Estonský datový expert Velsberg radí, jak na digitalizaci státu | E15.cz

Naši občané budou komunikovat s úřady přes jakékoli zařízení, říká estonský datový expert

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Hlasovat ve volbách, získat recept od lékaře nebo zkontrolovat školní prospěch potomka. To všechno je v Estonsku možné provádět online. Malá pobaltská republika již zdigitalizovala prakticky všechny úřední úkony. Jak jí to pomohlo obstát při covidové pandemii? A v čem se u ní může Česko inspirovat? Na to deníku E15 odpovídal Ott Velsberg, vládní datový ředitel na estonském ministerstvu hospodářství a komunikací, který byl hostem letošní mezinárodní konference Digitální Česko v Praze. 

Co je hlavní náplní práce vládního datového ředitele v Estonsku?

Jsem vůbec první osoba, která tuto funkci vykonává. Byla vytvořena v srpnu roku 2018. Zjednodušeně řečeno, mám v rámci estonské vlády na starosti strategickou koordinaci celého datového ekosystému. S mým týmem se zabýváme umělou inteligencí, správou dat, výměnou dat a také poskytujeme služby občanům, zakládáme a financujeme vzdělávací programy. 

Můžete zmínit nějaké konkrétní projekty, na kterých aktuálně pracujete?

V poslední době jsme například vyvinuli online službu, která umožňuje občanům dát vládě souhlas sdílet jejich osobní data se soukromými společnostmi, které pak na základě těchto dat mohou občanům nabídnout vysoce personalizované služby. Tento souhlas je dobrovolný, může být kdykoliv zrušen a občan si může sám vybrat, se kterými třetími stranami mají být jeho data sdílena.

Dále je to třeba projekt Bürokratt, koncept, který jsem navrhl v roce 2020 a jenž má odstranit byrokracii a zjednodušit komunikaci lidí s úřady. V podstatě vytváříme virtuálního vládního asistenta, díky němuž občan nepotřebuje vědět, na jakou vládní instituci se má obrátit se svým dotazem. Zatím jsme jej implementovali ve třech institucích – policii, národní knihovně a na úřadě pro ochranu spotřebitelů. Jsem přesvědčen, že již koncem letošního roku budeme schopni zařídit, aby občané mohli komunikovat s úřady prostřednictvím Siri (virtuální asistent, součást operačních systémů společnosti Apple, pozn. red.) a všech ostatních virtuálních zařízení.     

A nějaké dlouhodobější projekty?

Ano, máme jich celou řadu. Jeden z nich například radí lidem, jak zvýšit svou kvalifikaci, a doporučuje jim na základě jejich osobních dat vhodné zaměstnání. Díky němu roste počet osob se schopnostmi, které trh potřebuje. Máme vyzkoušeno, že obyvatelé se pak méně stěhují a jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci jsou obecně spokojenější. Ještě bych zmínil náš virtuální systém, jenž nám umožňuje odhalit firmy, které se v Estonsku vyhýbají placení daní.       

Estonsko je jednou z technologicky nejvyspělejších zemí světa. Co byste doporučil těm, kteří by chtěli vaši zemi napodobit?

I pro nás to byla celkem dlouhá cesta. Na digitalizaci jsme se začali soustřeďovat, protože jsme v ní viděli přirozený způsob, jak snížit náklady a zvýšit efektivitu. Jednou z věcí, bez nichž by nebylo možné postupovat tak rychle, je určitě digitální identita. Nedokážu si ani představit, že bychom dnes poskytovali takové služby, jaké poskytujeme, bez možnosti předkládat či podepisovat dokumenty v elektronické formě. Důležitá je také spolupráce.    

Třeba se startupy?

Jednoznačně, ale nejen s nimi. Klíčová je praktická kooperace státu s celým soukromým sektorem, s jinými vládami a zahraničními odborníky. Není možné, aby jedna vláda něco vybudovala sama o sobě. 

Pomohla vám tato technologická vyspělost v překonání pandemie koronaviru?

Během koronakrize jsme prakticky nepocítili žádnou velkou změnu. Všichni byli již dříve zvyklí pracovat na dálku a nakupovat přes internet. Máme též vysokou digitální gramotnost. I moje třiadevadesátiletá babička dokáže zacházet s elektronickými dokumenty. Samozřejmě někteří jedinci se cítili izolovaní. Online kanály vám mezilidské vztahy plně nenahradí, ale jinak se nic velkého nestalo. 

Vážně, ani ve školství? To si každá rodina v Estonsku může dovolit mít počítač pro každé dítě? 

To ne, ale 95 procent obyvatel Estonska vlastní chytrý telefon a 93 procent domácností má přístup k internetu, takže není potřeba mít tolik počítačů. Celkově bych řekl, že mobilní zařízení jsou budoucnost, musíme na tom ale dále pracovat, aby v následujících letech občané mohli komunikovat se státními institucemi přes jakékoli zařízení, které mají doma. 

Znamená digitalizace veřejného sektoru, že v budoucnu budeme potřebovat méně úředníků?

Osobně jsem velkým zastáncem automatizace. Pokud máme možnost svěřit nějakou jednoduchou, stereotypní práci stroji, měli bychom to udělat. V budoucnu bude především klíčové, abychom úředníky vzdělávali, překvalifikovali a nabídli jim jiné, smysluplnější pozice. Což je mimochodem jeden z mých úkolů. Jenom předloni jsme vyškolili tisícovku státních zaměstnanců v datové analýze. 

Měly by evropské země v souvislosti s válkou na Ukrajině věnovat větší pozornost kyberbezpečnosti?

Zatím nepozorujeme, že by konflikt na Ukrajině přinesl větší riziko v kyberprostoru, nicméně je to jednoznačně oblast, které je třeba věnovat velkou pozornost neustále. Ne všechny státy to dělají, proto bych na ně rád apeloval, aby se na to zaměřily. V digitálním světě může být napácháno spoustu škod. Ať už jsou to přímé hackerské útoky nebo hybridní hrozby typu dezinformací. Platí to rovněž pro soukromé podniky. Každý by měl dnes hodně investovat do kyberbezpečnosti.       

Poslední věc – během vaší přednášky na konferenci Digitální Česko jste kritizoval kryptoměny. Řekl jste, že v nich nevidíte budoucnost. Proč?

Rád bych to trochu upřesnil. Myslel jsem tím zejména to, že nevidím smysl v tom, aby si centrální banky evropských zemí včetně Estonska vytvářely vlastní digitální měny. Klasické kryptoměny typu bitcoin tu s námi zůstanou. Domnívám se, že vlády by spíše měly investovat do vzdělání a schopností lidí tyto existující měny používat než utrácet za vytváření nových.       

Jak pandemie změnila e-commerce v Česku:

Video se připravuje ...
Jak pandemie změnila e-commerce v Česku?

Ott Velsberg 

  • Od roku 2018 je hlavním ředitelem pro data v estonské vládě. 
  • Dohlíží na strategickou koordinaci datového ekosystému v Estonsku včetně oblastí, jako je umělá inteligence, správa dat, datová věda a otevřená data. 
  • Působí také jako výzkumník na katedře informatiky na univerzitě ve švédském městě Umeå. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery