Tony Buck - Objevovat nové není těžší než klasika | E15.cz

Objevovat nové není těžší než klasika, říká australský hudebník Tony Buck

Objevovat nové není těžší než klasika, říká australský hudebník Tony Buck
Tony Buck
• 
ZDROJ: fotocommunity.de

Petr Frinta

V pražském klubu Punctum dnes vystoupí v Berlíně žijící australský hudebník Tony Buck. Do povědomí vešel především jako bubeník tria The Necks, jehož hudba se od jazzu, minimalismu a improvizace odpoutala k unikátnímu až nezařaditelnému výrazu.

Do Prahy přijíždíte se sólovým projektem. Jak odlišná je interakce se spoluhráči, s nimiž hrajete třicet let v triu, a s těmi, které znáte na jiné bázi?

Každý můj projekt se soustřeďuje na jiné aspekty tvoření hudby: procesy, estetiku, reference, ale i vztahy mezi účastníky. Někdy může být propojení nového zvuku s novým přístupem a novými lidmi osvěžující, stejně tak některé bohatství vydá jen po léta sdílená důvěra a zkušenost. Každá konstelace je odlišná a naštěstí je mezi letmým dotekem první spolupráce a kapelou i po třiceti letech zkoumající nová teritoria mnoho odstínů.

Pro vaši tvorbu je typické vysmekávání tradičním formám a postupům a neustálé objevování nového. Stává se to s věkem obtížnějším?

Příliš často zůstáváme uvěznění v logice, že něco jde udělat jen jediným způsobem. Je proto tak důležité uchovávat si zdravou skepsi a zdravou zvídavost. Uchovat si přesvědčení, že na každou věc lze nahlížet z více perspektiv. Tradice, moderna, forma nebo její absence – nic není jednodušší nebo složitější. Objevovat není o nic náročnější než tvořit klasickým způsobem. Stačí si jen uchovat a rozvíjet otevřenou mysl, neomezenou představivost a oprostit se od všech očekávání, co „máte“. Občas je dobré zajít za hranice vyzkoušeného, atakovat a posouvat je.

Velké pravdy platí i v malém světě. Zmenšování je jemnou humanistickou komedií

Improvizace, k níž máte blízko, bývá často interpretována jako opak tradičního psaní hudby. Vy s tímto vymezením pojmů nesouhlasíte. Proč?

Nepřemýšlím o nich jako o protikladu. Improvizace je jedním z nástrojů, jak hudbu skládat, je to momentální tvoření, nezatížené nějakými předem danými požadavky. Dává možnost reagovat na situaci „pod rukou“, bez povinnosti naplňovat formy nebo funkce. Je to rovnocenný nástroj tvorby, jako je například dvanáctitónová stupnice nebo sonátová forma. Lidé mají tendenci termín špatně chápat.

V čem?

Improvizovat znamená reagovat na situaci tím, co máte po ruce, tvořit z toho, co máte po ruce. Když potřebujete přibít hřebík a nemáte kladivo, samozřejmě vás napadne sundat si botu a použít ji, to je improvizace. Ale neobejdete se u toho bez už naučeného: logiky zatloukání, procesů, pohybů, abstrakce, ale přitom stále využíváte improvizace. Myšlenka, že improvizací vytváříte něco naprosto nového, předtím neviděného, je podle mne scestná a s improvizací nemá nic společného.

Často hovoříte o nástroji především jako o utváření a rozvíjení vztahu hráče k němu. Je to něco, co jde naučit?

Rozlišuji mezi tím učit se hrát na nástroj a učit se hrát hudbu. Tedy mezi tím, jak hrát a co hrát. Učit se na nástroj vždy obsahuje i ten fyzický vztah k němu. Jak jej subjektivně vnímáte v rukou, jaké akustické vlastnosti má materiál, z něhož je vyrobený, jak různé jeho ozvěny ladí spolu, ale i jak zvládat pohyb, tlak, sílu, to vše je interakce mezi vámi a nástrojem. Čím hlouběji dokážete porozumět kombinaci těchto nehudebních prvků, tím hlubší je vaše porozumění nástroji.

Autor je spolupracovníkem redakce

Pedofil Kuba: K lásce není sex potřeba

Autor: Petr Frinta
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!