Pavel Kysilka: Plánovaných 1,2 milionu sKaret vydáme
E15: Vláda v pátek schválila novelu zákona o zaměstnanosti, kterou tento týden projednává Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze. Tímto předpisem se stav vrací téměř před vznik sKaret. Jak to ovlivní váš byznys?
SKarta má dneska dvě funkce. Má tu funkci identifikační a platební. Když vláda v minulém roce spouštěla projekt, vyhlásila soutěž, které jsme se zúčastnili s dalšími dvěma bankami a vyhráli. Nemyslím, že by změny posledních dní nějak ovlivňovaly naše původní předpoklady. Systém funguje hladce, vydáváme karty a naše čísla – jak nákladová, tak výnosová – nemusíme nijak měnit. Horší je, že stát udělal při přípravě zákona řadu legislativních chyb. Vnímáme, že zákonné ukotvení sKarty se musí zásadním způsobem změnit, aby se napravily ty oprávněně kritizované nedostatky.
E15: Jaké nedostatky?
Ty byly dvojího druhu. Začnu těmi, které se týkaly platební funkce a které jsou naší doménou, protože legislativní kvalitu můžeme jen těžko posoudit. Pouze bych řekl, že pokud nějaký zákon projde prací na ministerstvu, projedná ho legislativní rada vlády, projde vládou, potom je projednán a schválen v parlamentu, odsouhlasí ho Senát a podepíše ho prezident, tak občan i každá firma v Česku předpokládá, že ten zákon je v pořádku. V tomto případě se ukázalo, že to tak není. Není to ale věc, ke které bych mohl cokoli dodat. Druhý typ výhrad se týká přátelskosti a klientské přívětivosti platebních funkcí karty.
Koncepce zavedení sKaret byla dost striktní, nerespektovala třeba to, že lidé, kteří bydlí v odlehlých místech, mohou mít problém dostat se k bankomatu. Tyto nedostatky byly vyřešeny tím, že jsme do systému pozvali Českou poštu
E15: Klientská přívětivost sKarty se ale oproti původnímu plánu zlepšila.
V posledních dnech a týdnech došlo k významným rozhodnutím, která vycházela z toho, co si přáli klienti a co bylo třeba i předmětem oprávněné kritiky ze strany různých organizací a veřejnosti a nakonec třeba i kritiky na politické scéně. Ministerstvo na začátku koncipovalo systém, který byl dost striktní, nerespektoval třeba to, že lidé, kteří bydlí v odlehlých místech, mohou mít problém dostat se k bankomatu. Tyto nedostatky byly vyřešeny tím, že jsme do systému pozvali Českou poštu. Od května budou mít lidé na výběr všechny možnosti, které se v České republice nabízejí a kterými se mohou dostat ke svým penězům. Navíc jsme na naší straně udělali kroky, které jsou nad rámec původních smluvních požadavků ministerstva vůči soutěžícím bankám. Oproti tomu, co požadovalo ministerstvo, budou všechny výběry z bankomatů České spořitelny zdarma. Dále otvíráme naše přepážky lidem, kteří mají nějaký hendikep, pro bezplatný výběr hotovosti. A nakonec umožňujeme změnu PIN zdarma.
E15: Jaké jsou možnosti výplaty dávek v rámci vaší aliance s Českou poštou?
Asi by bylo lepší směřovat tuto otázku na poštu, jak tyto služby dodává. Poštu jsme přizvali právě proto, aby celou škálu svých služeb nabídla občanům. V zásadě je to doručení složenky, a pokud vím, tak v určitých případech i donáška hotovosti do domácnosti.
E15: Kolik máte zatím vydáno sKaret?
Je jich vydáno více než 170 tisíc k dnešnímu dni.
E15: Původní plán mluvil ale o vyšším počtu.
Celý plán je 1,2 milionu karet, trošku se ale roztahuje v čase. To na základě kroků, které ministerstvo udělalo v průběhu letošního podzimu. Naše kapacity odpovídají původnímu plánu, ale zase respektujeme to, že ministerstvo v tom původním plánu udělalo některé nutné změny.
E15: Takže pořád vydáte oněch 1,2 milionu karet?
Ano, jsme připraveni vydat a vydáme 1,2 milionu karet, ale záleží na majitelích karet, jestli si aktivují platební funkci.
E15: To musí ale váš byznys ovlivnit, pokud jste počítali, že budete mít 1,2 milionu aktivních uživatelů karet, a nyní jich bude podstatně méně, protože jim je nyní vydáte a oni je budou mít jen jako takovou průkazku v peněžence.
Neprojeví, protože naše kalkulace stála od samého počátku na předpokladu, že si lidé zvolí, zda budou využívat platebních funkcí karty, anebo si peníze budou třeba posílat na svůj účet v jiné bance. Na to nemá vliv opatření, které jsme nyní udělali, protože nadále platí, že lidé budou využívat platebních funkcí karty podle toho, jak pro ně budou atraktivní a výhodné. Současné podmínky a nastavení sKarty z ní dnes dělají nejvýhodnější a nejpříjemnější platební možnost v České republice, takže nemám důvod nevěřit, že by lidé poté, co si zváží všechny možnosti, nevyužívali sKarty, tak jak jsme na začátku předpokládali.
E15: Proč ty karty vydáváte na Maestru od MasterCardu, které se již příliš nevyužívají? Vzešlo to z nějakého výběrového řízení?
Výběrové řízení jsme nepořádali ani nás k tomu nevedl žádný konkrétní důvod.
E15: Jak vidíte budoucnost sKaret po těch posledních přemetech?
Na naší straně technicky vše funguje. Z hlediska uživatelského, jak jsem řekl, je to nejvýhodnější platební možnost v České republice, a co se týká třetí roviny, což je rovina náprav toho, jak stát udělal zákonné ukotvení, to bude záležet na politickém řešení.
Ekonomika příští rok oživí
E15: Za prvních devět měsíců letošního roku vám meziročně narostl zisk o 23 procent. Čím si tento nárůst vysvětlujete v dnešní turbulentní době?
Pokud se podíváte pod ona čísla, tak uvidíte, že se nám jednak dařilo narůstat v oblasti klientských služeb. Ukázalo se, že česká ekonomika v řadě oblastí rostla. Zejména firemní sektor byl stále úspěšný, v dobré kondici a investoval. Co se týká sektoru domácností, tam jsme mohli podporovat zvýšenou chuť a potřebu lidí řešit si svoje bydlení. To se nám projevilo na růstu hypotečního úvěrování. Také o zajištění na stáří byl velký zájem. Zároveň je na výsledcích vidět obrovská opatrnost všech lidí utrácet, a tedy půjčovat si na spotřebu. To se projevilo v celém bankovním sektoru i u nás tím, že mírně klesal objem spotřebitelských úvěrů. Letos se nám ve výsledcích také příznivě projevilo to, že jsme po dlouhá minulá léta byli schopni úvěrovat ekonomiku velmi odpovědně. To znamená, že naše schopnost řídit rizikové náklady přispěla k celkově dobrým finančním výsledkům.
E15: Takže růst vašeho zisku nepramenil v poslední době z rozpouštění opravných položek?
V dobrých číslech se projevuje i to, že jsme rozpouštěli nebo snižovali některé opravné položky.
E15: Když se ještě vrátíme ke spotřebitelským úvěrům, kde trpí celý trh, je to vidět na mnohdy bizarních nabídkách. Vy nyní nabízíte ke spotřebitelským úvěrům bonus tři tisíce korun, takže při úvěru v řádu desítek tisíc korun může klient vrátit i méně, než kolik dostal včetně bonusu. Vyplatí se vám to?
Vyplatí se to na celém portfoliu. Určitě může nastat pár případů, které vám mohou vyjít, jak říkáte.
E15: Jakou ziskovost očekáváte u České spořitelny a celého tuzemského bankovního trhu v příštím roce? Marže klesají již několik let, ekonomika neroste a už nejsou žádné opravné položky k rozpuštění. Nedopadne to negativně na zisk bank?
V letošním roce byla naše ekonomika v recesi, vyrobila méně než v loňském roce. V příštím roce očekávám jen mírné oživení ekonomiky, a to vede i k odpovědi na vaši otázku. Úspěšnější banky zaznamenají určitý nárůst zisku oproti předešlému roku, ale už to za celý sektor nebudou moci být dvouciferné nárůsty. Spíš to bude v rovině nižších jednociferných čísel. Mezi bankami budou určité rozdíly. Naší ambicí je samozřejmě být mezi bankami, které růstu dosáhnou.
E15: Ve třetím čtvrtletí vám navzdory růstu úvěrů poklesl objem vkladů. Je to dáno agresivní strategií nových bank, které přetáhly část vašich depozit?
Ty banky jsou natolik malé, že jejich vliv na našich číslech nepoznáme. Musím ale říci, že jsme v letošním roce přistoupili k optimalizaci naší politiky směrem ke vkladům. Naším cílem není získávat vklady za každou cenu, protože likvidní situace České spořitelny je velmi příznivá. Poměr úvěrů ke vkladům je stále jen mírně nad 70 procent. Vklady jsou pro nás samozřejmě důležité, když je u nás klient má, můžeme s ním budovat vztah a nabízet mu další řešení jeho životních potřeb. Je dobře si ale vždy říct, do jaké míry musíme klienty motivovat, aby si ukládali ještě více a více.
E15: Vám by se přece nevyplatilo bojovat s malými bankami o vklady, to by se vám prodražilo.
Tak to v každém případě. Nemusíme se podbízet úroky, díky nimž některé banky vykazují neudržitelné ztráty.
Nový brand zatím nebude
E15: Před časem jste mluvili o možnosti spustit vlastní on-line banku pro mladou generaci. Kam jste v těchto úvahách dospěli?
Záměr jsme neopustili, realizujeme jej jinou cestou a to tím, že nabízíme lidem, kteří mají rádi on-line snadné bankovnictví, celou škálu možností a inovací. V letošním roce jsme zásadním způsobem rozvinuli naše internetové bankovnictví SERVIS 24, přišli jsme s novým řešením jak pro privátní, tak retailovou klientelu. Vloni jsme byli první bankou nabízející bezkontaktní platební karty. Dnes máme na Applu i Androidu aplikaci mobilního bankovnictví a spustili jsme nyní s operátory a dalšími bankami Mobito. Jdeme touto cestou a zároveň se snažíme, aby se naše služby pro masovou klientelu v našich pobočkách zjednodušovaly.
E15: Takže nový brand, nová banka pod vašimi křídly nebude?
Zatím s tím nepočítáme.
E15: Nedávno jste přejmenovali svoje korporátní bankovnictví na Erste Corporate Banking. Co je vaší motivací ve změně názvů na Erste? Zmizí někdy značka Česká spořitelna?
Česká spořitelna je značka, která je zde od roku 1825 a vznikla na silné myšlence dělat bankovnictví s lidmi, o kterých do té doby nikdo nepřemýšlel jako o bankovních klientech. Tehdy jsme přišli s vkladní knížkou jako největší inovací 19. století a naučili lidi spořit a zmnožovat plody své práce. Nicméně jsme zjistili, že u některých klientských segmentů v Česku, především jde o firemní sektor, je atraktivnější náš mezinárodní brand Erste. Proto jsme se rozhodli mít Erste Premier pro nejbohatší klientelu, Erste Private Banking pro lidi, kteří mají na to, aby investovali větší částky, a Erste Corporate Banking pro českou a nadnárodní firemní klientelu.
E15: Jinými slovy u těch klientů, kteří se nechtějí ztotožňovat se značkou Česká spořitelna.
Dá se to říci i takto.
Pavel Kysilka (54)
Od loňského ledna je generálním ředitelem a předsedou představenstva České spořitelny (ČS). Absolvoval Národohospodářskou fakultu VŠE, kde v roce 1986 dokončil vědeckou aspiraturu. V letech 1986 až 1990 pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV, poté byl rok poradcem ministra pro ekonomickou politiku. Pak nastoupil do České národní banky, v roce 1992 až 1993 řídil rozdělení československé měny a zavedení české koruny. Na sklonku devadesátých let byl v ČNB výkonným viceguvernérem. Před příchodem do České spořitelny působil několik měsíců v Erste Bank Sparkassen, řídil také integraci spořitelny do této skupiny. V ČS působil jako hlavní ekonom i jako ombudsman.
