkušenosti, důvěryhodnost u klientů a ve finále nějaké výnosy. Josef Beneš, který to řídí, záměr vysvětluje jako nějaký klastr, kde nebudeme dělat pouze fondový byznys, ale půjde také o spolupráci s bankou na tom, jak dělá portfolio management pro své privátní, potažmo institucionální klienty. V podstatě to bude jedno know-how centrum.
E15: Bude si investiční společnost dělat prodej sama, nebo půjde distribuce pouze přes banku?
Půjde o osvědčený model, kdy distribuce bude přes pobočky banky.
E15: Přesunete do nové společnosti některé zaměstnance, kteří se investičními produkty zabývají v bance?
Pravděpodobně to poskládáme. Je jednodušší využít kapacity a know-how, které máme v bance. Je možné, že tam přejde i část lidí, kteří rozbíhají penzijní společnost. Pravděpodobně sáhneme i ven, nicméně nebudeme stavět nezávislý tým padesáti lidí, který je odtržený od banky a nákladově neefektivní.
E15: Trochu to vypadá, že vymýšlíte záložní byznys pro penzijní společnost, které se klienti zatím příliš nehrnou.
Ono to bylo obráceně. My jsme si před zhruba rokem a půl začali uvědomovat, že investiční byznys dozrál a že bychom měli mít vlastní investiční společnost. Do toho nám přišla penzijní reforma s tím, že jde o časově omezenou záležitost, která musí splnit určité limity, takže jsme uměle vyměnili pořadí. Původním záměrem bylo nejdříve stavět investiční společnost a pak penzijní společnost. Je to celé součástí našeho grandiózního plánu, jak celou tu strukturu postavit a vzájemně ji provázat. Takže ne, nejde o záchranný kruh pro penzijní společnost, i když to tak může ve finále vypadat.
Mario Drosc
HDP letos mírně klesne, příští rok už by měl růst
E15: Jak si vede vaše privátní bankovnictví?
Je to jedna z nejrychleji rostoucích součástí banky, kde se nám daří dosahovat dvouciferného růstu. Osvědčila se nám nová pobočková místa na Moravě. Osvědčuje se i spolupráce s retailem a korporátem, kde se snažíme rekrutovat klienty pro privátní bankovnictví.
E15: Kolik jich máte?
Řádově tisíce. Nezaměřujeme se ale na kvantitativní nárůst, nejde nám o to, abychom za rok měli dvakrát tolik klientů. Šli jsme i cestou, že jsme některé klienty z péče privátních bankéřů přesouvali do péče osobních retailových bankéřů. Byli to lidé, kteří služby privátních bankéřů nepotřebovali, a šlo jim jen o ten červený koberec.
E15: Česká ekonomika loni klesla o 1,2 procenta. Vaše předpověď pro letošní rok?
Letos nečekáme žádnou katastrofu, ale ani žádnou slávu. Zůstane to šedivé. Očekávám pokles ekonomiky o 0,2 procenta. Od třetího kvartálu se vývoj začne otáčet do černé nuly, trochu by mohl pomoci export. Od příštího roku by se měl růst ekonomiky zvedat a dostane se na nějakých 1,8 procenta, tedy blíže přirozenému růstovému potenciálu.
E15: A co přinese tento rok bankám?
Možnosti rozpustit nějaké rizikové náklady, protože ta krize nakonec není tak hluboká, se již do velké míry vyčerpaly. Možnosti růstu zatím nevidím a makroekonomická čísla ještě tak dobrá nebudou. Sečteno a podtrženo to znamená, že rok 2013 bude pro banky složitý a určitě bude poznamenán poklesem výnosů, protože se naplno projeví nízké marže, nízké úrokové sazby a nemožnost to něčím kompenzovat. Nechci ale malovat čerta na zeď. Nemyslím si, že půjde o krizi. Banky jsou překapitalizované a všichni sedíme na množství likvidity. Sektor jen nebude mít letos možnost všechny tyto výhody uplatnit. Pro banky bude letošek horší než rok 2012.
Mario Drosc (45)
Do Raiffeisenbank nastoupil v září 2006, kdy se stal členem představenstva zodpovědným za retailové bankovnictví. Postupně převzal odpovědnost za veškeré obchodní aktivity banky. Od počátku roku 2013 je předsedou představenstva a generálním ředitelem. Do představenstva Raiffeisenbank přišel ze slovenské VÚB, kde byl rovněž členem představenstva zodpovědným za retail. Předtím pracoval mimo jiné v Komerční bance či konzultační společnosti McKinsey.
