Pavel Čejka: Příští rok bude s otazníkem
* E15: Aktuální výsledky Komerční banky v položce zisk nejvíce ovlivnil odpis řecké expozice. KB odepsala z hodnoty dluhopisů v létě 21 procent, nyní 60 procent. Jakou držíte strategii, jednáte podle doporučení mateřské Société Générale?
Vycházíme ze stavu jednání na úrovni EU s Řeckem. Ocenění ke konci června vycházelo z dohody, podle které měl soukromý sektor odepsat 21 procent. Podle aktuálních dohod bude odpis větší, ve výši 50 procent jistiny dluhopisů. Nejistot je v dohodě ale poměrně hodně, takže jsme zvolili konzervativnější přístup. Přístup je vždycky lokální – také jsme lokálně auditovaní – ale je konzistentní se skupinou i dalšími bankami v Evropě.
* E15: Jaké má Komerční banka expozice vůči ostatním státům problémové skupiny?
Vůči Itálii máme 8,3 miliardy korun, vůči Portugalsku 250 milionů korun, žádnou expozici vůči dalším zemím PIIGS. K oprávkování u dalších států není nyní důvod. U Řecka je zřejmé, že nebude moci dluh splatit, což se ostatních států netýká. Samozřejmě co platí teď, nemusí platit za rok.
* E15: Centrální banka v létě obnovila monitoring finančních převodů z českých bank do mateřských skupin, které jsou nyní zpravidla v problémech. Jak se vyvíjejí transakce mezi KB a mateřskou Société Générale?
Zůstávají na standardní úrovni. Když se podíváme na naše pohledávky za skupinou a naše závazky vůči skupině, je to zhruba vyrovnané. Na konci června jsme skupině dlužili dokonce více než ona nám, teď ke konci září je to plus minus jedna miliarda. Není to tak, že by odplouvaly miliardy do Francie či kamkoli jinam. Je to populární téma, avšak je třeba mít na paměti měřítka. Rozvaha Société Générale je zhruba bilion eur, rozvaha Komerční banky je kolem třiceti miliard eur. Když se bavíme o miliardách či desítkách miliard korun, pro skupinu je to velmi malá částka, která na jejím financování nic podstatného nemění.
* E15: Komerční bance se zatím daří zvyšovat provozní zisk, i přesto, že provozní náklady vzrostly…
Pokud mluvíme o třetím čtvrtletí roku 2011 proti stejnému období 2010, provozní náklady velmi mírně vzrostly, celkové výnosy vzrostly o něco více. Růst výnosů ale není moc dynamický. Na jedné straně roste dynamika úvěrů, na druhé straně u vkladů je velká konkurence a nízké marže. Protože máme převis vkladů nad úvěry, ukládáme je u ČNB nebo do dluhopisů, ale nízké úrokové sazby omezují výnosy z reinvestic depozit. Zároveň velká konkurence tlačí na výnosy z poplatků, které nám meziročně klesly o dvě procenta. V současném prostředí je velmi těžké docílit velkého růstu výnosů, musíme tomu přizpůsobit náklady.
* E15: Chystáte nějaká úsporná opatření v provozní oblasti?
To se děje kontinuálně. V recesi, v roce 2009 a 2010, jsme snížili náklady o tři, respektive čtyři procenta. Letos jsme zase začali více investovat do rozvoje – do přímých kanálů, do poboček, do řady projektů podporujících obchod a služby pro klienty. Teď je ale evidentní, že ekonomika příliš neroste a příští rok je s otazníkem, takže se úsporám musíme věnovat dál. Rozjíždíme projekt elektronizace dokumentů včetně klientských smluv, kontinuálně jednáme s dodavateli o cenách služeb, hledáme úspory v oblasti informačních technologií. Pokud příští rok náklady porostou, tak maximálně do jednoho procenta.
* E15: A personální náklady? Budete třeba propouštět?
Nemůžeme se vyhnout ani snižování personálních nákladů. Nechci teď oznamovat propouštění, je to ale jistě oblast, na kterou se díváme. K určitému poklesu počtu zaměstnanců v bance dojde.
* E15: Jak se letos vyvíjí riziko v úvěrech, ve kterých segmentech nejvíce vzrostly opravné položky?
Pokud pominu Řecko, tak celkově opravné položky výrazně klesly, meziročně téměř o padesát procent. Pokles je nejvýraznější u korporátních úvěrů. Je málo nových klientů, kteří by nespláceli, takže oprávky jsou jen na stávající klienty. Máme také několik případů, kdy jsme mohli opravné položky rozpustit, protože klientovi se začalo dařit lépe, některé úvěry jsme prodali. Pokud jde o drobnou klientelu, tam se situace moc nezlepšuje ani nezhoršuje.
* E15: Letošní nárůst objemu úvěrů je nejvíce tažen hypotékami, protože kvůli velkému optimismu začátkem roku tento segment hodně posílil. Co bude motorem pro obchod, až tento optimismus vyprchá?
Hypotéky pořád ještě rostou. Když se díváme na prodeje, proti loňsku vzrostly o více než čtyřicet procent. Jak dlouho potrvá takto dynamický růst, těžko říci, ale řekl bych, že do konce roku ano. Banky se předhánějí v nabídkách včetně cenových. Příští rok je otázka. Ale vzhledem k tomu, že prodeje v letošním roce budou znamenat čerpání hypoték i v příštím roce, kladný dopad na růst portfolia budou mít minimálně v první polovině roku. Za letošek by mohl růst hypotečního portfolia dosáhnout třinácti až čtrnácti procent, příští rok tak do deseti procent.
* E15: Jaká je situace v úvěrech pro podnikové klienty?
Po poklesu v úvěrování velkých podniků v prvních třech čtyřech měsících letošního roku se trend obrátil a někdy od května roste poměrně dynamicky. Korporátní sektor je oblast, která reaguje nejrychleji na ekonomický cyklus. Zatím změny nevidíme, ale pokud ekonomika výrazněji přibrzdí, bude otázka jednoho čtvrtletí, kdy se to promítne i do korporátního úvěrování.
* E15: Poroste dejme tomu v horizontu jednoho roku opět podíl nesplácených úvěrů?
Pokud jde o opravné položky, letošní třetí čtvrtletí je pro nás nejlepší. Co se týče klasifikovaných úvěrů, tam jsme kolem šesti procent z portfolia. Nesplácené úvěry činí zhruba čtyři procenta, jsou pokryty opravnými položkami ve výši více než sedmdesáti procent. Do konce roku se situace ještě mírně zlepší, příští rok lze čekat mírný nárůst jak ve výši opravných položek, tak v podílu nesplácených úvěrů. Nečekáme ale nic dramatického.
* E15: Myslíte, že růst nesplácených úvěrů potáhne opět korporátní strana?
Ano. Tím, že se situace letos výrazně zlepšila, bude to v příštím roce de facto návrat k normálu. Nebude to ale nic dramatického – za předpokladu, že ekonomika poroste mezi nulou a jedním procentem, že nebude klesat.
* E15: Vidíte pro subjekt, jako je Komerční banka, nějakou obchodní oblast, která může být růstová?
Největší obchodní příležitost, kterou vidím v horizontu dvou let, je penzijní reforma. Není to něco, co by dramaticky zvyšovalo zisky bank, ale to, co česká populace potřebuje. V krátkém horizontu bude pokračovat růst hypoték, velmi mírně porostou spotřebitelské úvěry, prostor je i ve financování malých a středních podniků. Celkově by úvěrové portfolio mohlo v příštím roce vzrůst o pět šest procent, opět za předpokladu, že česká ekonomika velmi mírně poroste.
* E15. Nejdramatičtější dění se teď odehrává kolem dluhové krize eurozóny. Jak vidíte další vývoj?
Myslím, že to v tuto chvíli neví nikdo. Je velmi těžké udržet jednotnou měnu s jednou úrokovou sazbou pro tak rozdílné ekonomiky, jako je německá, španělská či řecká. V eurozóně je stále velmi silná vůle měnu udržet, ale už to asi nebude za každou cenu. Posun proti situaci dejme tomu před půl rokem je ten, že si vlády nyní dokážou představit, že v měnové unii některý ze členů nebude. Jak bude eurozóna vypadat za dva roky či za pět let, je ale velmi těžké předvídat.
* E15: Kdyby Řecko skutečně zbankrotovalo a opustilo eurozónu, jak by Komerční banka postupovala s jeho dluhopisy?
Záleží na tom, zda by bankrot byl organizovaný, nebo úplně neřízený. Když se zamyslím nad tím, jaké byly největší odpisy při bankrotech států jako Argentina, investoři získali pětadvacet třicet procent. Nepředpokládáme, že by mělo dojít k ještě většímu odpisu, ale vzhledem k tomu, že zbytek angažovanosti vůči Řecku je relativně malý, dopad na hospodaření banky by byl velmi omezený.
Pavel Čejka (46)
Vystudoval České vysoké učení technické se zaměřením na management a finance a získal titul MBA na University of Chicago Graduate School of Business. Svou profesní kariéru začal v roce 1994 ve společnosti Arthur Andersen, kde se specializoval na poradenství a audit pro finanční instituce. V roce 2000 nastoupil do ČSOB jako výkonný ředitel pro finanční řízení. Do Komerční banky přišel v červenci 2003 jako zástupce finančního ředitele a od ledna 2006 zde působí jako výkonný ředitel pro strategii a finance.
